Výzkumné projekty / Forschungsprojekte

 

1) Soupis archeologie Českolipska /
Archäologieaufstellung der Region Böhmisch Leipa

Projekt VMG v České Lípě realizován od roku 1998 (V. Peša - hlavní garant, P. Jenč).

Dlouhodobý projekt je zaměřen na shromažďování všech existujících informací o archeologických lokalitách a jejich případné dohledávání v terénu, pozornost věnujeme i všem osobnostem, které jsou spojeny s archeologií nebo sběratelstvím zejména před rokem 1945. Zatím je zpracováno okolí Doks a Mimoňsko, ze sousedních regionů Českokamenicko a Šluknovský výběžek.

Das Projekt VMG in Böhmisch Leipa läuft seit 1998 (V. Peša - Hauptgarant, P. Jenč).

Das langfristige Projekt ist auf das Sammeln von existierenden Informationen über archäologische Lokalitäten und deren eventuelle Nachsuche im Terrain ausgerichtet; wir widmen unsere Aufmerksamkeit auch den mit Archäologie oder Sammeln, vor allem vor 1945, verbundenen Persönlichkeiten. Bis jetzt ist die Umgebung von Doksy (Hirschberg am See) und Mimoň (Niemes), unter den Nachbarregionen sind es Umgebungen von Česká Kamenice (Böhmisch Kamnitz) und Šluknovský výběžek (Böhmisches Niederland) verarbeitet.

Literatura

 

2) Státní archeologický seznam ČR (SAS ČR) /
Staatliches Archäologisches Institut der Tschechischen Republik (SAS ČR)

Grantový projekt ústředního pracoviště Národního památkového ústavu v Praze, ve spolupráci s archeologickým pracovištěm VMG v České Lípě realizován od roku 1999.

Cílem projektu bylo zajištění evidence všech známých archeologických lokalit v okrese Česká Lípa. Podklady jsou určeny jak pro ochranu těchto lokalit, tak pro potřebu státní správy.

Das Grantprojekt der Zentrale des Nationaldenkmalinstituts in Prag wird in Zusammenarbeit mit dem archäologischen Arbeitplatz VMG in Böhmisch Leipa seit 1999 realisiert.

Das Ziel des Projektes war die Erfassung von allen bekannten archäologischen Lokalitäten im Bezirk Böhmisch Leipa. Die Unterlagen sind sowohl für den Schutz dieser Lokalitäten, als auch für den Bedarf der Staatsverwaltung bestimmt.  

Další informace a veřejný přístup do informačního systému SAS ČR zde.

 

3) Dokumentace skalních rytin, nápisů a dalších prvků historické krajiny severních a severovýchodních Čech:

 

3a) Dokumentace historických skalních rytin a nápisů v Labských pískovcích /
Dokumentation von historischen Felsgravierungen und Inschriften im Elbsandsteingebirge

Projekt Historického oddělení VMG v České Lípě (vedoucí P. Jenč a V. Peša) zahájen v roce 2000 ve spolupráci s Katedrou historie UJEP v Ústí nad Labem (do r. 2002; odborný garant doc. H. Pátková), Správou CHKO Labské pískovce a Správou Národního parku České Švýcarsko. Zatím poslední etapa systematického výzkumu proběhla v r. 2005.

Projekt je koncipován do dvou základních částí. První představuje vlastní terénní dokumentaci, ve druhé části budou získané výsledky průběžně teoreticky zpracovávány s využitím dalších vědních disciplín.

1. Zájmovým územím je centrální část Labských pískovců, která se v r. 2000 z větší části stala Národním parkem České Švýcarsko. Jako základní plošnou jednotku (sektor) jsme využili čtvereční kilometr systému jednotné trigonometrické sítě katastrální podle Křováka (S - JTSK), která je v podobě čtverců 1 x 1 km zanesena do základních map 1 : 10 000. Sektory průběžně číslujeme podle aktuálního postupu prací v terénu. Představa o pevném stanovení popisného kódu všech sektorů nakonec nebyla realizována vzhledem ke značnému rozsahu území (přes 80 km2) i pro obtížné vymezení jeho pevné hranice (pískovcové skály s historickými rytinami přecházejí plynule jak na západní Děčínsko, tak do Lužických hor). Jako výchozí bod jsme zvolili katastrální území Jetřichovice (okr. Děčín), které je v současnosti zároveň nejlépe zdokumentováno archeologicky.
Sektor dokumentátoři systematicky procházejí a zaznamenávají všechny zjištěné rytiny či jiné doklady historické krajiny (hraniční kameny, úvozy, stopy těžby atd.). Každá lokalita s rytinou je vedena pod pořadovými číslem sektoru a je zdokumentována podle svého historického významu popisem, změřením, skicou/kresbou nebo fotograficky, tak aby bylo možné její další vyhodnocení (zejména epigrafické). Rytiny starší roku 1800 jsou bez výjimky fotografovány a podle potřeby překresleny či změřeny. V 1. etapě výzkumu nebyly dokumentovány rytiny na historických stavbách (na portálech domů, samostatně stojících božích mukách atd.).

2. Shromážděné rytiny a další terénní údaje představují výchozí základnu pro řešení mnoha teoretických problémů, ať už v obecné rovině, nebo spojené s dějinami regionu. Pokud jde o epigrafické zpracování, lze konstatovat následující:
Badatelský zájem epigrafiky se od nápisů antických a středověkých v poslední době stále více rozšiřuje i na novověké texty. Nápisy vytvořené neprofesionály, vzniklé často jako spontánní projev, současná epigrafika nevylučuje z okruhu zájmu. Takové projevy jsou v českých zemích známy především z období novověku z řady lokalit (Pernštejn, Žirovnice, Šterberk, tzv. Psané skály u Radíče). Zpracovávány jsou však dosud málo. Předběžně lze načrtnout okruhy, o nichž lze při jejich zpracování uvažovat.
a) Vývoj písma a vývoj jeho užití. Zde je podstatným prvkem to, že nápisy jsou tvořeny většinou neprofesionály. Jejich autoři jsou více či méně znalí psaní, nejsou však sochaři, kameníky, rytci ani malíři písma. Z období středověku je zachováno poměrně málo dokladů písma nepísařů, a to včetně písma provedeného klasickým "paleografickým" způsobem - perem a inkoustem na papíru či pergamenu. Epigrafického - nápisového písma se to týká snad ještě ve větší míře. V novověku se situace podstatně mění. Stále více obyvatel se stává gramotnými a přibývá i dokladů o jejich písmu. Sledování vztahu mezi vlivem školní výuky a školních tvarů písma a individuálními dispozicemi jednotlivých píšících by v novověku nalezlo stále více materiálu. Podstatně přibývá i dokladů nápisového písma neprofesionálů, a to z různých společenských vrstev. Při zkoumání nápisového písma těchto textů lze předpokládat výrazný vliv omezeného zvládnutí techniky - rytí či tesání do nevhodného kamene za použití provizorních nástrojů, použití ve škole osvojených kurzivních tvarů písma, přizpůsobených plynulému pohybu pera po papíru, ale obtížně proveditelných v tvrdé hornině atp.
b) Mentalita člověka - tvůrce nápisu. Pro vytvoření textu a jeho umístění v krajině lze uvažovat řadu důvodů. Samotný pobyt člověka v určité lokalitě mohl mít více příčin - krajina mohla být útočištěm v případě ohrožení, mohla být pracovním prostředím, místem odpočinku a během novověku stále více i krajinou "turistickou" - obsahující speciálně navštěvované lokality, považované za pozoruhodné a vhodné ke shlédnutí. V některých případech člověk umístil do krajiny nápis či jinou rytinu. Zde lze uvažovat o mnoha příčinách - od ryze praktických - značky spojené např. s průzkumem ložisek kovů, s pohybem po stezce či cestě, k nápisům, které snad vznikly jako spontánní projev okamžité myšlenky nebo pro ukrácení času, přes jednoduchou praktičností nevysvětlitelná svědectví o pobytu na určitém místě v určité době, až např. k náboženským textům doplňujícím krajinu o religiózní aspekt. Problematika falz těchto nápisů není také dosud zpracována. Lze důvodně uvažovat o možných okruzích padělků - o textech reagujících na historické události, které měly v krajině proběhnout - zde speciálně snad o textech souvisejících s pronásledováním nekatolíků, o textech dokládajících přítomnost významných osob. I zjištěná falza jsou výrazným dokladem mentality jejich tvůrců, reflexe historických událostí s odstupem několika let (v případě např. 2. světové války), ale i staletí (nápisy se vztahem k husitství, tajným shromaždištím nekatolíků ap.).

Das Projekt der Historischen Abteilung VMG in Böhmisch Leipa (Leiter P. Jenč und V. Peša) wurde im Jahre 2000 in Zusammenarbeit mit dem Lehrstuhl der Geschichte UJEP in Ústí nad Labem / Jan-Evangelista-Purkyně-Universität in Aussig (bis 2002; Fachgarant Doz. H. Pátková), der Verwaltung des Naturschutzgebietes Elbsandsteingebirge und der Verwaltung des Nationalparks Böhmische Schweiz gestartet. Die bis jetzt letzte Etappe der systematischen Forschung wurde 2005 realisiert.  

Literatura (výběr): Jenč – Pátková – Peša (eds.) 2001, Peša – Jenč 2003a, Peša – Jenč 2003b, Peša – Jenč 2004, Jenč – Peša 2007

 

3b) Dokumentace skalních rytin, nápisů a dalších prvků historické krajiny Českolipska

 

3c) Dokumentace skalních rytin, nápisů a dalších prvků historické krajiny v CHKO Český ráj /
Dokumentation von Felsgravierungen, Inschriften und weiteren Elementen der historischen Landschaft im Naturschutzgebiet Böhmisches Paradies

Dlouhodobý vědecko-výzkumný projekt Historického oddělení VMG v České Lípě a Správy CHKO Český ráj zahájený v roce 2001, od roku 2008 řešený v kooperaci s Geoparkem Český ráj o.p.s. (P. Jenč - hlavní garant, V. Peša, odborná spolupráce prof. H. Pátková z Katedry pomocných věd historických a archivního studia FF UK Praha).

Účel a cíl projektu

- modelové studium vztahu člověka ke skalním terénům na území světového geoparku UNESCO Český ráj a CHKO Český ráj s důrazem na epigrafické objekty a jiné doklady antropogenních aktivit.

- podrobná odborná dokumentace skalních rytin a dalších historických objektů ve vybraných oblastech a jejich aplikované využití pro účely a cíle partnerů projektu.

- dokumentace historických změn krajiny na základě antropogenních aktivit v pískovcové skalní krajině a jejich význam pro ochranu přírody a životního prostředí.

