Bohumil Kinský a Klub československých turistů

Společenskou a vlasteneckou úlohu plnil od roku 1888 také Klub českých turistů, který byl v rámci českých zemí protiváhou obdobných organizací německých, vyvíjejících činnost v pohraničí.

Ambicí českých turistů bylo také poznávat pohraniční kraje a jejich objevováním otevírat cestu i k usazení se tam. Bylo to patrné i z toho, že jeden ze zakladatelů Klubu byl František Čížek, v té době předseda Národní jednoty severočeské, která podporovala české školské a kulturní podniky a také kolonizaci v rozvinutém území podél hraničních hor.

Příliv českých turistů před první světovou válkou mířil hlavně na Bezděz a četní Češi z Prahy se usazovali jako letní hosté v Doksech a Starých Splavech.

Teprve v první československé republice se prosazovala česká turistika postupně v celém kraji a Česká Lípa byla východiskem k dalšímu pronikání. Organizační úsilí v tomto duchu projevil nejvíce Bohumil Kinský (1898 – 1987), český učitel zdejší menšinové školy. Podrobně fotografoval okolní kraj a hledal další spřízněné duše. V roce 1926 vystavoval své snímky krás Českolipska  na Krajinské výstavě severních Čech v Mladé Boleslavi.

Konečně 15. března 1928 byl založen místní odbor Klubu československých turistů v České Lípě. Bohumil Kinský hrál klíčovou roli v turistickém zpřístupnění kraje. Od českolipského hlavního nádraží vedly rozcestníky již také v českém jazyce. Některé končiny popsal v knižních průvodcích a to Lužické a Jizerské hory, Mimoňsko (Ralsko) a vrcholem jeho tvorby průvodců bylo obsáhlé Dubské Švýcarsko.

Vydal ho v roce 1936 a v jeho textu nacházíme konečné naplnění snahy po větším užívání českých místních a pomístních jmen. Rozsah rozvržení cest a popis obcí mají přehled encyklopedického rázu. Nasbíral množství dokladů z kulturní historie připravujících půdu pro pojmenování názvu „Máchův kraj“, který po roce 1945 sám vyslovil.

Na stránkách časopisu Bezděz informoval nejen o aktivitách Klubu, ale také se kvalifikovaně zapojil do polemiky z roku 1932 o přejmenování Velkého rybníka na Máchovo jezero. Současně napsal rozsáhlou stať o potřebě bádat o české vlastivědě našeho kraje.

Do praktické brožury shrnul všechny zapomínané i překladové pojmy místního názvosloví z němčiny. Podílel se na Maštálkově mapě Českolipska z roku 1930.
 V Klubu byli zapojeni také zdejší vyšší státní úředníci z řad Čechů, lidé z okresního hejtmanství nebo soudu či státního zastupitelství. Jejich prostřednictvím se snažil Kinský uplatňovat vliv na to, aby nádražní restaurace a některé turistické ubytovny a hostince přímo u hranic dostaly české nájemce, v čemž spatřoval i péči o národní bezpečnost.

 Přispěl významnou měrou k tomu, že česká turistika se stala vážným státotvorným činitelem první republiky v pohraničí.

                          Ladislav Smejkal