Archeologové na Českolipsku - historie
Osobnosti regionální archeologie do roku 1945
Leonhard Franz, Prof. (25. 10. 1895 Vídeň - 9. 7. 1974 Innsbruck)
Po vystudování skandinávské filologie a pravěku na vídeňské univerzitě se tamtéž v r. 1926 habilitoval. V letech 1926 - 1939 působil jako profesor na Německé univerzitě v Praze a významně se zasloužil o archeologické poznání českého pohraničí, které zůstávalo stranou zájmu českých archeologů především pro národnostní bariéru. Na Českolipsku Franz provedl počátkem třicátých let důležité výzkumy v okolí Stvolínek. Poté působil na univerzitách v Lipsku a od roku 1942 v rakouském Innsbrucku.
Edmund Friedrich (10. 2. 1866 Mimoň - září 1945 Sebnitz)
Narodil se v mimoňské barvířské rodině a tomuto povolání se rovněž věnoval. O historii svého města se zajímal již od mládí, ale teprve s postupujícím věkem tento zájem přerostl v soustavné sledování lokální historie. Zájem o minulost u něj zřejmě vzbudil jeho otec, který měl být přítomen objevu na Kostelním vrchu v březnu 1845 a Friedrich sám o něm píše jako o vlastivědném badateli. V roce 1926 nastoupil na místo správce městského muzea v Mimoni a aktivně se začal věnovat vlastivědě. Jeho činnost vyvrcholila ve třicátých letech, kdy se stal přispěvatelem řady místních novin Mimoňskými (Niemeser Zeitung) počínaje a varnsdorfským Abwehrem konče. Ze všech témat ho ovšem nejvíc zajímala právě archeologie. Za druhé světové války již stál mimo okolní dění. V červnu 1945 nakrátko uprchnul do Německa, ale záhy se vrátil zpět do Mimoně. Brzy byl definitivně odsunut do nedaleké Sebnice v saském pohraničí, kde v září 1945 zemřel ve věku 79 let. (foto SOkA Česká Lípa)
Franz Hantschel, MUDr. (4. 10. 1844 Chotovice u N. Boru - 23. 2. 1940 Vídeň)
Vystudoval ve Vídni a stal se vojenským lékařem, od roku 1879 působil jako praktický lékař v České Lípě a intenzívně se věnoval vlastivědné činnosti. Je autorem několika vlastivědných publikací a mnoha článků nejrůznější regionální tématiky. Jako první sestavil v roce 1897 přehled všech tehdy známých archeologických lokalit v severních Čechách. Byl čelním představitelem Severočeského Exkursionsklubu a po určitou dobu redigoval jeho časopis Mitteilungen. Vlastivědou rodného kraje se zabýval i po přestěhování do Prahy v roce 1892 a v kontaktu zůstal ještě dlouho po svém odchodu do Rakouska v roce 1907.
Julius Laufka (? - ?)
Řídící učitel ze Lhoty u Dubé, objevitel několika archeologických lokalit na Dubsku. Jeho životní osudy zatím neznáme.
Karl Stellwag (22.4. 1873 Stockfeld bei Bodamsee – 20.2. 1963 Oberzwieselau)
Ekologický hospodář, školitel a zemědělský poradce, v dětství s rodinou přesídlil do Čech, později nájemce dvora v Panenských Břežanech u Prahy, 1912-1938 nájemcem statku Stvolínky a do 1945 v Karasech. V l. 1935-1938 senátor za SdP pro Libereckou župu, za politické aktivity 1946-1948 uvězněn, dožil v Bavorsku. Na Českolipsku objevil na svých polích mnoha lokalit včetně sídliště kultury s vypíchanou keramikou u Stvolínek a jedné z prvních českých mezolitických lokalit (dnes Stvolínky I); obě poslední lokality následně zkoumal a publikoval profesor L. Franz (viz). Stellwagova sbírka obsahuje také menší soubory pravěkých nálezů z okolí Panenských Břežan a polských Chłopic.
Více informací o K. Stellwagovi zde.