Historie projektu (k r. 2009)

V první polovině devadesátých let zahájil P. Jenč podrobnou prospekci skalních terénů středního Pojizeří. Zejména v mikroregionu Příhrazské vrchoviny v jihozápadní části CHKO Český ráj bylo objeveno, spolu s řadou archeologických lokalit, množství zajímavých historických skalních rytin z období pozdního středověku a novověku, v mnoha případech odkazujících k dosud neznámým historickým událostem nejen lokálního významu. Podobná zjištění z různých terénních prospekcí P. Jenče a V. Peši v oblasti Labských pískovců, Českolipska, zcela okrajově i Broumovska vyústily v myšlenku zahájit systematickou dokumentaci těchto specifických a dosud zcela opomíjených epigrafických památek. V roce 2000 byla zahájena systematická epigrafická prospekce na území CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko v okolí Jetřichovic a od roku 2001 začala probíhat také dokumentace vybraných lokalit na území CHKO Český ráj. Ve druhém případě se kritériem výběru stal především stav dochování a případného ohrožení těch nejvýznamnějších epigrafických souborů, ale i snaha řešit některá regionální historická témata, u nichž je možné předpokládat úzký vztah k předmětu výzkumu. V souvislosti s problematikou nejstarších pískovcových lomů v Českém ráji byla v roce 2003 zahájena dokumentace v PR Údolí Plakánek na Kostecku (Vesecký a Kostecký Plakánek). V následujících sezónách pokračovaly práce v oblasti Příhrazské vrchoviny a Žehrovského lesa, severně od Turnova probíhala plošná dokumentace skalních oblastí Maloskalská Drábovna (2004 – 2007) a Besedické skály (2007 – 2009), které jsou v literatuře i regionální historii spojované s úkryty českých bratří v období pobělohorské rekatolizace. Prospekce Drábovny již v první sezóně poukázala na další významný antropogenní fenomén Turnovska, kterým je výroba brusných kotoučů. Řada nově objevených brusíren na skalních plošinách či pod skalními převisy prakticky v celé oblasti potvrdila, že tato řemeslná činnost (na niž v případě klokočské kuesty upozornil již geolog R. Mikuláš s J. Mertlíkem) není ojedinělým jevem, nýbrž "masovou" produkcí v celém regionu v místech s vhodným geologickým složením pískovce pro potřeby broušení. V PR Klokočské skály byla tato problematika sledována v sezónách 2004 – 2009 spolu s dokumentací zajímavé historické komunikace Klokočských průchodů (2005). Selektivně probíhá od 2. poloviny 90. let epigrafický průzkum i v ostatních částech současné CHKO (např. Hruboskalsko či NPP Kozákov).

Databáze objektů, perspektivy další badatelské práce

Veškerá dokumentace z CHKO Český ráj (dokumentační karty, přílohy, mapové podklady, fotodokumentace) je součástí zvláštního archivu speleoantropologického pracoviště Historického oddělení Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, obsahujícího terénní výstupy ze všech výzkumných úkolů i náhodných zjištění zahrnutých do širšího projektu „Dokumentace skalních rytin, nápisů a dalších prvků historické krajiny severních a severovýchodních Čech“ (České Švýcarsko, příhraničí Saského Švýcarska – Křinice, Českolipsko vč. CHKO Lužické hory a severní části CHKO Kokořínsko, CHKO Broumovsko, PN Góry Stołowe – Hejšovina). Archivované položky představují základnu pro další badatelskou práci nejen v oblasti antropologických věd (historie, archeologie, sociologie, psychologie), ale výsledky terénních prací umožňují využití pro potřeby ochrany přírody (důsledky hospodářského využití krajiny v novověku, turistický ruch a jeho lokální dopady na dochovaný stav zvláště chráněných území přírody) či některých přírodovědných disciplín (např. geologie). Kromě publikace kratších studií je z dlouhodobé perspektivy počítáno i se zpřístupněním výsledků jednotlivých částí projektu odborné veřejnosti formou katalogu veškerých zdokumentovaných objektů (poloh) a jejich stručné – tématicky strukturované – vyhodnocení, doplněné o výpověď starší literatury, archivních a archeologických pramenů, případně i pramenů ikonografických. 

Eine langfristige wissenschaftliche Forschungsaufgabe der Historischen Abteilung VMG in Böhmisch Leipa und der Verwaltung des Naturschutzgebietes Böhmisches Paradies, seit 2008 realisiert in Zusammenarbeit mit dem Geopark Český ráj o.p.s. (Projektleiter P. Jenč und V. Peša, fachliche Zusammenarbeit Prof. H. Pátková vom Lehrstuhl der historischen Hilfswissenschaften und des Archivstudiums FF UK Prag).

Zweck und Ziel des Projektes

- Modellstudium der Beziehung des Menschen zu den Felsterrains auf dem Gebiet des europäischen Geoparks UNESCO Böhmisches Paradies und des Naturschutzgebietes Böhmisches Paradies mit Akzentuierung der epigraphischen Objekte und anderer Beweise der anthropogener Aktivitäten.

- Ausführliche Fachdokumentation von Felsgravierungen und weiteren historischen Objekten in den ausgewählten Gebieten und deren appliziertes Anwenden für Zwecke und Ziele der Projektpartner.

- Dokumentation der historischen Veränderungen der Landschaft auf Grund von anthropogenen Aktivitäten im Felssandsteingebiet und deren Bedeutung für den Natur- und Umweltschutz.

Projektgeschichte

In der ersten Hälfte der neunziger Jahre begann Herr P. Jenč mit einer ausführlichen Prospektion der Felsterrains der mittleren Iser. Vor allem in der Mikroregion Příhrazská vrchovina (Prihrazer Felsen) im Südwestteil des Naturschutzgebietes Böhmisches Paradies wurden – gemeinsam mit einer Reihe von archäologischen Lokalitäten – viele interessante, historische Felsgravierungen aus dem späten Mittelalter und der Neuzeit entdeckt, die in manchen Fällen auf bisher unbekannte historische Ereignisse nicht nur lokaler Bedeutung hinweisen. Ähnliche Feststellungen aus verschiedenen Terrainprospektionen Herren P. Jenč und V. Peša in Gebieten Elbsandsteingebirge, Böhmisch Leipa, teilweise auch Broumov (Braunau) mündeten in die Idee, mit einer systematischen Dokumentation dieser spezifischen, bis jetzt gänzlich vernachlässigten epigraphischen Denkmälern zu beginnen. Im Jahre 2000 wurde eine systematische epigraphische Prospektion im Naturschutzgebiet Elbsandsteingebirge und Nationalpark Böhmische Schweiz in der Umgebung von Jetřichovice (Dittersbach) eröffnet, und seit 2001 verläuft auch die Dokumentation von ausgewählten Lokalitäten im Naturschutzgebiet Böhmisches Paradies. Im zweiten Fall ist das Auswahlkriterium vor allem der Stand des Erhaltens und der eventuellen Bedrohung der bedeutendsten epigraphischen Komplexe, aber auch die Bemühung, einige regionale historische Themen zu lösen, bei denen eine enge Beziehung zum Forschungsgegenstand anzunehmen wäre. Im Zusammenhang mit der Problematik der ältesten Sandsteinbrüche im Böhmischen Paradies wurde im Jahre 2003 eine Dokumentation im Naturreservat Údolí Plakánek (Plakalek-Tal) bei Kost (Vesecký und Kostecký Plakánek) erstellt. In den folgenden Saisons setzten diese Arbeiten im Gebiet Příhrazská vrchovina und Žehrovský les (Zehrower Gehege) fort, nördlich von Turnov (Turnau) verlief eine flächendeckende Dokumentation der Felsengebiete Maloskalská Drábovna / Felsenburg in Kleinskal (2004 – 2007) und Felsen Besedické skály (2007 – 2009), die in der Literatur und der Regionalgeschichte mit den Unterschlüpfen der Böhmischen Brüder in der Zeit der Rekatholisierung nach dem Weißen Berg verbunden werden. Die Prospektion von Drábovna in der ersten Saison zeigte ein weiteres bedeutendes anthropogenes Phänomen dieses Gebiets, nämlich die Herstellung von Schleifscheiben. Eine Reihe von neu entdeckten Schleifereien auf den Felsplatten oder unter den Felsüberhängen praktisch auf dem ganzen Gebiet bestätigte, dass dieses Handwerk (auf das bereits die Geologen R. Mikuláš und J. Mertlík bei der Klokotscher Schichtstufe aufmerksam machten) um keine vereinzelte Erscheinung, sondern um eine Massenproduktion in der ganzen Region mit der geeigneten geologischen Zusammensetzung des Sandsteins handelt. Im Naturreservat Klokočské skály (Klokotscher Felsen) wurde diese Problematik in den Jahren 2004 – 2009 verfolgt, gemeinsam mit der Dokumentierung der interessanten historischen Kommunikation des Klokotscher Labyrinths (2005). Seit der zweiten Hälfte der 90. Jahre verläuft eine selektive epigraphische Forschung auch in den anderen Teilen des Naturschutzgebiets (z. B. Hruboskalsko / Großskal oder Nationales Naturdenkmal Kozakow).

Objektdatenbasis, Perspektive der weiteren Forschungsarbeit

Sämtliche Dokumentation des Naturschutzgebietes Böhmisches Paradies (Dokumentationskarten, Anlagen, Kartenunterlagen, Fotodokumentation) bildet einen Bestandteil eines Sonderarchivs der speleoanthropologischen Arbeitsstelle des Heimatkundlichen Museums und Galerie in Böhmisch Leipa, das auch die Terrainausgaben aller Forschungsaufgaben und auch zufälliger Feststellungen betreffend das breitere Projekt „Dokumentation von Felsgravierungen, Inschriften und weiteren Elementen der historischen Landschaft in Nord- und Nordostböhmen“ (Böhmische Schweiz, Grenzgebiet der Sächsischen Schweiz – Kirnitzsch, Böhmisch Leipa inkl. Naturschutzgebiet Lausitzer Gebirge und Nordteil des Naturschutzgebiets Kokořínsko, Naturschutzgebiet Broumovsko, Naturreservat Góry Stołowe – Hejšovina) enthält. Die archivierten Positionen stellen eine Basis für die weitere Forschungsarbeit dar, nicht nur im Bereich der anthropologischen Wissenschaften (Geschichte, Archäologie, Soziologie, Psychologie), sondern auch für die Verwendung beim Naturschutz (Folgen der wirtschaftlichen Ausnutzung der Landschaft in der Neuzeit, Tourismus und seine lokalen Auswirkungen auf den Zustand der geschützten Naturgebiete) oder für einige Naturwissenschaften (z.B. Geologie). Neben der Veröffentlichung von kürzeren Studien rechnet man in der langfristigen Perspektive auch mit der Veröffentlichung der Ergebnisse einzelner Projektteile von allen dokumentierten Objekten (Lagen) und deren kurzen – thematisch strukturierten – Auswertung, um Aussagen aus der älteren Literatur, weitere Archiv- und archäologische, ggf. ikonographische Quellen ergänzt. 

