Jak se stavěla Česká Lípa – státní gymnázium

Letošní 390. výročí založení latinského gymnázia v augustiniánském klášteře má své pokračování před 135 lety ve státním gymnáziu, postaveném naproti kostelu P. Marie.

Klášterní gymnázium poskytovalo úplné středoškolské vzdělání s maturitou teprve od roku 1849. Jeho završením na osm tříd byla také zvýšena jeho přitažlivost. Klášterní budova nepostačovala a byly pronajímány místnosti ve městě. Řád augustiniánů s příspěvkem města, šlechetných dárců a školným od části studentů, nestačil finančně školu pokrýt. K ubývajícím řádovým profesorům přibyli světští učitelé a tak se vytvářelo i určité napětí v profesorském sboru, což mohlo poněkud svazovat výuku a výchovu.

Rakouský stát posílil při školské reformě roku 1869 své postavení v soustavě škol a také je přiměřeně více podporoval. V České Lípě vzniklo státní reálné gymnázium naproti klášteru otevřené roku 1871, když již od let šedesátých 19. století zde existovalo ve skromné podobě při základním školství.

Stát převzal také augustiniánské gymnázium a pro toto klasické vzdělání postavil novou budovu. Využil místo naproti kostelu, kde stával starý zájezdní hostinec, kdysi venkovské šlechtické sídlo z doby Berku z Dubé. Oblíbené místo setkávání bylo zbořeno.

Nově postavená budova z roku 1882 byla impozantní. Rovnat se jí mohla jen reálka. Starosta města Josef Schönfeld si mohl na konci své úřední kariéry říci, že z České Lípy udělal „město škol“. Nové gymnázium vyniklo tím více, že vyrostlo na vyvýšeném místě a zvláště k jihu čněla budova vysoko nad ostatní zástavbou.

V době první Československé republiky zde více než v časech předválečných studovali i čeští studenti, protože zdejší české gymnázium, založené v roce 1920, bylo typem reálky, zatímco zde zůstával důraz na latinu a řečtinu s formací studentů na humanitní studium.

Československý stát, který školu financoval, udržoval jistou kontrolu nad výchovným a vzdělávacím systémem. Dbal, aby se nezapomnělo na studium českého jazyka a také byla zavedena forma občanské výchovy s důrazem na demokratické hodnoty.

V roce 1945 přešlo gymnázium do rukou českých učitelů a protože část budovy zůstala prázdná, byla zde, z iniciativy inspektora Josefa Maštálka a dřívějšího úředníka ministerstva zahraničí a znalce českých menšin ve světě Františka Staška, zřízena střední škola pro lužickosrbské studenty.

Svezeny sem byli sirotci nebo polosirotci ze srbských rodin v Lužici, jimž naše vláda umožnila výuku v rodném jazyce s pomocí lužickosrbských i českých učitelů.

V České Lípě se vyučovalo až do 18. listopadu 1946. Potom bylo lužickosrbské gymnázium přemístěno do Varnsdorfu, protože počty českých žáků na zdejším gymnáziu rostly. Klasické gymnázium, již obsahově upravené, netrvalo zde dlouho. V roce 1953 maturovali poslední absolventi.

Středoškolské vzdělání poskytovala škola zvaná „jedenáctiletka“ v budově Tyršových škol. Na dnešním Palackého náměstí se usadila učňovská škola. Dnes je budova prázdná. Škoda takového paláce pro město, že je nevyužit.

Ladislav Smejkal