Historie praní prádla

Jakmile se lidé přestali oblékat do kožešin a začali nosit tkané oblečení, začala éra praní, která až do používání automatické pračky byla fyzicky velmi namáhavá. Mokré prádlo je těžké a ruční praní velmi zdlouhavé.

Prací prostředky

Zpočátku lidé používali pouze vodu, ale praní v samotné vodě je málo účinné. K odstranění bláta a prachu začali používat různé druhy hlíny. Dlouhou dobu se k praní používala rostlina mydlice (Saponaria) obsahující šťávu, která ve vodě pění. Roste podél řek a potoků a k praní se používala až do vynálezu pracího mýdla. Celá staletí se pralo sodou a popelem.
Od 16. století začaly zámožnější rodiny k praní používat mýdlo. To už vyráběli staří Sumerové ale používalo se pouze
v lékařství. První manufaktura na výrobu mýdla byla založena v 17. století ve francouzském Toulonu. V 19. století se jeho výroba zjednodušila a začíná se běžně využívat k praní prádla. Mýdlařské řemeslo ale nebylo voňavé jak by se mohlo zdát. Vyrábělo se ze zvířecího tuku, sody, popele a moči a až do 1. světové války si ho mnoho hospodyň vařilo samo. Slavné mýdlo s jelenem začal vyrábět v roce 1891 rynoltický průmyslník Johann Schicht v dnešní Setuze v Ústí nad Labem a ač byla jeho výroba zrušena, na přání zákazníků byla zase obnovena a používá se dodnes. Syntetický prací prášek byl vynalezen během 1. světové války, jeho výroba byla zahájena v USA ve 30. letech minulého století. I tady jde vývoj kupředu.
V 50. letech se začíná vyrábět tekutý prací prášek, v 60. letech odstraňovač skvrn a enzymatické prací prášky. Dnes známe enzymatické prací prostředky jak práškové tak tekuté, jsou vysoce koncentrované a dodávané i v kapslích. Všechny jsou velmi účinné i při nízkých teplotách.

Tlouky, valchy, pračky

Ruční praní prádla byla velká dřina. Sloveso práti znamená bití, tlouci. Po celá staletí velmi výstižně pojmenovávalo proces praní. Nejstarší zmínka o technologii praní pochází ze starého Sumeru 2800 let před Kristem. Zpočátku se pralo v potocích
a řekách a to otloukáním prádla o kameny. Ve starém Egyptě a Římě se pralo šlapáním prádla ve velkých kádích. Později
se začaly používat dřevěné hole (zvané tlouky) a plácačky. Takto se pralo dlouhá léta, až do 1. poloviny 18. století, kdy se nám dochovaly první zmínky o valše. Valchy, zvané také prací desky, se u nás používaly až do poloviny 20. století. Zpočátku se vyráběly valchy dřevěné, později plechové a porcelánové. Valcha podstatně zkrátila dobu praní ale fyzická práce zůstala. Tu zjednodušily (nikoli odstranily) až pračky. Začaly se vyrábět koncem 19. století a používat v prádelnách a nemocnicích.
Nejstarší typ pračky je pračka valchová, kterou sestavil kolem roku 1750 angličan Stendler. V těchto pračkách se prádlo mechanicky velmi opotřebovávalo. Bubnová pračka, kterou sestavil američan Hamilton, byla k prádlu šetrnější ale praní nebylo tak účinné a proto musela být nahrazovaná delší dobou praní. Dalším typem pračky byly pračky vířívé, které byly
k prádlu šetrné ale měly nevýhodu v tom, že se do vířiče, který se točil jedním směrem, prádlo zamotávalo. Tyto pračky byly mechanické. V roce 1906 vynalezl Američan Alva Fischer elektrickou pračku. Pračky se stávaly složitějšími ale zároveň šetrnějšími k prádlu. Dostaly se do podvědomí širší veřejnosti a byl o ně zájem.
Zpočátku se pod pračkou topilo v kamnech, později se voda ohřívala přímo v pračce. Velkou úlevou pro hospodyňky byl vynález ždímačky, později vířivky, které odstranily vodu z vypraného prádla a pradleny už nemusely ručně ždímat těžké mokré prádlo.
Fyzická práce byla při praní prádla skoro odstraněna ale praní pořád zabralo hodně času. Prádlo se muselo prát, máchat
a odstřeďovat za neustálé přítomnosti člověka. Teprve automatická pračka, která spojila všechny úkony při praní do jednoho bubnu za řízení nastavitelného programu, odstranila při praní jak dřinu tak přítomnost člověka. Zatímco v USA
se automatické pračky začaly běžně používat již po 2. světové válce, u nás první pračku vyrobili v závodě ROMO Fulnek
v roce 1957 a běžně se začaly používat až 80. letech 20. století.

Automatické pračky jsou běžnou výbavou každé domácnosti. Dnešní hospodyně se při praní nenadřou a nemusí u něho ani být. Nejnovější pračky se vyrábí i se sušičkou, prádlo perou velmi šetrně, po skončení praní stačí prádlo vyžehlit a složit.
Velká dřina při praní prádla skončila.

Zdroj: s využitím historických podkladů a internetových pramenů
 

Mydlice lékařská - podél větších toků, železnic i na rumištích, na zahradách, hřbitovech i božích muk nalezneme tuto rostlinu po dlouhá staletí hojně využívanou při praní.

Proč je na mýdlo zobrazen jelen se už asi nedozvíme. Díky velké reklamě je populární a používané dodnes.