Jahnova tělocvična

V lednu letošního roku jsem připomněl výročí postavení první českolipské tělocvičny. Vybudována byla v roce 1877 v místě, které tehdy bylo úplně na okraji města, nad klášterem a ve stínu novostavby reálky, otevřené v roce 1871. Další velké stavby v okolí byly postaveny až o dvě desetiletí později.
Tělocvičnu vybudoval německý tělovýchovný spolek nesoucí jméno německého otce tělocviku Friedricha Ludwiga Jahna (1778-1852). Na jeho metody cvičební i na myšlenky o spojení vůle a tělesné zdatnosti s prací pro národ navazoval v českém prostředí tvůrčím způsobem Miroslav Tyrš. Jeho Sokol a německé spolky zvané turnerské si byly vzájemně podobné a bohužel právě svým národním zaujetím vyznívala jejich činnost do vzájemného protivenství.
Jahnova tělocvična vznikla ještě v době, kdy nebylo zvykem spojovat tělocvičné sály s hostinci, čímž vznikaly společenské místnosti sloužící k vzdělávání i k zábavě, příležitostně též k politickým shromážděním. Pro tuto později narůstající spojitost vznikla Nová tělocvična, dnes zvaná Jiráskovo divadlo.
Ve staré tělocvičně se také jen necvičilo. V roce 1890 byl sál použit při velké živnostenské výstavě, protože Česká Lípa dosud neměla výstavní pavilon, postavený o něco později nedaleko lukostřeleckého hostince. Živnostenská výstava nebyla jen pouhou přehlídkou vzorků a pracovních nabídek, nýbrž zde bylo i mnoho modelů a kulturních produktů,takže ukázala celkovou úroveň zdejší ekonomiky i kultury.
Za první světové války byla tělocvična zabrána pro potřeby vojenské posádky 18.pěšího pluku, který zde měl vojenskou kuchyni a její zázemí. 30.října 1918 se zde sešli vojáci jmenovaného pluku, v němž převažovali Češi z Hradecka a vyslechli zde projev redaktora Čepka z Mladé Boleslavi, který přivezl zprávu o pražské proklamaci nezávislosti 28.října. Vojáci prohlásili setníka Nového svým velitelem a přísahali mu rukoudáním.
V době první republiky sloužila tělocvična také k občasným schůzím a setkáním. Konaly se zde rovněž po jistý čas takzvané Vysokoškolské týdny. V českém i německém univerzitním prostředí se v té době rozmohlo úsilí pronikat s vysokoškolskou vědou mezi prosté lidi na venkov. Tyto snahy měly mnoho podob. Jednou z nich bylo vydávání lidových všeobecně poučných spisů a jinou zase jednotlivé nebo ucelené přednášky ve vyhrazených dobách. Zdejší německý Vysokoškolský týden se konal na konci prázdnin a jeho organizace byla v rukou vlastivědného spolku. Přednášky byly proto věnovány historii, dějinám umění a tématům kulturním. Kvalita těchto týdnů byla koncem třicátých let bohužel dotčena pronikáním některých politických tézí do připravených výkladů, což napomáhalo dalšímu šíření hesel Henleinovy strany. Při nedávném pozoruhodném vystoupení docentky Míškové v českolipské Akademie J. A. Komenského bylo uvedeno, že v roce 1937 zde vystoupil talentovaný a schopný německý historik Josef Pfitzner, který své schopnosti dal do služeb nacionálního socializmu.
V roce 1937 se z této tělocvičny uskutečnil první přímý rozhlasový přenos z našeho města. O něm blíže ve druhém článku
Z dubnového kalendáře. Za druhé světové války byl v tělocvičně patrně pomocný lazaret.
V září 1948 se tam uskutečnila poslední větší památná událost a to výstava Českolipsko plánuje a buduje, která představila místní podniky a plány města do první pětiletky. Bohužel většina podkladů této výstavy se rozptýlila a zmizela, takže vědomosti o ní jsou dosti neurčité.

Ladislav Smejkal

Na fotografii historická budova Jahnovy tělocvičny.