Drazí rodiče!

Historie nejstarších pohlednic a korespondenčních lístků spadá již do 70. let 19. století. V roce 1865 generální poštmistr Heinrich von Stephan navrhl zavedení korespondenčního lístku a díky ministerskému předsedovi Emanuelu Herrmannovi, který návrh ve Vídni prosadil, mělo Rakousko v jejich rozesílání prvenství. V roce 1869 byly poslány první z nich. Německo zavedlo korespondenční lístky o rok později. V roce 1870 vytiskl na korespondenční lístek knihkupec a tiskař Augustin Schwarz první kresbu vojáka a o pět let později vydal dvě série pohlednic, čímž rozpoutal o tento artikl obrovský zájem.
Staré pohlednice jsou nejenom předmětem sběratelské vášně, ale dokumentují také klima společnosti, z textů na pohlednicích se dá vycítit mnohé. Pokud je pohlednice opatřena známkou s razítkem, je možné ji i přesně zařadit časově.
Námětové pohlednice mají řadu podkategorí a záleží vždy na každém jednom konkrétním sběrateli, jak si sbírku rozčlení (např. blahopřejné, umělecké, doprava, děti, hospody, nádraží, vojenské atd.)
V období první světové války posílali vojáci domů lístky se zprávami. V České Lípě byl umístěn v roce 1915 náhradní prapor 18. pěšího pluku o síle přibližně 4500 mužů.
Vojenský výcvik zde absolvovali vojáci z okresů Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Jaroměře. Publikace Magdaleny Sobotové Drazí rodiče zachycuje výběr zaslaných pohlednic s doslovným přepisem textů. Pohlednice jsou ze sbírky Jiřího Kratochvíla
a VMG v České Lípě.

Více zde.
 

Výstavní pavilon (Festhalle), postaven v roce 1905 u příležitosti 9. krajského přeboru cvičenců. Dnes už neexistuje.

Pohled na Českou Lípu

„To je ubikace …kde jsem v červenci spal 14 dní, jsa každé noci hrozně pokousán od blech a štěnic – mládenci říkají té fabrice případně bleší hrad“. Bývalá Wedrichova kartounka, dnes už neexistuje.

Seřazení vojáci vedle pavilonu a zvědaví kluci v roce 1915