Alois Štorch – hrdina prvního odboje
Italský legionář měl dvě rodná místa. Podle pramenů a matričních záznamů se narodil 21. července 1893 v České Lípě v Dubické ulici. Jeho otec byl zaměstnán jako železniční hlídač. Spojení s druhým rodným místem – Novou Vsí u Bakova nad Jizerou – vzniklo až na základě jeho statečného činu.
Ve velmi útlém věku se rodina přestěhovala do Kropáčovy Vrutice. Po otcově předčasné smrti se matka vrátila do rodného domku ve zmíněné Nové Vsi a chlapec chodil do školy v Bakově nad Jizerou. V Hradci Králové se vyučil zámečníkem a vystřídal několik míst než se uchytil v Menclově papírně u Bělé pod Bezdězem jako strojník.
V říjnu roku 1914 narukoval ke 4. pevnostnímu batalionu ve Franzenfestu a jeho dělostřelecký oddíl byl zařazen do bojů v severní Itálii. 27. května 1918 přeběhl Štorch na italskou stranu. Na vlastní žádost byl zařazen mezi čs. rozvědčíky – legionáře.
Koncem května pojal italský plukovník Marchetti plán poslat do rakouské linie vyzvědače, aby tam zjistili postavení a plány nepřítele. Měli se přeplavit přes Gardské jezero v přestrojení za rakouské vojíny, aby na druhé straně vyzvěděli vše, co italské velení potřebovalo a potom by přešli až do Čech, aby zde tajně agitovali proti válce. K odvážnému podniku se přihlásilo 17 dobrovolníků a vybráni byli čtyři. Štorch byl mezi nimi.
V noci z 2. na 3. července 1918 připravili Italové motorový člun, který měl zvědy převézt přes Gardské jezero. Potichu se jim podařilo dostat na vybrané místo u Grandhotelu Torboli a tam se vylodit. Překročili drátěné překážky natažené pod vodou a zmizeli v křoví a rákosí.
Bohužel si rakouská hlídka všimla odjíždějícího člunu a spustila poplach. Úkryt vojáků byl prozrazen a tak se pokusili o záchranu plaváním přes jezero v naději, že blízko ještě bude italský člun. Objevil se tam ale člun rakouský, který jim odřízl cestu a nezbylo nic jiného než se vzdát.
Po výsleších identifikoval jeden rakouský důstojník Aloise Štorcha a vojenský soud ho odsoudil k trestu smrti oběšením. Následujícího dne 5. července 1918 byl rozsudek vykonán.
Hrob statečného vojína objevili na konci války italští vojáci a dostalo se mu důstojného ozdobení. Záhy zde byl vztyčen pomník, protože Štorch byl zařazen k italským národním hrdinům. Italská vláda hrob symbolicky nabídla Československu jako výsostné území státu.
V roce 1921 nechala československá vojenská místa zřídit čestný hřbitov italských legionářů v Praze na Olšanech, kam byly přeneseny i ostatky Štorchovy.
V roce 1923 navštívil italský generál Grazziani Československo. Za války velel československým legionářům a chtěl také poznat Štorchovu matku a poděkovat jí za odvážného syna. Při této příležitosti byl domek v Nové Vsi prohlášen za rodný a byla osazena pamětní deska. Tím se tedy stalo, že Štorch má dvě rodiště.
Roku 1938 si mladoboleslavská župa legionářská vzala Štorchovo jméno do svého názvu. Patřila k ní i jednota českolipská. Štorchovo sepětí s Českou Lípou je jen symbolické, přesto je správné chopit se jeho odkazu. V českolipském muzeu mu věnujeme celou vitrínu.
Ladislav Smejkal