Českolipský rytmus dějin na výstavě v muzeu

Letošní rok je rokem stého výročí vzniku Československa. K němu připravují různé instituce výstavy, akce a programy, které dokumentují vývoj a významné momenty historie Československého státu z pohledu politického vývoje i života obyčejných lidí.

Ve Vlastivědném muzeu a galerii probíhá prestižní výstava 100 let, mapující ve dvaceti pěti zastaveních v kontextu celostátních událostí život na Českolipsku. Další výstava reagující na výročí vzniku republiky, probíhá v Maštálkově výstavní síni. Nazývá se V rytmu dějin. Pamětníkům a znalcům muzea je tento název jistě povědomý, neboť před padesáti lety, na podzim roku 1968, uspořádali stejnou výstavu manželé Vojtíškovi k 50. výročí vzniku republiky. Současná výstava je mozaikou významných zastavení historie našeho regionu a přesahuje stoleté období.

Klidný rytmus dějin s téměř neslyšnou ozvěnou v nás vyvolávají 150 let staré snímky náměstí, ulic a starých domů (např. staré radnice v Zákupech a Mimoni), svěcení praporu veteránů z roku 1893 na zaplněném českolipském náměstí, pohledy na tovární komplex ve Cvikově, kdy při troše fantazie vnímáme běžící stroje a vůni barev.

Klid se změnil během Velké války. V periodikách se běžně zveřejňovaly a v domácích albech uchovávaly fotografie z válečných front zachycující budování zákopů, hořící vesnice, zničené mosty, zajatce. Nadšení Čechů v den vzniku Československa v našem městě zachycuje pohled na Národní dům s vyvěšeným červenobílým praporem, který ale byl trnem v oku místním Němcům.

Meziválečná doba byla jiná než ta na přelomu století. Ulicemi už neprojížděly koňské povozy ale auta a autobusy, které zastavovaly na českolipském náměstí, a pro benzín zajížděly k benzinové pumpě umístěné poblíž bývalé Wedrichovy kartounky.

Na konci třicátých let nastalo smutné období protektorátu, vypukla válka a opět, tak jako při předchozí válce, začala rekvizice zvonů, bolestná věc vyvolávající v lidech pocity nejistoty a zlých časů. Do válečných let nás na výstavě zavádí vzpomínky pamětníků, které v roce 1959 oslovili žáci Základní školy v Doksech v rámci celostátní akce Směr Praha. Na školní nástěnce visely tyto ručně psané vzpomínky (některé i ilustrované), dalších deset let.

Budovatelské nadšení plánovaného socialistického hospodářství sjednocených zemědělských družstev doprovázelo vyhlašování socialistických závazků, zejména k celostátním sjezdům Komunistické strany Československa. V roce 1962 je malíř Pavel Forman opatřil nezvyklými vedutami. Dokreslují padesátá a šedesátá léta minulého století, hospodaření Jednotných zemědělských družstev a trochu vynucenou budovatelskou atmosféru.

Výstava je zakončena černobílými fotografiemi z 21. srpna 1968. Jejich autor je nedávno přinesl do muzea. Je na nich zachycená napjatá atmosféra toho dne u Červeného domu.

Více než stoletá historie jednoho regionu je jenom několik malých střípků z velké mozaiky dějin českého státu. Výstava představuje zapomenuté nebo dosud nezveřejněné fotografie, kresby a dokumenty. Rytmus dějin udávají rozhodnutí mocných, kterým se přizpůsobují životy obyčejných lidí. Klid a pravidelnost, po kterých ti rozumní tolik touží, narušují rozhodnutí vyvolených, někdy správné, někdy kompromisní, někdy zcela chybné. Mnohdy vyústí ve šťastná období, jindy jsou velmi trpká. Vždy by ale měla být poučením.

Magdalena Pujmanová