Dialog Zdeňka Pokorného s naším městem

V Maštálkové síni Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě právě probíhá výstava s názvem Dialogy o České Lípě. Je vyznáním Zdeňka Pokorného našemu městu.

Zdeněk Pokorný se do našeho města přestěhoval před šedesáti lety po vystudování vysoké školy. Nebylo to jeho rozhodnutí, on sám by si určitě tehdy šedivé pohraniční město nevybral, ale umístěnky byly neúprosné. Postupně, jak šla léta, se mu Českolipsko stalo druhým domovem. Oženil se zde, založil rodinu, zapustil kořeny. Je člověk velmi vzdělaný s citlivou duší. Svoje zájmy o historii, zeměpis a umění neustále rozvíjel. S fotoaparátem procestoval každý kout naší země, navštívil padesát zemí. Na svých cestách navštěvoval galerie, na procházkách městy vnímal architekturu, všímal si detailů. Tímto samostudiem se utvořil v odborníka s vytříbeným vkusem, s hlubokými znalostmi o historii a architekturu. Na gymnáziu vyučoval dějepis a zeměpis. Vedle povinné látky nabízel studentům svoje poznatky, snažil se jim vštípit humanitní myšlenky. Mnozí je přijali a dodnes jsou s ním v kontaktu.

Svoje názory prezentuje na výstavách, přednáškách a v článcích. Také v knihách, které mu doposud vyšly. Jednou z nich je kniha O České Lípě důvěrné, která se stala inspirací pro vznik výstavy. Z ní jsou citované myšlenky autora doplněné jeho fotografiemi a pohlednicemi z muzejních sbírek. Na nich je zobrazeno město, městské části i jednotlivé stavby či zákoutí v různých dobách. Česká Lípa vznikla na řece se zajímavými meandry. Mnohé z nich se dochovaly v okolí za městem. Silueta města bývala fotografována z Hůrky nebo z Kopečku, nejlépe z kostelních věží. I když o ten největší kostel město při požárech přišlo, pořád ještě zůstalo pět kostelních věží z dříve okrajových částí města.

Požár je přírodní živel a dokázal zničit mnohé, což je smutné ale pochopitelné. Hůře se chápe bourání lidskou rukou, jak se to stalo při odstřelu českolipského zámku, přestavěného vodního hradu Lípy, té nejstarší budovy ve městě. Pohled na něj před bouráním je smutný, stejně tak pohled na jeho rozvaliny.

Krásná místa se zajímavou historií nám nabízí secesní skvost kavárna Union (jejíž projekt získal zlatou medaili na 1. libereckém veletrhu v roce 1906, další medaili ji udělil Svaz českých architektů po náročné rekonstrukci v roce 1998), renesanční lovecký zámeček Červený dům a také novorenesanční budova radnice. Ta je Zdeňku Pokornému velmi blízká, má ji prošlápnutou od půdy až po sklep, zná každý kousek její historie. V devadesátých letech minulého století zde starostoval. Nebylo to snadné období, mnohé věci se dělaly za pochodu, lidé poznávali demokracii, učili se v ní žít, utvářely se zákony. Zdeněk Pokorný se snažil vnést do šedivého města barvy, dlážděné chodníky a hlavně centrální bod, který by mělo mít každé město, a který lidi spojoval. Tím se měl stát areál kolem vodního hradu Lipý. Za jeho působení na radnici se začaly zříceniny hradu opravovat a později byl zpřístupněn veřejnosti.

Nechuť, neochota a obavy před šedesáti lety se postupně změnily. Česká Lípa se panu Pokornému stala druhým domovem, okouzlila jej okolní krajina a její historie, zájem a chuť mnohé změnit ho vynesla do křesla starosty. Letos oslaví 85. narozeniny a tato výstava je čestnému občanovi města poděkováním za vše, co pro město vykonal.

Výstava Dialogy o České Lípě je otevřená do 14. dubna 2017.

Magdalena Pujmanová