Vlastivědné muzeum v České Lípě

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě je příspěvková organizace Libereckého kraje

Muzea a Velká válka aneb 100 let od vypuknutí I. světové války

Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě

Eugenie Hauptmannová-Sommerová, zapomenutá malířka dívčích portrétů

Ve sbírkách Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě se nachází složka s volnými listy, na kterých jsou nalepené fotografie obrazů, většinou portrétů dívek. Muzeum ji zřejmě zakoupilo v roce 1934 při dražbě majetku zemřelé malířky Eugenie Hauptmannové-Sommerové. Ta si, jak bylo na přelomu 19. a 20. století zvykem, nechala svoje díla fotografovat, fotografie si lepila na tuhý papír a vytvářela si tak nabídkový katalog.
Českolipská malířka se narodila v roce 1865. Výtvarného talentu si u ní v 10 letech všiml její učitel Jan Nepomuk Willomitzer. Od 13 let navštěvovala výtvarný kroužek Českolipského malíře Eduarda Steffena, který ji doporučil na studium na vídeňskou akademii. Nadaná malířka si další studium doplnila v Drážďanech, Mnichově (v té době poskytoval nejkvalitnější studia ve výtvarné a sochařské oblasti) a Paříži. Pracovat začala ve v Uměleckohistorickém museu ve Vídni jako restaurátorka. V roce 1894 se vrátila do České Lípy, provdala se za lékaře Eduarda Hauptmanna. V rodném městě najdeme její obrazy ve dvou kostelech. Pro kostel sv. Kříže namalovala obraz sv. Aloise. V tomto kostele jsou lavice zdobené medailonky, které rovněž vytvořila Eugenie Hauptamannová-Sommerová. Je také autorkou obrazu Maří Magdalény, který je umístěn v českolipském kostele stejného jména. Namalovala portrét Arnolda Rosenthala, majitele zdejší kartounky. Její obraz zdobil kapli v Modlivém dole u Sloupu v Čechách. Období manželského svazku pro ni nečekaně skončilo v roce 1901, kdy její muž náhle zemřel. O rok později využila stipendia Pražského výtvarného spolku a odjela do Mnichova.
Eugenie Hauptmannová-Sommerová ráda cestovala a sbírala inspirace pro svoji tvorbu. Při pobytu v Budyšíně využila lukrativní nabídku na výzdobu vilu. Drážďanský pobyt ji inspiroval k namalování obrazu Jarmark v Drážďanech. Byla všestranná malířka, malovala portréty oficiálního rázu významných lidí různých profesí: stavitele, profesora, církevního hodnostáře, továrníka. Portrétovala zralé ženy i stařeny. Malovala akty. Ve složce se nachází i fotografie zátiší. Nejvíce malovala portréty mladých dívek. Něžné dívenky většinou v bílých šatech sedící na lavičkách mezi keři nebo stojící u okna
a čtoucí dopis, držícího pejska, ptáčka, kočku, nás zavádí do atmosféry tzv. krásné epochy a mistrně vystihují atmosféru
té doby.
V nabídkovém katalogu jsou u některých fotografií popisky, ze kterých se dovídáme, kde byl obraz vystaven, komu byl prodán. Některé obrazy jsou autorkou signovány.
Vystavovala v řadě evropských měst, v Praze, Mnichově, Drážďanech a v Londýně.
Jak žila po 1. světové válce nevíme. Zřejmě v ústraní a nebyla dobře finančně zajištěná. Prodávala svoje obrazy, ale komu
a kde se nachází moc nevíme. Neuspořádala žádnou výstavu a pomalu začala mizet z povědomí.
Zapomenutá umělkyně čeká na hlubší probádání života i díla, které by si zasloužilo reprezentativní výstavu. Někteří majitelé jejích obrazů jsou známí, žijí v různých evropských městech, po ostatních obrazech by se muselo pátrat. Snad se to jednou podaří, jako se to podařilo u jiného zapomenutého umělce Johanna Siegerta, jehož výstava byla zahájena tuto středu v Galerii chodba Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

Magdalena Pujmanová