Z bulharského alba Ivana Mrkvičky

Český malíř ve své vlasti neprávem zapomínaný. Pocházel z rodiny ovčáckého mistra z krásné krajiny tzv. Dubského Švýcarska. Po studiích na malířských akademiích v Praze a v Mnichově odešel po krátkém působení jako profesor kreslení
na jednom pražském gymnáziu do Bulharska. Tato země se v roce 1878 osvobodila z turecké nadvlády
a řada Čechů, techniků, architektů i umělců a učitelů přišla na pomoc vybudovat moderní svébytný stát. Mrkvička působil
od roku 1881 nejdříve jako profesor kreslení na gymnáziu v Plovdivu, kde vybudoval úspěšnou kreslířskou školu. Potom odešel na malířskou akademii do Sofie. Profesor Mrkvička je v Bulharsku pokládán za zakladatele moderního národního malířství. Podařilo se mu jak pro bulharskou veřejnost, tak i pro obraz této země ve světě, vytvořit představu o charakteru lidu, kultuře a tradicích.
V Bulharsku působil plných čtyřicet let (1881-1921). Své jméno si upravil na Ivan Mrkvička. Po návratu do Prahy se věnoval zejména portrétní tvorbě a vytvořil podobizny předních českých politiků např. kancléře Přemysla Šámala, pražského primátora Karla Baxu nebo národně socialistického předáka Václava Jaroslava Klofáče.
Navázal přátelské vztahy k české menšině na Českolipsku. Do Českého muzea pro kraj Českolipský věnoval listy z alba vydaného v Sofii, kde byla reprodukována jeho nejpřednější díla. Dále rukopis opisu a otisk sbírky jeho sonetů Krůpěje
z neznáma. 24. května 1936 přijal pozvání českolipských menšinářů k otevření muzea v Zákupech. Patřil k předním
a nejváženějším hostům.
 

Cikánka

Makedonka z Černé Hory

Věštba

Oráč

Dušičky