Camila Streitová, PhDr. (23. 5. 1903 Liberec - 16. 11. 1950 Würzburg)
Rodačka z Liberce, ve třicátých letech působila jako asistentka na pražské Německé univerzitě a s prof. L. Franzem spolupracovala na archeologickém poznávání severních Čech. Na Českolipsku ve 30. letech prozkoumávala laténské pohřebiště v Jestřebí, středověké opevnění na Hamerském Špičáku a hrad ve Svébořicích. Za okupace jako vrchní komisařka a zástupkyně ředitele pražského archeologického ústavu kordinovala spolupráci českých archeologů s německými úřady. Zemřela ve Würzburgu (BRD) (foto SÚA Praha, fond Policejní ředitelství II).
Karl Suske (21. 1. 1889 Mimoň - 7. 12. 1966 Freiburg i. Br.)
Mimoňský rodák, podnikatel a stavitel silnic na Českolipsku. Ve třicátých letech se objevil mezi zájemci o nejstarší dějiny Mimoňska a podporoval - zřejmě finančně - výzkumy archeoložky Camily Streitové na hradech u Svébořic a Hamru v létě 1934. To ho zřejmě inspirovalo k vlastnímu výzkumu nedaleké zaniklé vesnice Niederwald u Černé Noviny ještě téhož léta. Po okupaci aktivně spolupracoval s nově vzniklým německým Úřadem pro pravěk v Sudetech a byl pověřen archeologickou památkovou péčí na Českolipsku. Během následujících válečných roků vytvořil dokumentaci tehdy známých nálezů, které se zčásti dochovaly dodnes. Suske se účastnil vymáhání Friedrichovy soukromé sbírky ve prospěch "německého lidu" a kritizoval ho i za jeho historické fantazírování, proto byly vzájemné vztahy zřejmě napjaté. Po odsunutí žil v Gundelfingenu a zemřel v sousedním Freiburgu im Breisgau v Bádensku-Würtembersku ve věku nedožitých 78 let (foto Joachim Richter, VSFF Erlangen).
Josef Tille (29. 6. 1866 Mimoň - 19. 4. 1951 Lichtenberg i. Ö.)
Rodák z Mimoně působil především jako regionální historik. Jeho celoživotním dílem je pětisvazková, ručně psaná a bohatě ilustrovaná kronika města, kterou uzavřel až v roce 1946 po odsunu z Československa. Kronika dodnes zůstává základním zdrojem informací k mladší historii a místopisu Mimoně. Od roku 1890 byl spolupracovníkem vlastivědného spolku Nord-böhmisches Exkursionsklub (Severočeský výletní klub), a to i později, kdy se přestěhoval za prací do západočeské Plané a žil v blízkém Otíně. Zemřel ve věku nedožitých 85 let v Lichtenbergu im Odenwald v jižním Hessensku. Jeho syn působil jako kněz v Mohuči a svým věkem 102 let je nejstarším žijícím duchovním v Německu. (foto SOkA Česká Lípa)
Ing. Emil Gebauer (kolem 1880 – po 1956)
Stavitel z Dolního Polubného na Liberecku známý projektováním protržené přehrady na Bílé Desné v Jizerských horách. Archeologicky aktivní v celé oblasti severovýchodních Čech. Na Českolipsku prováděl výzkum skalního hradu Sloup a drobnější akce u Velenic a v Ralsku.
Bohumil Kinský
Zakladatel Českého muzea v České Lípě a propagátor českého kulturního života v německých pohraničních oblastech v období první republiky. Provedl výzkum středověké lokality Pustý kostel nedaleko Jestřebí.
Poznámka:
Za cenné informace k mimoňským badatelům děkuji panu Joachimu Richterovi (VSFF Erlangen).
Text: Vladimír Peša
Archeologové na Českolipsku po roce 1945
Mgr. Břetislav Vojtíšek (1928)
Dr. Jiří Waldhauser (1945)
Dr. František Gabriel (1949)
Prof. Dr. Jiří A. Svoboda (1953)
Dr. Vladimír Peša (1972) - Petr Jenč (1976)
Česká Lípa - výzkum Hrnčířské čtvrti v r. 1980. Průkopníci poválečné archeologie na Českolipsku: vpravo dlouholetý ředitel okresního muzea B. Vojtíšek, vlevo J. Svoboda, zkoumající od 70. let nejstarší pravěké osídlení regionu. Foto z archivu VMG ČL, upraveno.
Vladimír Peša a Petr Jenč, 2006 – 2012
Poslední aktualizace: 7. 1. 2012
◄ ZPĚT na nabídku ARCHEOLOGIE