Kostel a hřbitov v Arnultovicích
Na oblíbený dušičkový výlet jsme se tentokrát vydali do kostela svatého Ducha v Arnultovicích. Pan Smejkal nás seznámil se zajímavou historií obce i místního kostelíka.
Osadu Arnultovice (Arnsdorf) založili ve 14. století lovci a uhlíři. V 18. století, v rozkvětu sklářství, ztrácela charakter vesnice a začala se slučovat s Novým Borem (dnes je jeho nejstarší částí).
Rozvoj sklářského průmyslu si vyžadoval odborníky, kteří na Novoborsko přicházeli z Pruska a Slezska. Tito němečtí obyvatelé byli vyznáním evangelíci, zatímco místní byli katolíci. Přesto přicházejícím rodinám byla jejich víra trpěna, neboť jejich práce ve sklářství přinášela užitek.
Polovina 18. století byla dobou revoluční, a také dobou, ve které docházelo zejména v západní Evropě k diskuzím o pojetí církve, její struktuře a životě kléru. Ty ukončil 1. vatikánský koncil v roce 1870, který moderní pojetí církve nevzal v potaz. Ve svých dogmatech určil: papež je viditelnou hlavou církve a výroky, které pronese z titulu své funkce, jsou neomylné.
U nekatolické veřejnosti a části katolíků, zejména v Německu a Rakousku, to vyvolalo nesouhlas. O rok později jej vyjádřili na sjezdu v Mnichově. Kněží zde založili starokatolické hnutí, které vyznávalo principy katolické víry z jejích počátků. To se záhy rozšířilo i do českých zemí, zejména do pohraničních oblastí obydlených Němci. Zásluhu na to měl varnsdorfský kněz Anton Nittel.
Charismatický kazatel se narodil v roce 1826 v Bukovanech. Diskuze o obnově církve jej velmi zajímaly, o to více byl zklamán z výsledku vatikánského koncilu. Svoje názory prezentoval veřejně, proto byl z katolické církve vyloučen. Zúčastnil se mnichovského sjezdu a o rok později založil ve Varnsdorfu první starokatolickou obec v Čechách, v jejímž čele stál až do roku 1896. Nittel byl skvělý řečník, který uměl získat lidi. V roce 1887 pronesl v Arnultovicích před velkým shromážděním plamenný projev, na kterém získal 268 věřících, kteří měli zájem přestoupit do starokatolické církve. Ještě v tom roce zde vznikl místní církevní spolek přidružený k farnosti ve Varnsdorfu. Za pomoci mecenášů z řad sklářských továrníků si v roce 1888 postavili kostelík, spíše modlitebnu, který zasvětili Panně Marii Ustavičné Pomoci.
Bohoslužby se zde konaly až do roku 1946. Po odsunu Němců byl kostelík opuštěn, později zde byla zřízena řemeslná dílna. Původní účel mu vrátila Československá církev husitská. Ta jej v roce 2006 získala od města Nový Bor, nechala jej opravit a od roku 2008, kdy byl slavnostně vysvěcen na kostel sv. Ducha, se stal místem, kde se pořádají koncerty, výstavy, mše.
Novorenesanční kostel má zvon, který svolává věřící na mše, a který zazněl i při naší návštěvě. Vnitřní stěny kostela lemují obrazy s moderně pojatou křížovou cestou, kazetový strop zdobí lustry darované firmou Lasvit, dřevěné ochozy, lavice i oltář jsou neokázalé.
U kostela je hřbitov s hroby udržovanými i zanedbanými. Je potěšitelné, že dvě nejvýznamnější stavby, rodinné hrobky významných sklářských rodin Ladischů a Zinkeových, jsou opravené. Na opravu Zinkeovy hrobky přispěli jejich potomci. Tento trend posledních let, tedy snaha potomků původních obyvatel zvelebit místa posledního odpočinku svých předků, vede k vzájemnému sbližování, k symbióze minulosti s přítomností.
Před kostelem stojí památník padlých z 1. světové války, nejlépe zachovalý v regionu. Ta spousta jmen, českých i německých, vojáků sloužících v rakouské armádě i československých legiích, nás upozorňuje na zmařené životy lidí, kteří se před sto lety nedočkali vzniku Československa a míru, dvou významných mezníků v našich dějinách, které si celý letošní rok připomínáme.
Třináctého dušičkového výletu se zúčastnilo 30 zájemců.
Magdalena Pujmanová