Drátování

Sobota 6. srpna patřila drátenictví. Dráteníci byli jedněmi z tzv. světem jdoucích řemeslníků. Jejich práce spočívala
v opravování a zpevňování nádob drátem. Dále pak zhotovovali výrobky z drátů a plechu. Vyhlášení byli zejména podomní vandrovní dráteníci ze Slovenska, kteří své řemeslo provozovali nejen v zemích rakouské monarchie, ale i daleko za jejími hranicemi (Švýcarsko, Belgie, Spojené státy, Kanada, Rusko).

Kromě měkkého železného drátu používali dráteníci nejjednodušší nářadí – kleště, kladivo, šídlo, které nosili v dřevěné krosně na zádech. Straším způsobem drátování bylo tzv. haftování. Praskliny v nádobě se pouze stáhly drátěnými kroužky.
V 19. století převážilo obepínání celých nádob. Dráteníci vyráběli také pasti na myši, věšáky, síta, cedníky, klícky pro ptáky, podstavce pod žehličky i dekorativní předměty.

Dnes je drátenictví spíše uměleckým řemeslem, v roce 1999 byl založen Cech česko - moravských uměleckých dráteníků, coby občanské amatérských i profesionálních výtvarníků, kteří se věnují výtvarnému zpracování užitných i dekorativních předmětů z drátu. Jeho členkou je i Hana Kolářová, která na Vísecké rychtě drátenické řemeslo představila.