Českolipská reálka

Pojem reálka už z myšlení soudobého člověka odchází do zapomnění. Je třeba trochu objasnění, než připomeneme jedno důležité místní výročí.

V roce 1627 byl založen augustiniánský klášter s latinskou školou, zatím vlastně nižší gymnázium. Roku 1713 bylo gymnázium rozšířeno na šestitřídní. V roce 1777 redukovala Marie Terezie počet gymnázií a v klášteře se usadila hlavní škola, posílená vyšší základní škola. Gymnaziální výuka zůstala jen pro novice augustiniánského řádu.

Českolipští měšťané a klášter si vyžádali v roce 1806 na císaři Františku I. znovuotevření gymnázia. V té době se Evropa zmítala ve válkách napoleonských, ale současně, snad i díky blokádě Anglie, vstupovala na kontinent průmyslová revoluce.

Studenti potřebovali stále ve větším rozsahu jiné znalosti, které neposkytovala tzv. klasická gymnázia nebo jen v míře malé: chemii, fyziku, biologii, cizí jazyky, více matematiky a geometrie. Situace ve výuce těchto předmětů byla v Rakousku žalostná.

Učeň Wenzel Wedrich, továrníkův syn, se v obchodě se smíšeným zbožím F. A. Brocha dozvěděl o chemii a fyzice možná více, než by mu dala tehdejší střední škola. Jednalo se o třicátá léta 19. století.

Rodila se myšlenka nového typu střední školy. Oproti vzdělání opírajícímu se o klasické myšlení, vycházející z idejí latinsko-řecké kultury, vznikaly předpoklady vzdělání označovaného jako reálné. Absolventi nacházeli uplatnění v oborech inženýrských, v průmyslovém podnikání, zemědělství i třeba v budování hmotných předpokladů budoucí armády.

Teprve revoluce roku 1848 definitivně prosadila tzv.vyšší reálné školy, zvané též reálná gymnázia. Trochu pozdě, Rakouská říše měla co dohánět v objemu a v kvalitách svého moderního hospodářství.

Počátky reálného školství v České Lípě nutno klást do roku 1829, kdy v hlavní škole (dnešní Libertin) byla na přání zdejšího měšťanstva rozšířena IV. třída na dva doplňující ročníky s výukou žádaných předmětů. Ve školním roce 1848/49 byl přidán další ročník tohoto doplňkového studia.

Teprve 3. listopadu 1863 byla zřízena Vyšší reálná škola a postupně přidávány ročníky, aby byl splněn projekt sedmitřídního vzdělání. Škola se nacházela částečně také v Růžovém dvoře, dříve továrny na potiskování textilu, do které se později nastěhovala zemědělská škola. Objekt se nacházel na konci dnešní Barvířské ulice a byl zbořen.

Město Česká Lípa se rozhodlo pro stavbu nové školní budovy. Na jaře 1869 byl položen na nároží dnešní ulice Paní Zdislavy a Náměstí osvobození základní kámen. Slavnost vyfotografoval slavný český fotograf Vilém Horn (1809 – 1891). Stavba vyšla na 100 545 zlatých a v létě 1872 byla dokončena.

Novým ředitelem se stal věhlasný lékař, přírodovědec a vlastně také politik, Dr. Cajetan Watzel (1812 – 1885). Škola sloužila svému poslání až do druhé světové války. Potom se náplň škola měnila. Stala se také centrem četných jiných aktivit. Příkladně roku 1875 zde proběhla velká živnostenská výstava, vlastně by se dalo říci „českolipský veletrh“. V osmdesátých letech 19. století zde sídlilo klubové muzeum vlastivědného spolku Excursionsclub. V uvolněné třídě se scházeli němečtí evangelíci, než si postavili u parku vlastní kostel. V nájmu zde byla v letech meziválečných česká obecná knihovna. V těch časech se tu také v létě konaly výtvarné výstavy. Školní budova se stále modernizuje a je předním místem vzdělání v České Lípě,

                Ladislav Smejkal