Jak se stavěla Česká Lípa  - hotel Merkur

Rozsáhlé území od Hrnčířské ulice na západ směrem k Dubici bylo až do regulace řeky v roce 1910 prakticky nezastavěno. Pouze podél řeky od kostela sv. Maří Magdaleny byly domky předměstí Víska doplněné o stavby spojené s kartounkou.
Regulace řeky zlepšila poměry podmáčeného podloží, ale stále to nebylo území,
o němž se uvažovalo jako rozvojovém. Prvním pokusem o změnu bylo rozhodnutí
o vybudování sídliště komunálních bytů na počátku dvacátých let, z něhož bohužel byl postaven jen jeden dům a to čp. 910 na nároží dnešních ulic Mánesovy a Čs. armády.
V následujícím období stavební konjunktury dvacátých let vyrostly postupně celkem čtyři ulice. Vedle dvou již zmíněných to byla dnešní Eliášova a Vohradského.
Ústředními stavbami této širší lokality byly hotel Merkur a česká státní škola nesoucí jméno Dr. Miroslava Tyrše. V této končině byly postaveny domy pro české rodiny. Celé stavební činnosti vévodí práce stavební kanceláře Josefa Uhlíře (1891 – 1961).
Hotel zamýšlel Uhlíř postavit jako rodinné podnikatelské zázemí ke své činnosti stavební firmy. Žádost o stavbu dodali manželé Uhlířovi v říjnu 1928. V lednu a únoru 1931 proběhla kolaudace stavby a hotel byl uveden do provozu.
Josef Uhlíř zde poskytl mimo jiné zázemí pro činnost divadelního spolku Jirásek, který zde vystupoval až do sklonku léta 1938. Bilance této éry hotelu Merkur bude představena na výstavě k devadesátému výročí spolku v březnu a dubnu 2016
v Maštálkově síni vlastivědného muzea.
Společenskou atmosféru ve výčepu hotelu Merkur podal v roce 1934 v časopisu Přítomnost mladý novinář Franta Kocourek (1901 – 1942), pozdější oběť heydrichiády. Navštívil Českou Lípu v říjnových dnech toho roku, kdy se zde uskutečnil sraz henleinových stoupenců a v předvečer této akce debatoval s Čechy v lokále o tom, jak se dívají na tuto událost a tím pádem i na budoucnost České Lípy.
Ke konci druhé světové války byl v budově Merkuru, podobně jako v sousední škole, zřízen vojenský lazaret. Od května 1945 až do listopadu držela objekt sovětská armáda a měla zde i kulturní zázemí.
Po jejím odchodu byla část budovy adaptována na lékařské ordinace. Po jejích přesunu na vhodnější místo zde byly zřízeny úřadovny Sboru národní bezpečnosti. V roce 1953 sem přešel internát pracovních záloh.
V roce 1962 byla dokončena zpětná rekonstrukce Merkuru na hotel a to i včetně části budovy přistavěné původně jako obytné do Eliášovy ulice. Sál se stal nejen místem plesů a zábav, ale také politických konferencí.
V roce 1964 zde byl představen budoucí poslanec Národního shromáždění pro Českolipsko Vilém Nový (1904 – 1987). Dne 20. února 1969 zde přednesl projev, jehož součástí se stalo údajné odhalení pozadí tragédie Jana Palacha. Roku 2012 byla právě v tomto autentickém sále natočena scéna z trojdílného filmu Hořící keř o Janu Palachovi, dílo polské režisérky Agnešky Hollandové.

Ladislav Smejkal

Na fotografii hotel Merkur roku 1931.