Synagogy v Čechách a na Moravě
V první adventní neděli si zájemci poslechli přednášku s názvem Synagogy a židovské památky v Čechách a na Moravě od vzácného hosta dr. Tomáše Krause, tajemníka Federace židovských obcí. Ve svém vystoupení připomněl tragické události roku 1938 a jeho důsledky, a představil úspěšný projekt 10 hvězd.
Slovo synagoga pochází z řeckého slova synagógé a znamená shromáždění. V židovské komunitě se do těchto, většinou honosných budov, scházeli věřící ke společné mši, modlitbě, také ke studiu a společenskému setkání. Během neklidné doby konce třicátých let minulého století a zejména během křišťálové noci (z 9. na 10 listopad 1938) se do přímého ohrožení dostali nejen židovští obyvatelé ale také jejich domy a obchody, ve kterých byla vytloukána okna a výlohy, a synagogy, ve kterých byly úmyslně zakládány požáry. Na našem území bylo takto zničeno 35 synagog, např. v Chebu, Liberci, Karlových Varech, Teplicích a také v České Lípě. Tu zde začal stavět českolipský stavitel Eduard Posselt v roce 1863. O rok později byla slavnostně vysvěcena. Stavbu navrhl inženýr Josef Goldbach ze Zahrádek v novorománském stylu s maurskými prvky. Onen osudný večer vyplašily šlehající plameny obyvatele okolních domů natolik, že zavolali hasiče a ti hořící synagogu uhasili. Hned ráno ji ale někdo zapálil znova a honosná stavba se ocitla v troskách (které byly odstraněny o tři roky později).
Dobře naplánované akci Křišťálová noc přihlíželo obyvatelstvo, z nichž část to židům přála ale většina se slzami v očích a se stísněnými pocity přemýšlela o budoucnosti. Našli se i stateční lidé, kteří požáru zabránili, např. velitelé hasičů v Děčíně a Krnově založení požáru nepovolili z důvodu rozšíření požáru na okolní domy. V těchto dvou pohraničních městech se synagogy zachovaly do dnešních dnů. Na místě vyhořelých synagog byla většinou vybudována parkoviště - a jsou tam dodnes.
Některé synagogy byly zničeny během války (např. v Českých Budějovicích). Nešťastně byla zničena synagoga na pražských Vinohradech – Američané si při bombardování spletli tuto lokalitu s Drážďany.
V totalitní době synagogy většinou chátraly, byly pronajímány různým institucím a dodnes se v některých provozují aktivity tomuto prostoru nedůstojné (např. vietnamská tržnice v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí). Některé ustoupily nové výstavbě. Jedna z nejkrásnějších synagog v Československu v Bratislavě byla zbourána v 70. letech minulého století kvůli stavbě mostu.
Po roce 1989 byl stav synagog a dalších židovských památek zoufalý. O záchranu se začala starat Federace židovských obcí. V roce 2014 dokončila projekt revitalizace židovských památek s názvem 10 hvězd. Do něj zařadila celkem 15 objektů (synagog, škol, rabínských domů) na deseti místech Česka. Ty, které nejvíce potřebovaly opravit, a dále ty, ke kterým se pojily zajímavé události nebo osobnosti. Na tento projekt získala dotace z Evropské unie a ze státního rozpočtu českého státu. Židovské památky byly opraveny v Boskovicích, Brandýse nad Labem, Březnici, Jičíně, Krnově, Mikulově, Nové Cerekvi, Plzni, Polné a také nedalekém Úštěku. Do opravených památek se vrátil život v podobě mší, modliteb, také výstav, koncertů, muzejních expozic i svateb. Projekt 10 hvězd byl velmi úspěšný a dostal i několik cen.
V mnoha pohraničních městech jsou na místech vypálených synagog pamětní desky nebo drobné památníčky. V České Lípě stojí na místě původní synagogy (kde je také parkoviště) pomníky dva. První nechalo postavit město a je tam od roku 1995. Druhý je tajemný. Neví se, kdy byl vyroben, ani kdo je jeho autor. V roce 2007 byl nalezen v Novém Boru, o rok později byl umístěn tam, kam byl určen. Důstojně se s místem, kde stávala synagoga, vypořádali v Liberci. Na jejím pozemku byla postavena Krajská vědecká knihovna, která, zaplacená z peněz českých a německých, je Stavbou smíření mezi Čechy a Němci. Součástí knihovny je i moderní synagoga, jediná, která byla znovu postavena.
V Česku je přibližně 200 synagog. Ne všechny vlastní židovská obec, některé si ponechala města, některé využívají různé církve. Jsou součástí naší historie a v současnosti jsou kulturními stánky, společenskými centry, turisticky atraktivními místy, která návštěvníkům nabízejí autentické prostředí židovské historie a kultury.
Magdalena Pujmanová