Literatura (výběr): Jenč – Pátková – Peša (eds.) 2001, Barus 2005, Jenč – Šoltysová (eds.) 2006, Jenč – Peša – Barus 2008, Jenč – Peša – Barus 2010 /otevřít článek - str. 38, 39, 40/, Lánský – Jenč 2010

 

Popisky k fotografiím:

1-2/ Dokumentace historických nápisů a skalních rytin v Přírodní rezervaci Klokočské skály. Foto P. Jenč, 2005
3/ Účastníci epigrafického průzkumu areálu středověkého hradu (a raně novověkého refugia) Drábské světničky v Přírodní rezervaci Příhrazské skály, srpen 2006
4/ Pravidelná dopolední porada před výjezdem do terénu. Foto P. Jenč, 2005
5/ Kopřivový důl u Srbska – archeologicky datované pozdně středověké brusné rýhy a žlábky po ostření železných nástrojů, příp. zbraní. Foto P. Jenč, 2005
6/ Skalní město Kalich u Besedic, Sluj českých bratří - detailní překreslování historických nápisů pomocí sítě. Foto P. Jenč, 2007
7/ Dokumentace nepřístupných tesaných prostor Drábských světniček vyžadovala užití horolezeckých technik. Foto M. Hložek, 2006
8/ Klokočské průchody. Foto P. Jenč, 2005
9/ Drábské světničky, rytina "1562" – nejstarší dosud známý letopočet volně umístěný do krajiny na území CHKO Český ráj. Původně splachem zčásti překrytý objekt odkryt a zdokumentován P. Jenčem při předběžném epigrafickém průzkumu lokality v květnu 2001
10/ Maloskalská Drábovna – pozůstatky těžby pískovce v 19. století. Foto P. Jenč, 2006
11/ Novověkou těžbu pískovce na Maloskalsku nepřipomínají pouze lomy s odvaly nevyužité kamenné suroviny. "Velká kamenická jeskyně" mohla původně sloužit jako skladiště lomařského nářadí i jako zázemí kameníků. Foto P. Jenč, 2007
12/ "Tomův převis" u Rozumova – brusné stopy dokládající příležitostnou místní výrobu brusných kotoučů (19. století). Foto J. Schweigstillová, 2007
13/ Umně provedený trampský reliéf indiána z jara 1943 umístěný při skalní bráně Medvědice (též Orloj) v PR Příhrazské skály. Foto P. Jenč, 2000
14) Kulturní památka Drábské světničky – poškozování středověkých tesaných stop rozděláváním ohňů při skalních stěnách. Foto T. Slavík, 2007
15) Skalní převis Berča u Drhlen (1. zóna CHKO) – ukázka znehodnocení cenného epigrafického souboru z období třicetileté války („1639/ M:B:“) a 19. století (příjmení „Kny“, letopočty „1837“) vandalským přerytím počátkem léta 2008. V horní části snímku nepoškozený nápis „A(nno) 1743 josa/ adam“. Foto P. Jenč, 2008

Bildbeschreibungen:

1-2/ Dokumentation historischer Inschriften und Felsgravierungen im Naturreservat Klokočské skály / Klokotscher Felsen. Foto P. Jenč, 2005
3/ Teilnehmer der epigraphischen Forschung im Areal der mittelalterlichen Felsenburg (und frühneuzeitlichen Refugiums) Drábské světničky im v Naturreservat Příhrazské skály / Prihrazer Felsen, August 2006
4/ Regelmäßige Vormittagsberatung vor der Ausfahrt ins Terrain. Foto P. Jenč, 2005
5/ Kopřivový důl / Brennnesseltal bei Srbsko – archäologisch datierte, spätmittelalterliche Schleifrinnen und -Ritze nach dem Schärfen von Eisengegenständen, ggf. Waffen. Foto P. Jenč, 2005
6/ Felsstadt Kalich (Kelch) bei Beseditz, Sluj českých bratří (Grotte der Böhmischen Brüder) – detailgetreues Umzeichnen der historischen Inschriften mit Hilfe eines Netzes. Foto P. Jenč, 2007
7/ Die Dokumentation von unzugänglichen gemeißelten Räumen der Felsenburg Drábské světničky verlangte eine Verwendung von Klettertechniken. Foto M. Hložek, 2006
8/ Klokotscher Labyrinth. Foto P. Jenč, 2005
9/ Felsenburg Drábské světničky, Gravierung "1562" – die bis jetzt älteste bekannte Jahreszahl, die im Naturschutzgebiet Böhmisches Paradies frei zu sehen ist. Das durch Abschwemmungen teilweise überdeckte Objekt wurde von Herrn P. Jenč bei einer vorläufigen epigraphischen Forschung der Lokalität im Mai 2001 entdeckt und dokumentiert
10/ Maloskalská Drábovna (Kleinskaler Felsenburg) – Überreste vom Sandsteinabbau aus dem 19. Jahrhundert. Foto P. Jenč, 2006
11/ An die neuzeitliche Sandsteinabbau im Gebiet Kleinskal erinnern nicht nur die Steinbrüche mit Abraumhalden. Die "Große Steinmetzhöhle" diente ursprünglich auch als Lager für Werkzeuge und als Unterschlupf der Steinmetze dienen. Foto P. Jenč, 2007
12/ "Tomův převis" (Tom´s Überhang) bei Rozumov – die Schleifspuren belegen die gelegentliche Herstellung von Schleifscheiben (19. Jahrhundert). Foto J. Schweigstillová, 2007
13/ Gekonnt ausgeführtes Pfadfinderrelief eines Indianers aus dem Frühling 1943 befindet sich am Felstor Medvědice / Bärin (auch Orloj / Aposteluhr genannt) im Naturreservat Prihrazer Felsen. Foto P. Jenč, 2000
14) Kulturdenkmal Felsenburg Drábské světničky – Beschädigung der mittelalterlichen gemeißelten Spuren durch Feuerstätten an den Felswänden. Foto T. Slavík, 2007
15) Felsüberhang Berča bei Drhleny (1. Zone des Naturschutzgebiets) – ein Beispiel der Entwertung eines wertvollen epigraphischen Komplexes aus dem Dreißigjährigen Krieg („1639/ M:B:“) und aus dem 19. Jahrhundert (Nachname „Kny“, Jahreszahl „1837“) durch eine vandalische Gravierung aus dem Sommer 2008. Im oberen Teil des Bildes eine nicht beschädigte Inschrift „A(nno) 1743 josa/ adam“. Foto P. Jenč, 2008

 

4) Poslední lovci-sběrači severních Čech /
Die letzten Jäger und Sammler in Nordböhmen

Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku. Grantový projekt National Geographic Society řešený Střediskem pro paleolit a paleoetnologii Archeologického ústavu AV ČR v Brně (prof. J. A. Svoboda – vedoucí projektu a archeologie mezolitu, L. Jarošová – archeologie mezolitu) ve spolupráci s VMG v České Lípě (V. Peša a P. Jenč – archeologie zemědělského pravěku, středověku a novověku), Geologickým ústavem AV ČR Praha (V. Cílek, V. Ložek st.) a dalšími partnery (např. I. Horáček – paleontologie obratlovců, P. Pokorný a E. Opravil – archebotanika, V. Sojka aj.). Realizován v letech 1997 – 2001, pokračováno menšími terénními výzkumy v letech 2002 – 2003, 2005 a 2007.

Projekt byl zaměřen na dokumentování nejstarší pravěké minulosti Českolipska a Děčínska. Podařilo se odkrýt řadu unikátních lokalit posledních lovců a sběračů (mezolit), ale i z mladších pravěkých období (mladší a pozdní doba kamenná, doba bronzová a železná). V roce 2003 vyšlo předběžné souhrnné zpracování výsledků výzkumu, na které navážou další specializované odborné studie.

Eine komplexe Untersuchung von Felsüberhängen in der Region Böhmisch Leipa und Tetschen. Ein Grantprojekt von National Geographic Society, durchgeführt vom Zentrum für Paläolithikum und Paläoethnologie des Archäologischen Instituts der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik (AV ČR) in Brünn (J. A. Svoboda – Projektleiter, Mesolithikum-Archäologie, L. Jarošová – Mesolithikum-Archäologie) in Zusammenarbeit mit VMG in Böhmisch Leipa (V. Peša und P. Jenč – Archäologie der landwirtschaftlichen Urzeit, des Mittelalters und der Neuzeit), Geologischem Institut AV ČR in Prag (V. Cílek, V. Ložek d.Ä.) und weiteren Partnern (z.B. I. Horáček – Paläontologie der Wirbeltiere, P. Pokorný und E. Opravil – Archäobotanik, V. Sojka u.a.). Realisierung in den Jahren 1997 – 2001, Fortsetzung in der Form von kleineren Terrainforschungen in den Jahren 2002 – 2003, 2005 und 2007.

Das Projekt wurde auf Dokumentierung der ältesten Urzeitgeschichte von Böhmisch Leipa und Tetschen ausgerichtet. Es wurde eine Reihe von unikalen Lokalitäten der letzten Jäger und Sammler (Mesolithikum), sowie auch jüngere Funde (Frühsteinzeit und Jungsteinzeit, Bronze- und Eisenzeit) entdeckt. Im Jahre 2003 wurde eine vorläufige Gesamtverarbeitung der Forschungsergebnisse herausgegeben, an die weitere spezialisierte Fachstudien anknüpfen werden.

Literatura (výběr):

Cílek, V. 1999: Poslední lovci Evropy – zpráva o výzkumu pískovcových převisů v Polomených horách. Pseudokrasový sborník 1, 77-82. ČSS Praha.
Cílek, V. 2000: Kumerské pohoří: výzkum pískovcových převisů a pseudokrasu (kulturně-pseudokrasová studie). Speleo 31, 15-24. ČSS Praha.
Cílek, V. – Jarošová, L. – Králík, M. – Ložek, V. – Mikuláš, R. – Svoboda, J. – Škrdla, P. 1996: Výzkum pískovcových převisů v sz. části CHKO Kokořínsko 1–3. Ochrana přírody 51, 43-47, 82-85, 104-108. Praha.
Jenč, P. – Peša, V. 2000: Nejstarší osídlení severních Čech. OVM Česká Lípa.
Jenč, P. – Peša, V. in: Svoboda, J. A. (ed.) 2003 – Mezolit severních Čech. Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku, 1978 – 2003. Dolnověstonické studie, sv. 9, ArÚ AV ČR Brno.
Peša, V. 1998: Rituální nádoba z Polomených hor. Vesmír 77, č. 11, 638 a 602 (obr.). Praha.
Peša, V. 1999: Pravěké rituály v Polomených horách. Kuděj 1, č. 2, 3-9. Praha.
Peša, V. – Jenč, P. 2007: Pravěké a historické nálezy z převisů v okolí Vysoké Lípy (sezóna 2005). Minulosti Českého Švýcarska 4, 48-56. Krásná Lípa.
Svoboda, J. 2003: Poslední lovci – sběrači severních Čech. Předběžná zpráva o projektu National Geographic Society na Děčínsku (sezóny 1999 a 2001). Minulosti Českého Švýcarska 1, 23-30. Krásná Lípa.
Svoboda, J. A. (ed.) 2003: Mezolit severních Čech. Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku, 1978 – 2003. Dolnověstonické studie, sv. 9, ArÚ AV ČR Brno.
Svoboda, J. 2008: Janova zátoka. Příspěvek ke struktuře mezolitického osídlení na Křinici a České silnici. Minulosti Českého Švýcarska 5, 5-20. Krásná Lípa.
Svoboda, J. – Opravil, E. – Škrdla, P. – Cílek, V. – Ložek, V. 1996: Mezolit z perspektivy regionu. Nové výzkumy v Polomených horách. Archeologické rozhledy 48, 3-15, 169-172. Praha.
Svoboda, J. – Cílek, V. – Jarošová, L. 1999: Mezolit na Českolipsku. Poznámky k současnému stavu výzkumu. Bezděz 8, 11-34. Česká Lípa.
Svoboda, J. – Cílek, V. – Jarošová, L. – Peša, V. 1999: Mezolit z perspektivy regionu. Výzkumy v ústí Pekla. Archeologické rozhledy 51, 243-264. Praha.
Svoboda, J. – Jarošová, L. – Drozdová, E. 2000: The North Bohemian Mesolithic revisited: The excavations seasons 1998-1999. Anthropologie 38, 291-305. Brno.
Svoboda, J. – Peša, V. 2000: Pravěké osídlení Labských pískovců (okr. Děčín). Zprávy ČAS – Suppl. 42 (Archeologické výzkumy v Čechách 1999), 10-11. Praha.
Svoboda, J. – Peša, V. – Jenč, P. 2001: Pravěké nálezy v okolí České Lípy, Bezdězu, Doks a Ralska-Hradčan. Zprávy ČAS 45 (Archeologické výzkumy v Čechách 2000), 15-17. Praha.
Svoboda, J. A. – Hajnalová, M. – Horáček, I. – Novák, M. – Přichystal, A. – Šajnerová, A. 2007: Okrouhlík. Výzkum mezolitického sídelního areálu v soutěsce Kamenice v roce 2005. Minulosti Českého Švýcarska 4, 5-37. Krásná Lípa.

