Jak se stavěla Česká Lípa - Národní dům

Bývalý zájezdní hostinec U tří lip v Hrnčířské ulici patřil mezi podniky, ve své kategorii, méně navštěvovanými. Snad pro menší rozsah, horší kvalitu a také konkurenci lépe vybavených zájezdních hostinců v okolí. V roce 1910 ho zakoupila Národní jednota severočeská za 54 200 K a byla sem přenesena živnost z České besedy, původně
v dnešní ulici Roháče z Dubé. K tomu, aby se stal nově pojmenovaný Národní dům společenským střediskem Čechů bylo třeba hodně investic. Ty se až do první světové války nedostávaly.
Do dějin města se dům zapsal na konci října roku 1918, kdy po proklamaci republiky českými vojáky 18. pěšího pluku byl zde vyvěšen český prapor, zničený v noci rozlícenými německými spoluobčany. Po první světové válce byly adaptovány stáje
a vystavěn z nich sál s jevištěm. Od roku 1928 se tu konala představení českých filmů a příležitostně tu hrál Divadelní spolek Jirásek.
V roce 1930 se majitelem Národního domu stala Sokolská jednota Česká Lípa. Dům byl zevrubně přestavěn a byl tu zřízen moderní hotel a restaurace. To ostatně v přehledu ukazuje reklamní pohlednice. V sousedním domě se do roku 1935 usadila Občanská záložna, takže tato lokalita byla jedním z předních center českého života. Okresní osvětový sbor tu uspořádal ve spolupráci s dalšími institucemi řadu přednášek. Hovořil zde historik Josef Vítězslav Šimák, znalec kolonizace českého pohraničí ve 13. - 14. století. Vystupoval zde literární historik a znalec Lužických Srbů Josef Páta. Přednáškou
o českém sklářství v roce 1936 otevřel František Zuman oficiálně České muzeum pro kraj Českolipský, načež se slavnostní hosté odebrali do vlastního muzea v Zákupech. Sokolské jednotě vyhovoval Národní dům spíše po stránce společenské. Chtěla postavit novou velkou tělocvičnu a k tomuto účelu založila zvláštní stavební fond, ale nové tělocvičny se do války nedočkala.
Během druhé světové války byl dům málo využíván a po válce byl v dosti žalostném stavu. Vrátil se Sokolské jednotě a po jejím zániku v roce 1950 se sem nastěhovala úřadovna Československého svazu tělesné výchovy a sportu.
Celá strana Hrnčířské ulice byla v roce 1989 odstřelena v naději na novou výstavbu. Vznikl tu nakonec jen palác Spořitelny, architektura tak obrovská, která do své blízkosti hned tak žádnou stavbu nepustí.

Ladislav Smejkal

Na fotografii reklamní pohlednice Národního domu.