Břetislav Vojtíšek – 90 let

   Ocitám se v rozechvělém napětí při psaní těchto řádek. Osobnost emeritního ředitele českolipského muzea ovlivňovala od počátku padesátých let prakticky celé půlstoletí kulturní život Českolipska. V tom dlouhém běhu let je i několik mých desetiletí od kroků začátečnických v muzeu i v kulturním životě, kdy mi pomáhal hledat vlastní směr a to v nelehké době „normalizace“. Jeho přispěním jsem si mohl říci, přece jen jsem se podílel na jedinečném díle.
Břetislav Vojtíšek se narodil 28. září 1928 v Trnavě. V roce 1939 se rodina přestěhovala ze Slovenska do Nymburka. V květnu 1945 byl jeho otec jako zaměstnanec Československých státních drah vyslán do České Lípy. Po maturitě na zdejším gymnáziu odešel na studie na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity.
Do České Lípy se vrátil se svou ženou Marií. Oba začali pracovat jako učitelé českolipských škol. Jejich další společný tvůrčí život je obrovská a hluboce poutavá kapitola místní kulturní historie, kterou pro tentokrát dávám trochu stranou.
V roce 1952 vypsalo město konkurz na místo profesionálního ředitele muzea. Břetislav Vojtíšek, dobře vybavený historickými i jazykovými znalostmi se přihlásil a místo získal.
Muzeum se pod jeho vedením stalo vrcholnou kulturní institucí ve městě. Prosadil rekonstrukci augustiniánského kláštera na sídlo muzea a archivu. Stál v čele budování základní expozice historie Českolipska. Přes stálou modernizaci stojí trvala na koncepci souborného zachycení společenského vývoje cestou prezentace různorodých součástí hmotné kultury s podporou dobových dokumentů.
Vedle řady aktivit tehdy navazujících na práci muzea, jako byla památková péče, bych rád podtrhl jeho autorskou práci výstavní. Přispěl jedinečně do oboru dějin Českolipska jako součástí historie naší vlasti.
V roce 1966 vznikla výstava Hudební minulost Českolipska. Vytvořená na základě širokého průzkumu opuštěných kostelů, kde se nacházely na kůrech hudební nástroje a spousta rukopisů notového materiálu.
Výstava věnovaná Ferdinandu Břetislavu Mikovcovi u příležitosti 150 let od jeho narození (1976) byla prvním soustavným pohledem do dějin národního obrození v souvislostech Českolipska.
Při stém výročí uvěznění Jakuba Arbese v České Lípě roku 1873 vznikla výstava rozvíjející i poznatky o národně demokratických tradicích české menšiny.
V roce 1977 se podařilo přes mnohé překážky administrativní uspořádat výstavu ke 350. výročí vybudování augustiniánského kláštera. Výstava zdůraznila především vzdělávací a výchovnou práci odváděnou ve prospěch České Lípy.
Hned následujícího roku se Vojtíšek přihlásil ke stému výročí vzniku spolku Excursionsclub jako počátku muzejní a vlastivědné práce. Výstava o kartounkách posunula vědomosti o stěžejním obsahu průmyslového dědictví, totiž potiskování textilu.
Dvě objevné výstavy let osmdesátých: Vančurové v severních Čechách a Fotograf Vilém Horn. První pomohla objevit severočeské vztahy Vladislava Vančury a Jiřího Mahena, jehož dětství v Dubé ho přiblížilo k jedinečnému pochopení Karla Hynka Máchy. Zakladatel české fotografie Vilém Horn (1809 – 1891) byl vlastně zdejší výstavou uveden do Síně slávy české fotografie, kde potom s konečnou platností zaujal své místo při oslavách 150 let české fotografie v roce 1989.
Čestný občan České Lípy Břetislav Vojtíšek byl na počátku tohoto tisíciletí požádán vedením města, aby vyhledal vhodný citát, který by byl vryt do skleněné vázy předávané každý rok občanům města jako poděkování starostky za mimořádné zásluhy.
 „Uměním a pílí ať vzkvétá toto město“. Citát od latinského básníka Vergilia. Platí o našem jubilantovi, který přispěl svému městu měrou vrchovatou, uměním, životními zkušenostmi a nesmírnou pílí ve vedení svěřené instituce. Díky za požehnaná léta.

     Ladislav Smejkal

Vernisáž výstavy Lidová architektura na Českolipsku v Bulharsku