 

Popisky k fotografiím:

1/ Komplexní archeologicko-přírodovědný výzkum lokality „Sojčí převis“ v CHKO Labské pískovce (k. ú. Studený, okr. DC) – odkrývání a zaměřování pravěkých nálezových situací. Převis využíván v mezolitu, eneolitu, pozdní době bronzové, v době halštatské a vrcholném středověku. Foto V. Peša, 1999
2/ Dolský mlýn v Národním parku České Švýcarsko – plavením pravěkých fosiliferních vrstev z výzkumu skalního převisu byl získán cenný archeozoologický a archeobotanický materiál (kůstky drobných obratlovců, ptáků, ryb, ulity šneků, uhlíky z rozpadlých dřev, nálezy semen a plodů). Významná archeologická a paleontologická lokalita využívaná v mezolitu, eneolitu, nositeli kultury lužických popelnicových polí, ve vrcholném středověku a v průběhu novověku. Podrobnější osteologická analýza mj. prokázala lov lososů před 8 tisíci lety. Foto V. Peša, 2001
3/ Skalní převis "Dolský mlýn" v údolí Kamenice (k. ú. Vysoká Lípa, okr. DC) – skrývání kulturní vrstvy mladšího zemědělského pravěku. Chemická analýza vzorku zeminy podpořila hypotézu pravděpodobného ustájení zvířat. Na profilu v zadní části sondy patrná recentní odpadní jáma narušující středověké nálezové situace. Foto V. Peša, 2001
4/ Pohled na kulturní souvrství pod skalním převisem „Dolský mlýn“ (eneolit - novověk). Foto V. Peša, 2001
5/ Převis "Dolský mlýn" – odkrývání čedičových valounů tvořících kryt ohniště z období posledních lovců a sběračů (mladší mezolit; kalibrované datum 14C 5938-5838 př. n. l.). Zatímco mezolitické souvrství zde bylo zastiženo v nezvyklé hloubce 200-260 cm, v blízkém převisu "Okrouhlík" se nálezy z období staršího mezolitu nacházely již v hloubce 15 cm pod povrchem. Foto V. Peša, 2001
6/ Abri „Pod křídlem“ v Národní přírodní památce Peklo (k. ú. Kvítkov u České Lípy, okr. CL) představovalo jednu z nejvýznamnějších pravěkých lokalit na Českolipsku. Kulturní vrstva s mezolitickými nálezy byla datována pomocí radiouhlíkové analýzy do 8. tisíciletí př. n. l. (výzkum 1997). Neprozkoumaná část převisu byla později zcela zlikvidována neznámými táborníky, a to zapuštěním nelegální srubové stavby pod úroveň terénu. Výplň převisu i s množstvím archeologických a paleontologických nálezů byla pachatelem vyházena do sousedního potoka. Foto V. Peša, 2002

 

Bildbeschreibungen:

1/ Komplexe archäologisch-naturwissenschaftliche Untersuchung der Lokalität „Sojčí převis“ (Häherüberhang) im Naturschutzgebiet Elbsandstein (Katastergebiet Studený, Bezirk Tetschen) – Entdecken und Peilen der urzeitlichen Fundlagen. Der Felsenüberhang wurde in Mesolithikum, Äneolithikum, später Bronzezeit, in der Hallstattzeit und im Hochmittelalter ausgenutzt. Foto V. Peša, 1999
2/ Dolský mlýn (Grundmühle) im Nationalpark Böhmische Schweiz – durch Schlämmung der urzeitlichen, an Fossilien reichen Schichten aus der Forschung des Felsüberhangs wurde ein wertvolles archäozoologisches und archäobotanisches Material gewonnen (Knochen von kleinen Wirbeltieren, Vögeln, Fischen, Schneckenschalen, Kohle aus zerfallen Holzstücken, Samen und Früchte von Kräutern). Eine bedeutende archäologische und paläontologische Lokalität, die im Mesolithikum, Äneolithikum, von Trägern der Lausitzer Kultur, im Spätmittelalter und in früher Neuzeit ausgenutzt wurde. Die ausführliche osteologische Analyse konnte z.B. Lachsjagd vor acht Tausend Jahren nachweisen. Foto V. Peša, 2001
3/ Felsüberhang "Dolský mlýn" (Grundmühle) im Tal des Flusses Kamenice (Kamnitz, Katastergebiet Vysoká Lípa/Hohenleipa, Bezirk Tetschen) – Abdeckung einer Kulturschicht der jüngeren landwirtschaftlichen Urzeit. Die chemische Analyse der Bodenprobe unterstützte die Hypothese einer wahrscheinlichen Tieraufstallung. Auf dem Profil des hinteren Teils der Sonde ist eine rezente, die mittelalterliche Fundsituation unterbrechende Abfallgrube deutlich. Foto V. Peša, 2001
4/ Ansicht einer Schichtenfolge unter dem Felsüberhang „Dolský mlýn“ (Äneolithikum - Neuzeit). Foto V. Peša, 2001
5/ Felsüberhang "Dolský mlýn" – Abdeckung von Basaltsteinen über der Feuerstelle der letzten Jäger und Sammler (Frühmesolithikum; kalibriertes Datum 14C 5938-5838 v.Ch.). Die mesolithische Schichtenfolge wurde hier in einer ungewöhnlich großer Tiefe gefunden - 200-260 cm; dafür wurden mesolithische Funde unterm dem nahen Felsüberhang "Okrouhlík" bereits in der Tiefe von 15 cm unter der Oberfläche gemacht. Foto V. Peša, 2001
6/ Das Abri „Pod křídlem“ (Unterm Flügel) im Nationalen Kulturdenkmal Peklo (Katastergebiet Kvítkov u České Lípy/Quitkau, Bezirk Böhmisch Leipa) stellt eine der bedeutendsten urzeitlichen Lokalitäten in der Region von Böhmisch Leipa dar. Die Kulturschicht mit mesolithischen Funden wurde mittels der Radiokarbonanalyse in das 8. Jahrtausend v.Ch. datiert (Forschung 1997). Der nicht erforschte Teil des Felsüberhangs wurde später von unbekannten Campern ganz liquidiert, indem sie hier ein illegales Blockhaus unter dem Terrainniveau errichteten. Die Ausfüllung des Felsüberhangs warf der Täter in den anliegenden Bach hinaus. Foto V. Peša, 2002

 

7/ „Sojčí převis“ v Labských pískovcích - preparace mezolitického ohniště. Foto V. Peša, 1999
8/ Významná mezolitická lokalita "Heřmánky 1" ve vlhošťské části CHKO Kokořínsko archeologicky zkoumaná J. Svobodou v letech 1978-79. Výplň převisu je dnes zarovnána a zčásti zničena vybudováním plošin pro přespání a průběžným zakopáváním odpadu (nelegální trampské tábořiště - "kemp Orion"). Foto V. Peša, 2003

 

5) Kvartérní sedimenty pískovcové krajiny středního Pojizeří a Českolipska /
Quartärsedimente der Sandsteinlandschaft der mittleren Iser und der Region von Böhmisch Leipa

Společný projekt VMG v České Lípě (P. Jenč – hlavní garant, V. Peša – garant pro okres CL, L. Šoltysová), PřF UK v Praze (J. Bruthans a J. V. Datel – hlavní garant), Správy CHKO Český ráj (A. Hoření – garant, D. Vacková), Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek Plzeň (P. Kočár – garant) s participací dalších odborných partnerů (Z. Sůvová – archeozoologie, R. Kočárová – archebotanika, J. Schweigstillová – geologie, V. Ložek st. – malakozoologie, R. Mlejnek – biospeleologie ad.) a účastí posluchačů vysokých škol. Realizován na základě smlouvy o spolupráci na řešení výzkumného úkolu ze dne 22. 11. 2002. Do r. 2007 prioritně řešena širší oblast Příhrazské vrchoviny v JZ části CHKO Český ráj, od r. 2008 podrobněji studována i ostatní skalní města, zejména v severní a centrální části Českého ráje (PR Klokočské skály, Maloskalská Drábovna, Sokol a zbirožská plošina, Hruboskalsko, PR Údolí Plakánek).

Účel a cíl projektu

- modelové studium využívání prostředí kvádrových pískovců od pravěku po současnost (využívání přirozených skalních dutin, ověření hypotézy pravěkého zemědělského osídlení skalních plošin)

- podrobná identifikace kvartérního pokryvu členité pískovcové krajiny, vývoj a degradace krajiny ovlivněné činností člověka v mladším holocénu

- sběr a interpretace dat s ohledem na současné zájmy ochrany přírody a životního prostředí (se zvláštním zřetelem k území CHKO Český ráj)

- poskytnout příležitost pro terénní výuku studentů a nabídnout vhodná témata pro jejich výzkumné práce

Základní náplň projektu:

- Účelové geologické mapování vybraných pískovcových mikroregionů v měřítku 1 : 5000 – 1 : 10000 (s důrazem na kvartérně geologickou, geomorfologickou a environmentální problematiku)

- Komplexní archeologicko-přírodovědný výzkum sedimentárních výplní skalních dutin (za použití určování stáří vzorků pomocí radiouhlíkového datování a dalších metod – archeobotanických, malakologických, archeozoologických, mineralogicko-petrologických, granulometrických aj., včetně zpracování veškeré související archeologické problematiky); zpracovávání a dílčí publikace starších výzkumů (Příhrazská vrchovina, Českolipsko).

