Arbesova Česká Lípa

Od tiskového procesu a následného věznění spisovatele a novináře Jakuba Arbese
v České Lípě uplynulo bezmála šedesát let, když se jeho postava vrátila na kulturní scénu zdejšího českého života.
Profesor českolipského českého gymnázia Emanuel Sobíšek se jako první soustavněji zabýval literárními dějinami ve vztahu k Českolipsku. Objevoval souvislosti máchovské, spojoval dějiště Máje s naším krajem a dostal se i k Arbesovi. V roce 1931 napsal pro časopis Bezděz stať
s příznačným názvem „Vězeň českolipský“. Pochopitelně tím odkazoval k Máchovi
a jeho „vězni v bílé věži“ z Máje. Vzápětí však konstatoval, že Arbes přece jen nebyl „romantickým odbojníkem“, ale seděl v obyčejné prozaické věznici. Byl celkem ještě mladý, zdráv a pochopitelně ho trápila melancholie lidí zbavených svobody.
Nebyl vězněn pro velkou myšlenku či čin. Zavřeli ho za cizí články, které jako odpovědný redaktor Národních listů prosadil
do novin. Sobíšek neměl přesné údaje o délce jeho věznění a v citovaném článku ho poněkud zkrátil. Arbes tu prožil
13 měsíců a 3 týdny. Důležité ale bylo, že správně vystihl to nejpodstatnější a to byla krystalizace denního žurnalisty na tvůrce svébytného útvaru beletristického – romaneta.
Z českolipského vězení již vyšel jako spisovatelská osobnost.
Další generace kulturních pracovníků České Lípy po roce 1945 hledala tradice, na něž by se dalo navázat. Bohumil Kinský pomohl spojit Máchu s krajem jeho Máje. Jaroslav Panáček poukázal na spojitost Arbese s Českou Lípou jako nikoliv náhodnou a bezvýznamnou epizodu, nýbrž právě v souvislosti se zrodem spisovatele. Právě o tom hovořil v besedě v malém sále Jiráskova divadla patrně v zimní sezóně 1951-1952.
V roce 1954 vznikl v Praze Kruh přátel Jakuba Arbese v čele s jeho vnukem Karlem Gruberem a prof. dr. Karlem Krejčím, autorem monografie o spisovatelově díle. Nepochybně byl prvním informátorem o pražské iniciativě českolipský lékař
MUDr. Karel Vlasák, rodák z pražského Smíchova a ctitel Arbesova díla. Přinesl poznatky o práci ve prospěch šíření Arbesova díla do České Lípy a podle pozdějšího tvrzení Karla Grubera se zde pokusil o založení Kroužku přátel Jakuba Arbese spolu s notářem Ladislavem Šíšou a učitelem Jaroslavem Panáčkem.
Jiný doklad o tom nemáme, nicméně byla na světě myšlenka využívat v České Lípě odkaz Arbesova díla. V lednu a únoru 1957 se konaly dvě přednášky věnované spisovatelovu významu, které přednesl Jaroslav Panáček, jak zmínil později novinář Zdeněk Stehlík.
Rozmanitost Arbesovy tvorby zahrnuje motivy sociální, kulturně historické, monografie o tvůrcích krásné literatury a divadla a také moderní prvky literatury faktů a vědecké fantazie. Tím se nabízela příležitost diskutovat o jeho tvorbě z různých stran. Lákala tedy možnost uspořádat konferenci. Tato myšlenka nějaký čas zrála.
V roce 1959 u příležitosti 45.výročí Arbesova úmrtí byla nejdříve označena pamětní deskou obě místa s ním spjatá: bývalý hostinec U vévody ze Zákup, v jehož sále probíhaly soudy nad spisovatelem a jeho vězení v dnešní Moskevské ulici, kde se nachází škola. Obě desky byly odhaleny 18.října 1959.
Deska na hostinci, v té době tam byl Závodní klub Jakuba Arbese při podniku Nářadí, byla dílem sochaře Františka Lipenského a předlohou pro ni byla fotografie autora v době jeho šedesátých narozenin. Desku na škole vytvořil rovněž František Lipenský a využil portrétu Arbesova od Roberta Wacíka. V devadesátých letech byla deska z hostince ukradena
a dostala se do sběrných surovin. Na štěstí byla zachráněna a nachází se v současnosti na nádvoří radnice.
V prosinci 1959 se uskutečnila konference o Arbesově díle v památném sále. Hlavním iniciátorem byl Ladislav Šíša, okresní lidová knihovna a Kruh přátel umění při Osvětovém domě. Jeden z účastníků, tvůrce pozdější další arbesovské monografie pro nakladatelství Melantrich, Josef Moravec, vyjádřil myšlenku, aby na stejném místě se konala konference o Arbesovi každý rok, přičemž, jak zdůraznil profesor Karel Krejčí v roce 1960, by byla vždy věnována vztahu problematiky literatury
v jednotlivých dílčích otázkách v díle Arbesově k současným zájmům veřejného a kulturního života.

Ladislav Smejkal

Na fotografii Arbesova pamětní deska z původní budovy hostince U vévody ze Zákup.