Jak se stavěla Česká Lípa - dům knihkupce Aloise Perného

V nároží dnešních ulic Mánesova a Čs. armády stojí dům, v jehož přízemí byl papírnický obchod, a knihkupectví spolu s knihvazačstvím Aloise Perného. Jeho majitel náležel ke klíčovým osobnostem české menšiny od sklonku let dvacátých. Založil malý vydavatelský podnik Severočeské nakladatelství, které vydávalo pohlednice drobné příležitostné propagační a turistické tituly. Usadil se v jednom z domů postavených stavitelem Uhlířem, který touto stavbou vytvořil protější nároží objektu městského činžovního domu čp. 910. V roce 1935 bylo nároží křížem proti Perného domu doplněno o stavbu České občanské záložny. Přes ulici stála budova Tyršových škol. Ulice sem vedoucí od Ploučnice se v době meziválečné nazývala Körnerova, podle romantického básníka a hrdiny odboje proti Napoleonovi v Německu. Křížící ulice se nazývala původně Mozartova. Po válce neobstál ani rakouský hudební génius milovaný v Čechách a musel ustoupit Mánesovi. V České Lípě se po roce 1945 dodržovala, pokud to šlo, zásada, že český název ulice měl začínat stejným písmenem jako dřívější německý. Takto se nepostupovalo v ulici nazvané po československé armádě, tam se uplatnila skutečnost, že ve druhé polovině této ulice existovalo posádkové vojenské velitelství, později okresní vojenský správa. Příležitost vytvořit širokou ulici vroubenou činžovními domy se mohla naplnit až po provedení regulace řeky, která se realizovala těsně před první světovou válkou, od roku 1910. Ani stavební konjunktura druhé poloviny dvacátých let nestačila tuto lokalitu zaplnit domy. Stavělo se zde znovu po válce počínaje tzv. dvouletkovými domy, přes pětiletkové až k bytovkám let šedesátých a počátku let sedmdesátých.
Knihkupec Alois Perný měl docela velkorysé záměry. Zakoupil i tiskařské stroje, které pracovaly ve sklepě domu. Četné pohlednice, které vydal, pořídil pro něj fotograf, učitel na Tyršových školách, Bohumil Kinský, nadšený turista a pozdější správce sbírek Českého muzea pro kraj Českolipský. Kinský byl rovněž administrátorem časopisu Bezděz, jehož redakce se usadila v Tyršových školách. Vycházel šest krát ročně a jeho tisk obstarával nakonec semilský tiskař Josef Glos. Perný neměl patrně patřičnou kapacitu.
Také dům nalevo za knihkupectvím, který je vidět na obrázku, měl českého majitele, holiče Soukupa, který v přízemí provozoval svůj podnik pro dámy, pány a chlapce.

Ladislav Smejkal

Na fotografii dům knihkupce Aloise Perného.