- Na území CHKO Český ráj komplexní mapování přírodních biotopů v měřítku 1 : 10 000 s prioritou přírodní rezervace Příhrazské skály, inventarizace současné vegetace a zvířeny s cílem stanovení management plánu

Das gemeinsame Projekt VMG in Böhmisch Leipa (P. Jenč – Hauptgarant, V. Peša – Garant für den Bezirk Böhmisch Leipa, L. Šoltysová), Naturwissenschaftliche Fakultät der Karlsuniversität in Prag (J. Datel – Hauptgarant, J. Bruthans, J. Schweigstillová), Verwaltung des Naturschutzgebietes Böhmisches Paradies (A. Hoření – Garant), Westböhmisches Institut für Denkmalschutz und –Dokumentation in Pilsen (P. Kočár - Garant, Z. Sůvová, R. Kočárová) mit Partizipierung von weiteren Fachpartnern (V. Ložek d.Ä.) und Teilnahme von Hochschulstudenten. Das Projekt wurde auf Grund des Vertrages über Zusammenarbeit an der Forschungsaufgabe vom 22. 11. 2002 realisiert. Bis 2007 wurde zuerst das breitere Gebiet von Prihrazer Felsen im Südwestteil des Naturschutzgebietes Böhmisches Paradies behandelt.

Zweck und Ziele des Projekts

- Modellstudium der Umweltausnutzung von Sandsteinquadern von der Urzeit bis zur Neuzeit (Ausnutzung von natürlichen Steinhöhlen, Beglaubigung der Hypothese einer urzeitlichen landwirtschaftlichen Besiedlung der Felsplatten)

- Ausführliche Identifizierung der Quartärdeckung der Sandsteinlandschaft, Entwicklung und Degradierung der Landschaft durch die Tätigkeit der Menschen im Jungholozän

- Sammeln und Interpretieren von Daten mit Rücksicht auf die Interessen des Natur- und Umweltschutzes (mit besonderer Betonung des Naturschutzgebietes Böhmisches Paradies)

- Unterrichtsgelegenheit im Terrain, Vorstellen von geeigneten Themen für die Forschungsarbeit der Studenten

Grundlegender Projektinhalt:

- Geologische Aufnahme von ausgewählten Sandsteinmikroregionen im Maßstab 1 : 5000 – 1 : 10000 (mit Betonung der quartär-geologischen, geomorphologischen und Umweltproblematik)

- Komplexe archäologisch-naturwissenschaftliche Untersuchung von Sedimentfüllungen der Felshöhlen (unter Verwendung von Radiokarbonanalyse für Bestimmung der Musteralter, sowie weiteren Methoden – archäobotanische, malakologische, archäozoologische, mineralogisch-petrologisch, granulometrische u.a., inkl. Verarbeitung der sämtlichen zusammenhängenden archäologischen Problematik); Verarbeitung und teilweise Veröffentlichung von älteren Forschungen (Prihrazer Felsen, Böhmisch Leipa).

- Komplexe Aufnahme von Naturbiotopen im Maßstab 1 : 10 000 auf dem Gebiet des Naturschutzgebietes Böhmisches Paradies. Die Priorität ist dabei das Naturreservat Prihrazer Felsen, Inventarisierung der zeitgenössischen Vegetation und des Tierbestandes mit dem Ziel, einen Managementplan festzulegen 

Literatura (výběr): Jenč – Šoltysová (eds.) 2006, Ložek 2006, Bruthans – Jenč – Churáčková – Schweigstillová 2009, Bruthans – Schweigstillová 2009, Bruthans – Churáčková – Jenč – Schweigstillová 2009, Mikuš – Bruthans 2011, Bruthans – Mikuš – Soukup – Světlík – Kamas – Zeman 2011, Bruthans – Schweigstillová – Jenč – Churáčková – Bezdička 2012, Bruthans – Světlík – Soukup – Schweigstillová – Válek – Sedláčková – Mayo 2012, Bruthans – Soukup – Světlík – Schweigstillová – Mayo 2013, Kůrková – Bruthans 2013, Schweigstillová – Bruthans – Falteisek – Válek – Soukup 2013, Soukup – Bruthans – Světlík – Schweigstillová – Smutek 2013

Další informace naleznete zde (Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky PřF UK v Praze).

 

Popisky k fotografiím:

1/ Záchranný archeologicko-paleontologický výzkum jeskynní lokality. Foto P. Jenč, 2007
2/ Schránky fosilních měkkýšů z výplní skalních dutin představují mimořádně cenný pramen pro poznání vývoje přírodního prostředí a klimatických změn od loveckého pravěku k dnešku (abri Kopřivák 1 u Srbska v CHKO Český ráj). Foto L. Šoltysová, 2005
3/ Studium vzniku a složení solných krust na pískovcích Českého ráje. Filtrace vzorků skapové vody v terénu (PR Klokočské skály). Na snímku hydrogeolog J. Bruthans z PřF UK v Praze. Foto J. Schweigstillová, 2007

Bildbeschreibungen:

1/ Archäologisch-paläontologische Rettungsuntersuchung der Höhlenlokalität. Foto P. Jenč, 2007
2/ Schalen der fossilen Weichtiere aus den Füllungen der Felsenhöhlen stellen eine außerordentlich wertvolle Quelle für die Erkenntnisse der Umwelt und klimatischen Änderungen von Jägerurzeit bis heute dar (Abri „Kopřivák“ 1 bei Srbsko im Naturschutzgebiet Böhmisches Paradies). Foto L. Šoltysová, 2005
3/ Studium der Entstehung und Zusammensetzung der Salzkrusten im Sandsteingebiet des Böhmischen Paradieses. Filtrierung der Probemuster des tropfenden Wassers im Terrain (Naturreservat Klokotscher Felsen). Auf dem Bild der Hydrogeologe J. Bruthans aus der Naturwissenschaftlichen Fakultät KU in Prag. Foto J. Schweigstillová, 2007

 

6) Záchranná dokumentace, studie obnovy a rekonstrukce historických nápisů a maleb v NPP Jeskyně Na Špičáku (Jesenický kras) /
Rettungsdokumentation, Studie für die Erneuerung und Rekonstruktion von historischen Inschriften und Malereien im Nationalen Naturdenkmal in Jeskyně Na Špičáku (Höhle auf dem Spitzberg, Gesenke-Karst)

Jeskyně Na Špičáku představuje v rámci historicky využívaných jeskyní tradičního vápencového krasu spolu s Býčí skálou epigraficky nejbohatší dochovanou lokalitu na území České republiky, která je jako jediná zpřístupněna široké veřejnosti. Podle předběžného odhadu je dnes v jeskyni  (o celkové délce chodeb 410 m) zachováno kolem 4000 nápisů, symbolů a maleb, řada dalších již zanikla nebo je zcela překryta vrstvou měkkého sintru - nickamínku.

Realizaci projektu pro Správu jeskyní České republiky zajišťovalo speleoantropologické pracoviště Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě (Petr Jenč - hlavní garant, Vladimír Peša) ve spolupráci s dalšími odbornými partnery – zejména prof. Hanou Pátkovou z Katedry pomocných věd historických a archivního studia FF UK v Praze, historikem umění a památkářem Ľubomírem Turčanem (Litoměřice) a odbornou restaurátorkou Dominikou Machačovou (Praha). Pracovní tým doplňovali zkušení dokumentátoři s terénní epigrafickou praxí z řad studentů. Nezbytnou technickou pomoc v místě zajistily pracovnice Správy jeskyně Na Špičáku (E. Vozábalová, I. Foitová). Předběžný epigrafický průzkum jeskyně v roce 2003 a následná I. etapa projektu proběhly s participací pracovníků Vlastivědného muzea Jesenicka a Oddělení přírodních věd Slezského zemského muzea v Opavě (L. Jarošová, J. Kubica).

Komplexní dokumentace jeskyně byla dokončena v r. 2010.

Die Höhle auf dem Spitzberg stellt im Rahmen der historisch genutzten Höhlen des traditionellen Kalksteinkarstes, gemeinsam mit Býčí skála (Stierfelsen) die epigraphisch wertvollste erhaltene Lokalität auf dem Gebiet der Tschechischen Republik dar, die als einzige der breiten Öffentlichkeit zugänglich ist. Einer vorläufigen Einschätzung nach sind heute in der Höhle (mit Gesamtlänge der Gänge 410 m) grob geschätzt drei bis fünf Tausend Inschriften, Symbole und Malereien erhalten, eine Reihe von weiteren verschwand oder ist von einer Schicht des weichen Sinters – Mondmilch überdeckt.

Die Projektrealisierung stellt für die Höhlenverwaltung der Tschechischen Republik die späeleoanthropologische Abteilung des Heimatkundlichen Museums und Galerie in Böhmisch Leipa (P. Jenč - Hauptgarant, V. Peša) in Zusammenarbeit mit weiteren Fachpartnern – vor allem Prof H. Pátková vom Lehrstuhl der historischen Hilfswissenschaften und des Archivstudiums FF UK Prag und Kunsthistoriker und Denkmalschützer Ľ. Turčan sicher. Den Arbeitsteam ergänzen erfahrene Dokumentalisten mit epigraphischen Terrainpraxis aus den Reihen der Studenten. Die unerlässliche technische Hilfe stellen vor Ort die Mitarbeiterinnen der Höhlenverwaltung auf dem Spitzberg (E. Vozábalová, I. Foitová) sicher. Eine vorläufige epigraphische Untersuchung der Höhle im Jahr 2003 und die folgende I. Etappe des Projektes verliefen unter der Teilnahme der Mitarbeiter des Vlastivědné muzeum Jesenicka (Heimatkundliches Museum Gesenke) und der Abteilung der Naturwissenschaften des Schlesischen Landesmuseum in Opava/Troppau (L. Jarošová, J. Kubica).

Die Beendigung der komplexen Dokumentierung der Höhle wird 2010 vorausgesetzt. 

Literatura: Jenč, P. – Peša, V. 2009 (Ročenka SJ ČR); Vozábalová, E. 2009 (Ochrana přírody 4/2009); Jenč – Peša 2011; Jenč, P. – Peša, V. – Turčan, L´ – Machačová, D. – Barus, M. – Pátková, H. 2014

Další informace naleznete zde (Správa jeskyní České republiky Průhonice).

