Český lev

Pohnutý rok 1848 zasáhl města i venkov v Čechách a to bez rozdílu jazyka obyvate
l v daném místě. Zavanul vítr osobních a politických svobod a jeho dech bylo znát.
Na samém začátku března konal se v sále hotelu U červeného lva (dnešní čp. 2
na náměstí) výroční konzert Pěveckého a hudebního spolku se sólistou Josefem Hacklem z Nového Boru. Vrcholným číslem se stal, možná nečekaně, zpěv Škroupovy
a Tylovy písně Kde domov můj v české a německé řeči. Posluchači ho přijali
s nadšením a vynutili si opakování českého znění naší pozdější národní hymny.
2. dubna 1848 založili zdejší měšťané na ochranu přislíbených svobod osobních, tiskových, shromažďovacích a hospodářských, národní gardu, do níž vstoupilo 250 místních měšťanů. Navazovala na činnost zdejších ostrostřelců, kteří založili spolek
z válečných vysloužilců v roce 1813 v časech průtahu ruských vojsk pronásledujících Napoleona krajinou českého severu. Ostrostřelci konali strážní službu a podporovali ruskou i rakouskou armádu. Vysloužili si i pochvalu jednoho z ruských generálů. Po nějakém čase získali i uniformu vytvořenou podle vzoru pražských ostrostřelců.
Českolipská národní garda cvičila ve zbrani na loukách okolo města a jistě si také zastřílela na ostrostřelecké střelnici
v místech okraje dnešního městského parku. Přežila osudný rok 1848 a v roce 1851 si nechala posvětit svůj skvostný prapor šitý rukama paní a dívek z města. Ozdoben byl na jedné straně českým lvem a na protější císařským orlem, obojí přizdobené skleněnými perlami, stříbrnými plíšky, knoflíky, šňůrami a jehlami.
V červenci 1852 přišel rozkaz gardu rozpustit. Do města přijel komandant z terezínské pevnosti, aby provedl tento akt. Měly být předány zbraně, bubny a jiné pomůcky. Spousta zbraní zůstala neodevzdána, protože byly prohlášeny za majetek nezrušeného ostrostřeleckého spolku. Na začátku 20. století předalo několik jedinců staré pušky a červenobíle pruhované bubny do muzea.
Velitel nařídil rozstřihat a spálit prapor. Měšťané si vyprosili, aby si mohli uchovat oba znaky jako vzácnou a nedotknutelnou památku. Zůstaly zachovány a po delší době byly vystaveny v muzeu.
Ke znaku českého lva se přihlásili v roce 1883 také českolipští lukostřelci. Při oslavách čtyřstého výročí vzniku svého spolku nechali zhotovit nový prapor. Zachoval se až do našich časů, ale není v dobrém stavu, takže nemůže být vystavován.

Ladislav Smejkal

Na fotografii poslední průvod králů střelců v roce 1939.