Vlastivědné muzeum v České Lípě

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě je příspěvková organizace Libereckého kraje

Muzea a Velká válka aneb 100 let od vypuknutí I. světové války

Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě

Dušičkový výlet do Bělé pod Bezdězem

Tradiční dušičkový výlet se letos uskutečnil v sobotu 5. listopadu. 15 zájemců doprovázených historikem Ladislavem Smejkalem odjelo vlakem do Bělé pod Bezdězem na návštěvu historických míst starobylého města, hřbitova u kostela Povýšení sv. Kříže, Hůrky s památníkem K. H. Máchy a nově zrekonstruovaného náměstí.

Město založil Hynek Berka z Dubé v roce v 1304. Během staletí jej vlastnily různé šlechtické rody – Michalovci, Berkové z Dubé, Valdštejnové. Jeho dominantou je zámek, který je díky přestavbám přehlídkou architektonických slohů – renesančního, barokního a klasicistního. V panoramatu města vyčnívají věže zmíněného zámku, radnice a kostelů sv. Václava a Povýšení sv. Kříže.

Město v sobě skrývá viditelné stopy dávných dob, u kterých jsme se při procházce městem zastavili. Z konce 17. století pochází barokní Panin dvůr s ovčínem (v současnosti přestavován na obytné domy) a roubeným špýcharem. Je obdivuhodné, že tyto objekty, zejména špýchar, vydržel až do dnešních dnů a je chvályhodná snaha majitelky zachovat celý komplex budov i pro příští generace.

Při dušičkových výletech navštěvujeme i místní hřbitovy a připomínáme si zde pochované významné osobnosti. Tentokrát jsme navštívili hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže. Starý městský hřbitov byl ve druhé polovině minulého století necitlivými zásahy značně poškozen. I tak zde můžeme na náhrobcích číst známá jména. Např. Emanuel Purkyně (syn Jana Evangelisty Purkyně), učitele přírodních věd na lesnické škole na zámku v Bělé pod Bezdězem, která byla první svého druhu v tehdejším Rakousku-Uhersku. Empírová hrobka MUDr. Josefa Tiefrunka připomíná osobního lékaře císaře Ferdinanda Dobrotivého, který na svoje rodné město nikdy nezapomněl a byl štědrým dárcem zdejšího kostela. Pochovaný je zde také Miroslav Disman, zakladatel rozhlasového dětského souboru. Náhrobek Rudolfa Vrby nám připomíná rozporuplnou osobnost. Vystudoval gymnázium v České Lípě, stal se katolickým knězem. Napsal asi 40 publikací věnovaných sociálním otázkám a národohospodářským problémům, ve kterých pečlivě sestavil demografické a statistické tabulky z výrobních odvětví, zemědělství, kriminalistiky - dodnes velmi ceněné. Jeho politické názory byly silně vyhraněné. Ostře vystupoval proti Rakušanům, Němcům a především Židům. Svými názory se zařadil do skupiny prvorepublikových antisemitistů podněcujících rasovou nenávist.

Z hřbitova jsme odešli na Hůrku k pomníku K. H. Máchy. Tři metry vysoký sloup vytesal akademický malíř Leonard Rotter. Byl odhalen 15. srpna 1936 na Jarmilině skále ve Starých Splavech. Nepříliš opracované tělo kontrastuje s dokonale vytvarovanou bustou básníka, jehož zrak se upíral na Velký rybník, a to až do okupace v roce 1938, kdy byl Němci svržen do jezera. Bělský starosta Ota Lauerman poškozený pomník odkoupil, nechal jej opravit a zde byl po úpravách okolí a vysázení stromů v červnu 1939 slavnostně odhalen.

Naše další cesta vedla na náměstí úzkými uličkami s nízkými, místy i roubenými domy a zbytky městského opevnění s Českou bránou. Zde jsme se nejdříve zahřáli v místní cukrárně a jídelně u oběda a kávy, a potom už jsme se prošli nově zrekonstruovaným náměstím, které je díky citlivé zahradní úpravě, četným pomníkům a udržovaným domům lemujícím jeho obvod místní chloubou. Tou největší je renesanční radnice s portálem a s věží s hodinami dostavěnou až v roce 1908. Ve středověku bylo náměstí velkým tržištěm. Po roce 1864, kdy byla na zámku založená lesnická škola, přeměnili část plochy na arboretum. Stromy v té době vysazené jsou zde dodnes. Nechybí hudební salónek, Mariánský sloup, kašna. Postupně se zde instalovaly pomníky a pamětní desky. Zastavili jsme se u pomníku Ferdinanda Piscaliho (zakladatele a ředitele lesnické školy), Emanuela Purkyně, u pamětní desky K. H. Máchy. Desku nechal v roce 1936 zhotovit místní studentský spolek. Za 2. světové války byla odstraněná, nalezená byla až v roce 1973 a umístěná na původní místo. Dominantní je socha Na stráž věnovaná legionářům. Zhotovil ji Josef Mařatka. Německým okupantům se nelíbila, tehdejší starosta postupoval při jejím odstranění trochu nezvykle: nechal vykopat jámu a sochu do ní shodit a zahrabat. Na jejím místě nechal zhotovit palouk s hákovým křížem z květin. Po válce stačilo sochu vyhrabat a umístit na původní místo.

A potom už jsme se vydali na vlakovou zastávku Bělá pod Bezdězem město (která je ve velmi ubohém, pro cestující až nebezpečném stavu) a odjeli zpět do České Lípy.