 

Popisky k fotografiím:

1/ Dokumentace historických nápisů v Hlavní chodbě. Foto Š. Havel, 2008
2/ Malby slunce, černého kříže a měsíce, nacházející se v těsné blízkosti nejznámější památky jeskyně - Adorace Kříže (nesprávně Kalvárie) byly donedávna považovány za prospektorské symboly zlata a stříbra (před r. 1583). Foto T. Slavík, 2006
3/ Výjev adorace Kříže provedený hnědočerveným barvivem. Pod špatně dochovaným křížem dvě klečící a modlící se postavy. Stáří unikátní malby nově posunuto před r. 1583. Foto L. Jarošová
4/ Dokumentace epigrafických památek v Chodbě naděje. Foto T. Slavík, 2006
5/ Soubor historických nápisů v Hlavní chodbě – 176(3) /  HSZ 1615, 1612 ... Foto T. Slavík – P. Jenč, 2006
6/ Nejstarší letopočtem datovaná rytina v jeskyni na území ČR byla identifikována teprve při průzkumu v r. 2003. Vyťukávaný objekt v Srdcové chodbě interpretovali P. Jenč a H. Pátková jako kontrakci "a(nn)o" (léta) s letopočtem "1519" a vloženými písmeny „hb“, pod nimiž kolčí štít, uvnitř snad se stylizovaným výjevem Adama a Evy pod stromem poznání. Foto T. Slavík - P. Jenč, 2005

Bildbeschreibungen:

1/ Dokumentation von historischen Inschriften im Hauptgang. Foto Š. Havel, 2008
2/ Sonne, schwarzes Kreuz und Mond in der unmittelbarer Nähe des bekanntesten Denkmals in der Höhle – Die Kreuzigung (unrichtig Kalvarie) werden seit je für Prospektionssymbole von Gold und Silber gehalten (16. Jahrhundert, vor 1583). Foto T. Slavík, 2006
3/ Szene der Kreuzigung Christi in braunroter Farbe. Unter dem schlecht erhaltenen Kreuz knien und beten zwei Gestalten. Das Alter der unikalen Malerei wurde neu vor 1583 datiert. Foto L. Jarošová
4/ Dokumentation von epigraphischen Denkmälern im Gang der Hoffnung. Foto T. Slavík, 2006
5/ Komplex von historischen Inschriften im Hauptgang – 176(3) / HSZ 1615, 1612 ... Foto T. Slavík – P. Jenč, 2006
6/ Die älteste Höhlengravierung in der Tschechischen Republik wurde erst bei der Untersuchung 2003 identifiziert. Gepunktetes Objekt im Herzensgang interpretierten P. Jenč und H. Pátková als A(nn)o 1519 mit Buchstaben „hb“, darunter Turnierschild, wohl mit einem stilisierten Bild von Adam und Eva unter dem Baum der Erkenntnis. Foto T. Slavík - P. Jenč, 2005

 

7) Vyhodnocení, archeologický potenciál, obnova a možnosti restaurování historických nápisů a maleb v NPP Jeskyně Na Špičáku

Projekt návazný na výzkumný úkol „Záchranná dokumentace, studie obnovy a rekonstrukce historických nápisů a maleb v NPP Jeskyně Na Špičáku 2004-2010“.

Doba trvání projektu: zahájen 2011

Personální struktura projektu:

Petr Jenč (VMG Česká Lípa) – hlavní garant projektu; epigrafika, historie a archeologie
Vladimír Peša (VMG Česká Lípa) – zástupce vedoucího projektu; historie a archeologie
Štěpán Havel (VMG Česká Lípa, do 2015) – odborný dokumentátor, archeologický technik
Vojtěch Novák (VMG Česká Lípa) – odborný dokumentátor, archeologický technik, grafik
Věra Hávová (VMG Česká Lípa, od 2015) – odborný dokumentátor, historie a archeologie
prof. Hana Pátková (KPVH AS UK FF Praha) – archivně-historický výzkum, epigrafika
Martin Barus (Biskupství litoměřické / VMG Česká Lípa) – archivně-historický výzkum
Martin Dvořák (Praha) – technologie konzervace a restaurování
Ĺubomír Turčan (Litoměřice) – umělecko-historická analýza
Evelyna Vozábalová (Správa jeskyní ČR, SJ NŠ) – odborně-technické zajištění SJ ČR na lokalitě

Projektová náplň:

1. Hloubková interpretace vybraných historických objektů na základě stávající dokumentace z komplexního historického mapování jeskyně v letech 2003-2010

2. Hloubková interpretace vybraných epigrafických objektů (nápisů, vyobrazení a historických maleb) v prostorách jeskyně s rozšířením fotografické dokumentace

3. Interpretace objektů dosud nepodrobených umělecko-historické analýze

4. Podrobné zaměření a záchranná epigrafická a archeologická dokumentace "skalního města" Velkého Špičáku

5. Zahájení podrobného archivně-historického výzkumu – vyhledání archivních fondů a relevantních objektů výzkumů

6. Stanovení archeologického potenciálu Jeskyně Na Špičáku, odborné vyhodnocení movitých archeologických nálezů

7. Příprava zpracování dat komplexní dokumentace historických nápisů a maleb pomocí formalizovaných metod

Literatura: Jenč – Peša – Turčan – Machačová – Barus 2013, Jenč – Peša 2014, Jenč – Peša – Turčan – Machačová – Barus – Pátková 2014, Dvořák 2015

 

8) Záchrana (restaurátorská obnova a konzervace) renesanční malby adorujících postav pod křížem v centrální části Jeskyně Na Špičáku

Projekt řešen v rámci Realizace opatření plánu péče v Národní přírodní památce Jeskyně Na Špičáku (monitoring jeskynního prostředí a ošetření stěn jeskyně) Správou jeskyní České republiky.

Doba trvání projektu: 2011 – 2013

Personální struktura projektu:

Petr Jenč (VMG Česká Lípa) – hlavní garant projektu; epigrafika, historie a archeologie
Vladimír Peša (VMG Česká Lípa) – zástupce vedoucího projektu; historie a archeologie
Dominika Machačová (Praha) – garant restaurátorských prací; odborný restaurátor a soudní znalec
Martin Dvořák (Praha) – technologie konzervace a restaurování
Ivana Kopecká (Praha) – technologie konzervace a restaurování
Ĺubomír Turčan (Litoměřice) – historik umění a soudní znalec

Odborně-technické zajištění SJ ČR na lokalitě:
Evelyna Vozábalová – vedoucí Správy Jeskyně Na Špičáku
Petr Zajíček – monitoring klimatu

Projektová náplň/ průběh prací:

1. Monitoring vnitřního klimatu. Zahrnuje průběžné měření teploty a relativní vlhkosti po celou dobu trvání projektu s umístěním přístroje v bezprostřední blízkosti restaurované památky.

2. Odběr vzorků a vyhodnocení výsledků laboratorních analýz:
- analýza pigmentů a pojiv maleb všech restaurovaných objektů
- odběr vzorků pro identifikaci případných mikroorganismů
- stratigrafie maleb

3. Doplňující umělecko-historická a epigrafická dokumentace

4. Výběr a odzkoušení vhodných konzervačních postupů, materiálů a technologií

5. Výběr a odzkoušení malířských materiálů navržených pro doplnění chybějících součástí maleb

6. Vyhodnocení výsledků rozšířeného průzkumu a vypracování technologických návrhů na možnosti konzervace maleb a výběru malířských materiálů vhodných pro jejich doplnění

7. Doplnění a rekonstrukce maleb

Literatura: Jenč – Peša – Turčan – Machačová – Barus 2013, Jenč – Peša – Turčan – Machačová – Barus – Pátková 2014, Jenč – Peša 2014

  

9) Labské pískovce v pravěku: člověk a příroda /
Elbsandstein in der Urzeit: Mensch und Natur

Projekt realizován v l. 2006 – 2008 ve spolupráci s Landesamt für Archäologie mit Landesmuseum fúr Vorgeschichte in Dresden za finanční podpory nadace Pro Archaeologia Saxoniae a logistické podpory správy národního parku Sächsische Schweiz.

Projekt volně navazuje na terénní výzkumy převisů v severních Čechách z let 1997 – 2003 a zaměřuje pozornost na tři výzkumné okruhy. Hlavní cílem je revize dosavadních poznatků o pravěkém osídlení saské části Labských pískovců – tedy převážně území národního parku Saské Švýcarsko (NP Sächsische Schweiz). Probíhá komplexní zpracování nejvýznamnějších lokalit zdejší oblasti – opevněné lokality z mladší doby bronzové na stolové hoře Pfaffenstein, rozsáhlého souboru povrchových nálezů z dominantní hory Lilienstein, navštěvované v průběhu celého pravěku, dále terénní identifikace a zaměření skalních dutin a jeskyní s nálezy pravěkých nádob, uložených jako obětiny v souvislosti s komunikacemi mezi Čechami a Saskem. Pozornost je věnována také ostatním pravěkým nálezům, z nichž mnohé se vyskytují v úzkém vztahu k nápadným přírodním útvarům. Součástí projektu je zároveň dokončení komplexního zpracování postmezolitických nálezů z výzkumů severočeských převisů a analýza struktury osídlení obou regionů jako příklad komunikačně významného území v členité krajině mimo hlavní zemědělské oblasti. Vzhledem k dosud nedostatečnému poznání charakteru osídlení vnitřního území národního parku Saské Švýcarsko probíhá terénní prospekce zaměřená především na údolí Křinice (Kirnitzsch) s nejbližším okolím, která již na podzim 2006 přinesla doklady pravěkého využívání několika jeskyní a převisů. Význam projektu spočívá především v úzké spolupráci archeologických pracovišť a specialistů z Čech a Saska na poznávání společné minulosti.

Das Projekt wurde in den Jahren 2006 – 2008 realisiert, und zwar in Zusammenarbeit mit dem Landesamt für Archäologie mit Landesmuseum für Vorgeschichte in Dresden, unter finanzieller Unterstützung der Stiftung Pro Archaeologia Saxoniae und logistischer Unterstützung des Nationalparks Sächsische Schweiz.

Das Projekt knüpft frei an die Terrainforschung der Felsüberhänge in Nordböhmen aus den Jahren 1997 – 2003 an und konzentriert sich auf drei Forschungskreise. Das Hauptziel ist eine Revision der bisherigen Erkenntnisse über die urzeitliche Besiedlung des sächsischen Teiles des Elbsandsteingebiets – vorwiegend das Gebiet des Nationalparks Sächsische Schweiz also. Hier verläuft eine komplexe Verarbeitung der bedeutendsten Lokalitäten in diesem Gebiet – befestigte Lokalität aus der jüngeren Bronzezeit auf dem Tafelberg Pfaffenstein, ein umfangreicher Komplex von Oberflächenfunden aus dem dominanten Berg Lilienstein, der im Laufe der ganzen Urgeschichte besucht wurde, weiterhin Terrainidentifizierungen und Aufnahme von Felsenhöhlen und Grotten mit Funden von urzeitlichen, als Opfergabe eingebetteten Gefäßen. Aufmerksamkeit wird auch den anderen urzeitlichen Funden gewidmet, von denen es viele im Zusammenhang mit außergewöhnlichen Naturgebilden gibt. Ein Teil des Projektes sind auch Beendung der komplexen Verarbeitung von postmesolithischen Funden aus der Forschung in nordböhmischen Felsüberhängen und Strukturanalyse der Besiedlung beider Regionen – als Beispiel eines kommunikativ bedeutenden Gebietes in einer gegliederten Landschaft außerhalb von landwirtschaftlichen Hauptgebieten. Mit Rücksicht auf die bis jetzt unzureichenden Charakterkenntnisse der Besiedlung des inneren Gebiets des Nationalparks Sächsische Schweiz verläuft eine Terrainprospektion, vor allem im Tal der Kirnitzsch und in der nächsten Umgebung. Diese Prospektion brachte bereits im Herbst 2006 Nachweise für eine urzeitliche Ausnutzung einiger Höhlen und Felsüberhänge. Die Bedeutung des Projektes ruht vor allem in der engen Zusammenarbeit der archäologischen Abteilungen und Spezialisten aus Tschechien und Sachsen bei der Erforschung der gemeinsamen Geschichte.

