Hořké jaro 1939 v České Lípě

Místní nacistická elita byla přesvědčena, že přišly zlaté časy. „Trotz alle Tyranei, sind wir frei“. Přes všechnu tyranii, jsme volni. Rozuměj, krutovláda Čechů a židovské vysávání německé krve byly pryč.

Čerstvě vydaná kniha „Zelené kádry“ tehdy nastylizovala vzpomínky henleinovských záškodníků ukrytých roku 1938 v lesích mezi Bezdězem a Ralskem. U ohníčku si vyprávěli o svých hrdinských kouscích v boji proti Čechům.

Nečekanou událostí byla návštěva Adolfa Hitlera v České Lípě. Říšský kancléř ale nepřijel potěšit místní nacisty. Česká Lípa byla výchozím bodem tažení na Prahu.

Jak tedy místní nacistická klika pokračovala ve svém tažení za absolutní mocí. V listopadu 1938 hořela synagoga. V prosinci se konaly tzv. doplňovací volby do Říšského sněmu. Našlo se pár jedinců, kteří škrtli na lístku velké „JA“, zatímco ostatní škrtali malé „Nein“.

Ve dnech 10. – 13. března byl proveden generální útok na uzamčené byty těch židovských obyvatel města, kteří včas uprchli. Bohužel, ne všichni se dostali do bezpečí. Zvláštní komise byty prohledala a zabavovala majetek. Vyplatilo se to, uprchlíci většinou nebyli chudáci a s sebou si mohli vzít jen to nejnutnější. K tomu, aby celá akce vypadala legálně, vzali s sebou správce muzea a archiváře Karl Bienerta. Ten měl pro městské muzeum převzít důležité starožitnosti. U Altschulů či Adlerů se leccos našlo. Třeba cechovní poháry a talíře.

Jak k nim tyto rodiny přišly. Docela jednoduše. Cechovní mistři při rušení cechů v 19. století byli vyzváni, aby památky cechovních řemesel odevzdali na radnici. Ta uvažovala časem o zřízení městského muzea, což se stalo roku 1900. Jenže někteří mistři chtěli za držené památky něco stržit a vlastenecký zápal pro muzeum je neuchvacoval. Šli k židovským vetešníkům a tam věci prodali. Praví patrioti města se našli v některých židovských rodinách a ti je zase zakoupili.

Teď jim byly uloupeny a muzeum je nedostalo darem, nýbrž do dočasného užívání. Přesto se zrodil dosti zrůdný nápad. Vystavit je a výstavě dát název: „Vyrváno Židům a zachráněno pro německou kulturu“. Nebylo ostudnější výstavy v dějinách muzea.

 Kolekci si přijel prohlédnout dosud nejvýše postavený návštěvník muzea, šéfideolog nacistické rasové teorie Alfred Rosenberg. Přijel 1. dubna 1939. Otázkou je, jak moc ho talíře zajímaly, zda větší pozornost nevěnoval gardě SSmanů před Červeným domem.

 Brzy přišly na řadu opuštěné byty Čechů. Tam ovšem mnoho cenností nebylo. Češi většinou odešli se skromným majetkem. Šlo tedy hlavně o uloupení vlastních bytů. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se mohli zbylí čeští obyvatelé v pohraničí přihlásit o protektorátní státní příslušnost. Ač byli obyvateli druhé kategorie, přece jen měli jednu výhodu oproti Němcům – nemuseli na vojnu.

                                                                        Ladislav Smejkal