Spisovatel v cele

Když se Česká Lípa stala v roce 1850 krajským městem, byla v mnoha směrech zaskočena tím, že neměla kam umístit nové úřady. Pro krajský soud nabízela starý zámek, ale nakonec si stát vybral bývalou továrnu, která stála naproti kostelu Povýšení sv. Kříže. Návštěvník, který zavítá do těchto míst, aby se obdivoval gotickému předměstskému kostelu se stanovou střechou spatří, když se otočí, na protější straně pamětní desku. Současný vzhled školní budovy je vlastně již třetí podoba zde stojící stavby. Nejdříve zde byla továrna na potiskování textilu. Po polovině 19. století byla přestavěna na krajský soud s celami samovazby.
V roce 1901 byl dům snesen až na úroveň přízemí a přestavěn na školu. Do původní německé národní školy se v roce 1919 nastěhovala česká menšinová škola.
Z pamětní desky na nás hledí starý pražský spisovatel. Podle kresby Roberta Wacíka, který Mistra ještě osobně znal, vymodeloval jeho podobu českolipský sochař František Lipenský. Nápis hlásá, že zde Arbes prožil třináct měsíců vězení
za tiskové delikty. Dále připomíná, že z Arbesa novináře se v České Lípě stal Arbes spisovatel. Dlouhá léta byl odpovědným redaktorem Národních listů, takže byl nucen pykat i za články, které nenapsal, ale vídeňská vláda byla jimi pobouřena.
Do České Lípy bylo delegováno pět jeho případů najednou a státní zastupitelství se zřejmě domnívalo, že místní německá porota bude přísnější než převahou česká v Praze. Čechům se politicky motivované trestní činy příliš nezamlouvaly a častěji se hlásili k výroku „nevinen“.
Spisovatel Jakub Arbes (1840-1914) si svůj trest odseděl v České Lípě v letech 1873-1874. Byl tedy vcelku mladý člověk, zatímco pamětní deska ho připomíná již jako oficiálního Mistra české literatury. Právě vězení ho přivedlo k tomu,
že z úmorného vysedávání v noční redakci byl vytržen a v cele měl dost času k tomu, aby se přes den zabýval vážnějším psaním. Soustředil se na ucelenější látku. Arbesův literární útvar – romaneto, se sice zrodil v Praze (Svatý Xaverius),
ale rozvinul se v České Lípě.
Ve zdejším muzeu jsou památky připomínající spisovatele v cele vězení krajského soudu. Ukázky z rozsudku, literární rukopisy i náčrt cely na papře z kalendáře. To jsou ale jen kopie. Muzeum má také jiné zajímavé památky: Arbesův nožík, kapesník a pero. To je skutečnou pozoruhodností. Na konci 19. století psal již každý ocelovým perem, zatímco Asrbes vytvářel svá díla husím brkem, jehož horní strana si zachovávala zastřižené peří, které omočil v inkoustu, když chtěl udělat korekturu. Na jiném místě muzea je i Arbesův stůl a skleník z jeho bytu.
Památky jsou darem jeho vnuka pana Karla Grubera, který stál u zrodu zdejší kulturní akce Arbesova Česká Lípa. Každý rok se scházela českolipská veřejnost s hosty z Prahy, aby nejen probírali spisovatelovo dílo, ale zabývali se také všemi směry literární a umělecké tvorby, jichž se Arbes dotkl. Jednou to bylo o divadle, podruhé o vědeckofantastické literatuře, potřetí zase o výtvarném umění. Celkem patnáct ročníků. Naposledy se konala v roce 1974.

Ladislav Smejkal

Na fotografii škola v Moskevské ulici s pamětní deskou Jakuba Arbese.