Literatura: Peša 2007, Peša – Kraft 2007, Jiřík – Peša – Jenč 2008, Peša 2008

 

Popisky k fotografiím:

1-2/ Schrammsteine – pravěká lokalita. Nález časně laténské keramické nádoby v puklinové jeskyni. Foto T. Slavík, 2007
3/ Saské Švýcarsko – hrnec z pozdního eneolitu s nedochovaným obsahem byl ukryt jako votivní oběť v malé jeskyni na Kleiner Winterberg. Foto Landesamt für Archeologie

1-2/ Schrammsteine – Urgeschichtliche Lokalität. Fund eines keramischen Gefäßes aus der La-Téne-Zeit in einer Spaltengrotte. Foto T. Slavík, 2007
3/ Sächsische Schweiz – der Topf aus dem späten Äneolith mit nicht erhaltenem Inhalt wurde als ein votives Opfer in einer kleinen Höhle auf dem Kleinen Winterberg versteckt. Foto Landesamt für Archäologie

 

10) Inventarizace jeskyní a skalních převisů v CHKO Český ráj /
Inventarisierung von Höhlen und Felsüberhängen im Naturschutzgebiet Böhmisches Paradies

– geologie a geomorfologie, ochrana přírody; projekt Správy CHKO Český ráj řešený v rámci Programu péče o krajinu (od r. 2002), realizován ve spolupráci s Pracovištěm archeologie a speleoantropologie VMG v České Lípě.

– Geologie und Geomorphologie, Naturschutz; ein Projekt der Verwaltung des Naturschutzgebietes Böhmisches Paradies im Rahmen der Landschaftspflege (seit 2002), realisiert in Zusammenarbeit mit der Archäologischen und Speleoanthropologischen Abteilung VMG in Böhmisch Leipa.

Literatura: Jenč – Šoltysová (eds.) 2006 

 

11) Život před 1800 lety: Archeologie a ekologie v dialogu mezi generacemi /
Das Leben vor 1800 Jahren: Archäologie und Ökologie im Dialog zwischen den Generationen

Doba trvání projektu:  2009 – červen 2013

Lead partner (LP):
Museum der Westlausitz Kamenz, SRN

Projektový partner:
Vlastivědné muzeum v České Lípě (VMG ČL)

Vladimír Peša – koordinátor projektu, archeolog
Petr  Jenč – archeolog
Marta Knauerová – botanik
Tomáš  Malý – geolog (2009 - březen 2011)

Spolupracující subjekt:  Střední odborná škola v České Lípě (SOŠ)

Projektový partner v SRN:
Kreisvolkshochschule Kamenz
2. Mittelschule Kamenz
Abenteuercamp Deutschbaselitz

 

Projekt hlavního partnera Muzea západní Lužice v Kamenci je zaměřen několika směry, které propojují mezigenerační vztahy, studentské kontakty obou zemí a aplikování výsledků archeologických výzkumů na krajinnou ekologii. Poznatky o technologii a řemeslech v období doby římské (1. století př. n. l. až 5. století n. l.) budou prohloubeny jednak intenzívní výzkumnou kampaní v přiléhajícím území Libereckého kraje, resp. okresu Česká Lípa, kde je toto období zatím velmi málo prozkoumáno, jednak hledáním surovinových zdrojů pro metalurgii železa a drahých kovů využívaných v době římské v Lužických horách. Získané informace budou využity ve dvou směrech: Ve spolupráci LP s partnerem Abenteuercamp v Baselitz bude vybudována experimentální historická vesnice, kde budou staré výrobní technologie oživeny a za široké účasti studentů a zainteresované veřejnosti obou zemí aktivně studovány a experimentovány. Ekologický aspekt je sledován metodou tzv. ekologického otisku člověka (Ökologische Fussabdruck), který po sobě svojí činnosti zanechal v krajině. Studium podoby krajiny v době římské s ohledem na množství těžených surovin umožní hypoteticky stanovit ekologickou zátěž člověka této doby a tyto data porovnat s ekologickou zátěží na jednotlivce v dnešní době. To umožní především studentům lepší pochopení ekologické problematiky současnosti. Intenzívní kontakt studentů obou zemí navíc přispívá k vzájemnému poznání a porozumění. Celý projekt bude završen mezinárodní putovní výstavou a několika konferencemi pro odborníky i širokou zainteresovanou veřejnost v obou zúčastněných zemích.

Projektová náplň VMG v České Lípě

Samostatné aktivity v rámci projektu

Hlavním posláním VMG ČL je koordinování účastníků a úkolů české časti projektu a poskytování odborných informací z oborů archeologie, geologie a botaniky, které se týkají území Lužických hor a okresu Česká Lípa a které jsou nezbytné pro úspěšné realizování celého projektu. Okres Česká Lípa je totiž jediným okresem bezprostředně hraničícím s rozsáhlejším územím Lužice, který prostřednictvím odborníků ve VMG může zajistit potřebné specializované informace (síť muzeí v okrese Děčín vzhledem k absenci odborných pracovišť tyto požadavky nesplňuje a okres Liberec s územím dnešní Lužice hraničí pouze okrajově).

Náplní archeologů bude ve spolupráci se studenty SOŠ vyhledávat dosud neznámá naleziště z doby římské v okresu Česká Lípa a doklady po zpracování surovin v této době. Vyhledávání lokalit probíhá formou prospekce, při níž se hledají pravěké artefakty na povrchu v krajině, a lze do ní zapojit libovolné množství zainteresovaných laiků a zájemců, protože se jedná o nedestruktivní metodu archeologického výzkumu. Vedlejším výsledkem projektu je u tohoto bodu zdokonalení poznatků o archeologických lokalitách a možnost jejich účinnější ochrany, proto budou o výsledcích současně informování jak Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Liberec, tak Archeologický ústav AV ČR v Praze, v.v.i. Všechny získané archeologické nálezy budou po zpracování uloženy a v případně významnějších předmětů vystaveny ve VMG v České Lípě.

Náplní geologa v koordinaci s archeologem bude vyhledávání historické těžby a povrchových zdrojů surovin, které mohly být v době římské lidmi exploatovány a zpracovávány. Získané geologické i mineralogické poznatky a vzorky zároveň rozšíří jak studijní program kooperující SOŠ v České Lípě, tak geologickou a mineralogickou sbírku VMG v České Lípě. Terénní aktivity budou prováděny obdobnou metodikou jako v případě archeologie – tedy povrchovým průzkumem a sběrem – a v úzké spolupráci s pedagogy a studenty SOŠ. Získané vzorky rozšíří studijní materiál a poznatky z terénu spolu s metodickými poznatky významně obohatí jak vlastní výuku specializovaných, ekologicky a mineralogicky zaměřených předmětů, tak budou vhodnými tématy závěrečných maturitních prací s možností přímé terénní aplikace. Archeologické i geologické prospekce jsou plánovány po celou dobu trvání projektu.

Náplň botanika spočívá ve vyhledání vhodných rašelinišť a slatinišť, které v sobě uchovávají delší záznam o vývoji krajiny. Tyto lokality budou následně sondovány specialisty z oborů přírodovědy, kteří provedou pylovou analýzu a analýzu na přítomnost těžkých kovů. Tyto přírodovědné analýzy dokáží spolehlivě stanovit období zvýšeného výskytu člověka v okolí lokalit i bez dalších archeologických nálezů, což je metoda vhodná především pro zalesněnou krajinu Lužických hor. Pro datování jednotlivých zkoumaných vzorků je nezbytné využití radiokarbonové analýzy, aby je bylo možné zařadit do jednotlivých etap vývoje krajiny.

Aktivity v rámci kooperace s LP

Experimentální archeologie a vzdělávací programy

Vzdělávací programy zaměřené na experimentování v archeologii budou realizovány LP ve spolupráci s německými PP a budou probíhat v Německu. Jejich termíny konání budou prostřednictvím informační kampaně dostupné široké zainteresované veřejnosti Libereckého kraje a v koordinaci s VMG ČL bude zajištěna aktivní účast studentů a participujících pedagogů kooperující SOŠ v České Lípě. Témata experimentálně-vzdělávacích akcí propojují odborné poznatky ekologie a archeologie s praktickou zkušeností, kdy si účastníci „campů“ mohou uvedené poznatky vlastnoručně ověřit v experimentálních táborech v praxi a tím lépe pochopit a zažít nabyté informace. To zároveň usnadní jejich lepší zažití a aplikaci v každodenním životě (např. význam omezenosti surovin a přírodních zdrojů, důležitost ekologických projektů a vzdělávání, ochrany památek a archeologického kulturního dědictví atd.). Do této části projektu patří také zážitková pedagogika, kterou zprostředkovává LP.

Inovace a přidaná hodnota projektu

1) Odbourání sociálně kulturních bariér mezi generacemi a zeměmi mezioborovým výzkumem

Společná německo-česká prezentace metodiky odborné činnosti a zpřístupnění výsledků archeologického a geologicko-ekologického výzkumu srozumitelnou formou pro studenty středních škol a širokou zainteresovanou veřejnost obou zemí s možností aktivní účasti v rámci průběhu jednotlivých etap projektu spojuje společným zájmem nejrůznější cílové skupiny bez ohledu na věk, profesi a národnost. Společné akce, programy a workshopy nabízejí možnost všestranných diskusí mezi všemi aktivními i pasivními účastníky projektu. Významný přínos spatřují LP s PP zároveň v možnosti prezentovat celý projekt a jeho jednotlivé etapy široce dostupnou formou prostřednictvím internetu.

2) První aplikace ekologické stopy jako metody moderní ekologie na prehistorickou kulturu

Tato metoda je Lead partnerem aplikována jako know-how celého projektu. Vychází z poznatku, že každá společnost – ať dnešní nebo pravěká – po sobě zanechala a zanechává v přírodě „otisk“ svého chování, které je odrazem požadavků na získávání surovin nezbytných ke svému životu a rozvoji. Lesy, pole, kameny, řeky a jezera jsou biologickým kapitálem, který je k tomu využíván. Cílem projektu je tedy aplikovat tuto myšlenku na společnost Germánů v sasko-české oblasti před 1800 lety a na základě terénních výzkumů se pokusit identifikovat strukturu a hustotu osídlení i možnosti surovinových zdrojů. Zjištěné poznatky budou hledat míru ekologické zátěže na krajinu a umožní porovnání se současností.

3) Aktualizace výzkumu kultury Germánů v CZ a DE

V rámci projektu budou prostřednictvím terénních výzkumů prověřeny a přezkoumány dosavadní historické i muzejní prameny k tématice germánského osídlení sledované oblasti severu Čech a Lužice a podle možností co nejvíce rozšířeny o nové informace. Zároveň budou dosavadní znalosti rozšířeny o dosud neprozkoumanou oblast výskytu surovinové základny (zejména pro zpracování železa a drahých kovů) pravěké a časně historické společnosti.

