Českou Lípou židovskou

Ve středu 6. května se ulicemi města ubíral početný zástup zájemců o vycházku věnovanou Židům v historii České Lípy. Třebaže nebylo možné z důvodu časového rozvrhu celodenních připomínek židovské České Lípy navštívit památku č. 1 – starý židovský hřbitov, byla akce připomenutím bohaté historie a nemalého podílu židovských obyvatel na rozkvětu města.
První zmínka o nejstarší historii židovského obyvatelstva ve městě byl nález pečetidla
s nápisem Žida Rudigera ze 14. století. Objevilo se při úpravě dláždění města
v polovině 19. století a památku si zapůjčil na výstavu starožitností do Prahy Ferdinand Břetislav Mikovec (1826 – 1862). Bohužel se potom ztratilo.
Účastníci vycházky zamířili do dřívější židovské čtvrti u východního okraje středu města. Zde bývalo předhradí Lipého a tato osada byla patrně starší než samotné město. Do něj asi v průběhu 14. století přicházeli první židovští obyvatelé, kteří se nastěhovali právě do této čtvrti, jejíž původní obyvatelstvo přešlo do nově zakládaného města. V době předhusitské tedy žilo vedle sebe obyvatelstvo české, německé a židovské. Žádný právní předpis nezabraňoval tomu, aby Židé mohli mít svou vlastní čtvrť. Teprve pozdější předpisy a úpravy přinášely i vlny útlaku a lidé
v židovské čtvrti byli ohrožováni nebezpečími pogromu.
Připomněli jsme si synagogu, po níž zůstalo jen prázdné místo. Ta nejprvnější vznikla nejspíše úpravou křesťanského kostelíka v původním předhradí. Poslední, velmi noblesní, byla židovskou obcí postavena v roce 1864. 11. listopadu 1938 byla během Křišťálové noci vypálena a trosky odstraněny.
Některé další, zbylé budovy židovské čtvrti byly zbořeny až na začátku osmdesátých let 20. století. V sousedství dřívější synagogy byl v roce 1995 zřízen památník proti násilí, který chce být připomínkou násilností nejen proti židovskému obyvatelstvu. Česká Lípa jich během staletí prožila mnoho. Hned vedle je umístěn kámen, který v roce 1945 byl připraven jako upomínka na zaniklou synagogu, ale nikdy nebyl instalován. Zásluhou tehdejšího místostarosty Tomáše Vlčka byl objeven u jednoho kameníka a převezen na místo, kde měl původně stát.
Připomeňme ještě událost ze srpna roku 1744. V průběhu druhé slezské války mezi Pruskem a Rakouskem byla Česká Lípa obsazena Prusy. Z města byli vyhnáni nenadálým útokem varaždinských husarů a temešvárských pandurů, kteří ale nepřítele nepronásledovali, nýbrž spolu s městskou lůzou začali rabovat židovskou čtvrť. Zmařeny byly životy několika desítek osob.
Podle sčítání lidu v roce 1930 byly v České Lípě asi čtyři stovky osob židovského původu. Podle záznamů úředních knih se jich po válce vrátila do České Lípy necelá dvacítka a většina z nich se stejně nakonec odstěhovala. Z těch ostatních se sice někteří zachránili včasnou emigrací, ale většina zahynula v koncentračních táborech.
Při vycházce jsme se zastavili i na jiných místech a připomněli spojitost českolipských Židů nejen s dějinami města. Hovořili jsme o významném pražském básníkovi Hugo Salusovi (1866 – 1929), zdejším rodákovi. Právě tak přišla řeč i na oblíbené lékaře židovského původu z rodiny Altschulů nebo Gansů.
Putování bylo zakončeno u památníku 17 židovských obětí pochodu smrti Schwarzheide. Zde se konala pietní slavnost
u příležitosti 70. výročí této tragické události.

Ladislav Smejkal

Na fotografii českolipská synagoga.