4) Koncept a realizace putovní výstavy s výsledným katalogem

Dvojjazyčná putovní výstava s doprovodným katalogem k problematice „ekologické stopy“ Germánů bude realizována v rámci zakončení projektu. Výstava bude jako dlouhodobě působící nabídka k mezigeneračnímu dialogu a s důrazem na trvalé hodnoty představena v interaktivní podobě v Čechách i v Německu a měla by mít v obou zemích pokud možno co nejvíce zastávek. Doprovodný výstavní katalog je plánován rovněž dvojjazyčně a klade si za cíl uchovat téma co nejdéle ve všeobecné pozornosti.

5) Sondování potenciálu experimentální/ experienciální archeologie pro vzdělávací program

Projekt představuje odbornou archeologicko-ekologickou problematiku v co nejvíce srozumitelné podobě pro nejširší zainteresovanou veřejnost a studenty středních škol, která usiluje být interaktivní a s dlouhodobým efektem. Jedná se o první vzdělávací německo-český program v regionu s podobným záměrem zpřístupnit aktuální vědecké poznatky obyvatelům Libereckého kraje, Budyšínského kraje a dalších sousedících příhraničních regionů obou zemí.

Das Projekt des Hauptpartners - das Museum der Westlausitz Kamenz – ist auf einige Ziele ausgerichtet, wie die Beziehungen zwischen den Generationen, Studentenkontakte beider Länder und durch Anwendung der Ergebnisse archäologischer Forschungen auf die Landschaftsökologie miteinander verbunden. Die Erkenntnisse über die Technologie und Handwerke in der römischen Zeit (1. Jahrhundert v.Ch. bis 5. Jahrhundert n.Ch.) werden durch eine intensive Forschungscampagne auf dem Gebiet der anliegenden politischen Region Liberec (Reichenberg), bzw. Böhmisch Leipa, wo diese Zeit bis jetzt nur sehr wenig erforscht ist, sowie durch die Suche nach den damaligen Rohstoffquellen für die Eisen- und Edelmetallmetallurgie im Lausitzer Gebirge vertieft. Die gewonnenen Informationen werden in zwei Bereichen ausgenutzt: Bei der Zusammenarbeit des Hauptpartners mit dem Partner Abenteuercamp in Baselitz wird ein experimentales historisches Dorf ausgebaut, in dem alte Herstellungstechnologien belebt und unter einer breiten Teilnahme von Studenten sowie einer interessierten Öffentlichkeit beider Länder aktiv studiert und experimentiert werden. Der ökologische Aspekt wird dabei durch das Verfahren des sogen. ökologischen Fußabdruckes beobachtet, den der Mensch durch seine Tätigkeit in der Landschaft hinterlässt. Das Studium der Landschaftsform in der römischen Zeit – im Hinblick auf die Mengen der geförderten Rohstoffe – ermöglicht eine hypothetische Feststellung der ökologischen Belastung durch die damaligen Menschen sowie diese Daten mit der ökologischen Belastungen der Menschen von heute zu vergleichen. Dies ermöglicht vor allem den Studenten die Umweltproblematik der Gegenwart besser zu verstehen. Die intensiven Kontakte der Studenten beider Länder tragen überdies hinaus noch zum gegenseitigen Kennenlernen und Verstehen bei. Das ganze Projekt wird dann durch eine internationale Wanderausstellung und einige Konferenzen für Fachleute und die breite interessierte Öffentlichkeit in beiden Teilnahmeländern abgeschlossen.

Projektinhalt – Heimatkundliches Museum und Galerie in Böhmisch Leipa (VMG ČL)

Selbständige Aktivitäten im Projektrahmen

Das Hauptziel von VMG ČL ist die Koordinierung der Teilnehmer und Aufgaben des tschechischen Projektteiles sowie Erteilung von Fachinformationen im Bereich Archäologie, Geologie und Botanik, die das Gebiet des Lausitzer Gebirges und des Bezirks Böhmisch Leipa betreffen, und die für die Realisierung des ganzen Projektes unerlässlich sind. Das Bezirk Böhmisch Leipa ist nämlich der einzige Bezirk, der an ein größeres Gebiet der Lausitz unmittelbar angrenzt, und der mittels der Fachleute in VMG ČL die erforderlichen spezialisierten Informationen sicherstellen kann (das Museumsnetz im Bezirk Děčín / Tetschen erfüllt diese Anforderungen wegen Absenz von Facharbeitsstellen nicht, und der Bezirk Liberec / Reichenberg grenzt an das Gebiet der heutigen Lausitz nur teilweise) an.

Der Arbeitsinhalt der Archäologen wird es sein, in Zusammenarbeit mit den Studenten von Fachmittelschulen nach den bisher unbekannten Fundorten aus der römischen Zeit im Bezirk Böhmisch Leipa und nach Beweisen der Rohstoffverarbeitung in dieser Zeit zu suchen. Die Suche nach den Lokalitäten verläuft in der Form der Prospektion, bei der urzeitliche Artefakte auf der Landschaftsoberfläche gesucht werden. Dabei können auch interessierte Laien involviert werden, da es sich hier um eine nicht destruktive Methode der archäologischen Forschung handelt. Als ein Nebenprodukt gibt es in diesem Punkt eine Vervollkommnung der Erkenntnisse über archäologische Lokalitäten und Möglichkeit deren besseren Schutzes, und deshalb werden über die Ergebnisse sowohl das Nationale Denkmalinstitut, bzw. seine Fachdienstelle Reichenberg, als auch das Archäologische Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik (öffentliche Forschungsinstitution) informiert. Sämtliche gewonnenen archäologischen Funde werden nach der Verarbeitung archiviert, ggf. im Falle von bedeutenderen Gegenständen im VMG in Böhmisch Leipa ausgestellt.

Der Arbeitsinhalt des Geologen, in Zusammenarbeit mit dem Archäologen ist die Suche nach historischem Abbau und Obertagebau, die in der römischen Zeit von Menschen exploitiert und verarbeitet werden konnten. Die gewonnenen geologischen und mineralogischen Erkenntnisse erweitern gleichzeitig sowohl das Studienprogramm der kooperierenden Fachmittelschulen in Böhmisch Leipa, als auch die geologischen und mineralogischen Sammlungen VMG in Böhmisch Leipa. Die Terrainaktivitäten verlaufen ähnlich wie bei der Archäologie – durch Oberflächenforschung und Sammeln also – und in einer engen Zusammenarbeit mit Pädagogen und Studenten der Fachmittelschulen. Die gewonnenen Probestücke erweitern das Studienmaterial; die Erkenntnisse aus dem Terrain bereichern bedeutend – gemeinsam mit den methodischen Erkenntnissen – sowohl den eigenen Unterricht von spezialisierten, ökologisch und mineralogisch ausgerichteten Fächern, als auch sie werden zu geeigneten Themen von Abiturarbeiten – mit der Möglichkeit einer direkten Feldapplikation. Archäologische und geologische Prospektionen werden im Laufe des ganzen Projektes realisiert.

Der Arbeitsinhalt des Botanikers basiert auf der Suche nach geeigneten Mooren und Torfmooren, die eine längere Aufnahme der Landschaftsentwicklung in sich beinhalten. Diese Lokalitäten werden folglich von den naturwissenschaftlichen Spezialisten sondiert, die Analysen von Pollen und Schwermetallen durchführen. Diese naturwissenschaftlichen Analysen können eine erhöhte Anwesenheit des Menschen in der gegebenen Lokalitäten auch ohne weitere archäologische Funde nachweisen – eine Methode also, die vor allem für die bewaldete Landschaft des Lausitzer Gebirges geeignet ist. Für die Datierung einzelner untersuchter Muster ist die Verwendung der Radiokarbonanalyse notwendig, damit die Muster den einzelnen Entwicklungsetappen der Landschaft zugeordnet werden könnten.

Aktivitäten im Rahmen der Zusammenarbeit mit dem Hauptpartner

Experimentale (Erfahrungs-) Archäologie und Bildungsprogramme   

Die auf Experimente in der Archäologie ausgerichteten Bildungsprogramme realisiert der Hauptpartner in Zusammenarbeit mit den deutschen Projektpartnern in Deutschland. Die Termine werden mittels einer Informationscampagne der breiten Öffentlichkeit der Region Reichenberg zugänglich; die aktive Teilnahme von Studenten und partizipierenden Pädagogen der Partnerschulen in Böhmisch Leipa wird in Zusammenarbeit mit VMG ČL sichergestellt. Die Themen der experimental-bildenden Veranstaltungen verbinden die fachlichen Erkenntnisse aus der Ökologie und Archäologie mit den praktischen Erfahrungen, wenn die Camp-Teilnehmer ihre Kenntnisse experimental auf eigene Augen überprüfen, und die erworbenen Informationen besser erfahren können. Dies wird gleichzeitig eine bessere „Verdauung“ von Informationen und deren Anwendung im tagtäglichen Leben erleichtern (z.B. Bedeutung der Begrenztheit von Rohstoffen und natürlichen Ressourcen, Wichtigkeit ökologischer Projekte und Ausbilddung, Denkmalschutz und Schutz des archäologischen Kulturerbes usw.). Zu diesem Teil des Projektes gehört auch die vom Hauptpartner vermittelte Erlebnispädagogik.

 

Ukázka propagačních pohlednic projektu "Život před 1800 lety" – popisky:

1/ PRAVĚK. Lovci a sběrači osídlili břehy močálů jižního Českolipska již v paleolitu, před 130 000 – 700 000 lety. V mezolitu (9000 – 5500 př. Kr.) tábořily menší lovecko-sběračské skupiny jak v okolí vodních zdrojů, tak pod skalními převisy. Stejný typ krajiny využili k sídlení první zemědělci období neolitu, kteří vyráběli keramické nádoby, kamenné sekery na opracování dřeva a drobné nástroje ze silicitů. V eneolitu (4400 – 2200 př. Kr.) byla osídlena i hornatá oblast na hranicích Čech a Saska.
2/ MLADŠÍ PRAVĚK. V mladší době bronzové a době halštatské (1400 – 400 př. Kr.) leželo Českolipsko na pomezí velkých kulturních celků. Z této doby je doloženo zejména využívání pískovcových skalních oblastí. Nejvýznamnější lokalitou je hradní skála ve Sloupu s nálezy lužické kultury, doby laténské, římské a počátku stěhování národů. Ve 2. – 1. stol. př. Kr. existovalo v Jestřebí žárové pohřebiště.
3/ EKOLOGIE - KRAJINA. Na Českolipsku se dodnes dochovalo mnoho míst připomínajících vzhled krajiny v pravěku. V místech Máchova jezera se nacházely močály a menší vodní plochy (vlevo krajina před stavbou hradu Bezděz, vpravo dole NPP Swamp s výskytem více než 170 druhů řas). Na pískovcových plošinách rostly až do environmentální krize na konci doby bronzové listnaté a smíšené lesy – bučiny s jalovcem obecným dosud rostou na Hradčanských stěnách (vpravo nahoře). Na neovulkanitech rostou přirozené květnaté a kyselé bučiny (uprostřed – NPR Břehyně-Pecopala).

Aktuální informace k projektu naleznete zde.

 

 

 

Pracoviště archeologie a speleoantropologie,  2009 – 2019

Text:  Petr  Jenč  a  Vladimír  Peša, 2006 – 2016

Aktualizace (částečná):  24.  6.  2016

 

◄  ZPĚT  na nabídku ARCHEOLOGIE