Jak se stavěla Česká Lípa – Zemědělská škola

Stále častěji se setkávám s tím, že mladší veřejnost neví s jistotou, kde byla a zda vůbec existovala zemědělská škola. Všiml jsem si, že k tomu přispívá jedna vnější okolnost. Budova, sloužící dnes změněnému školnímu provozu, má takový vzhled, že málokdo uvěří, že je to vlastně vybudované zařízení stojící zde od roku 1894.

V březnovém čísle Městských novin jsem připomenul počátky existence a zaměření školy, která tehdy sídlila v dnes zaniklé usedlosti Růžový dvůr v soudobé Barvířské ulici.

Nová školní budova pod Špičákem byla také pro celý region střediskem zemědělské osvěty, organizačním centrem agrárního hnutí a konečně i místem zrodu Svazu rolníků, úspěšné celostátní politické strany.

Učitelé byli nejen pedagogové ve své specializaci, nýbrž pomáhali zakládat zemědělské spolky na venkově. Jejich častá označení názvem Rolnická kasina, neměla nic společného se zábavou či hazardem. Šlo o společenská střediska, třeba v sále hospody, kde páni učitelé z České Lípy přednášeli a demonstrovali nové poznatky o hnojivech a ošetřování rostlin či péči o dobytek.

Napomáhali zakládání venkovských záložen pro poskytování levných úvěrů. Příkladně ve Velkém Grunově pomohli založit družstevní mlékárnu, v níž sídlila i záložna a konaly se tu poučné přednášky.

Rolníkům i široké veřejnosti sloužila i taková zařízení jako byla školní meteorologická stanice. Spousta údajů o klimatu Českolipska ve vlastivědných publikacích má svůj zdroj právě v pravidelně prováděném měření učitelů a studentů.

Zemědělské spolky byly základem politického hnutí spjatého také s obchodem s agrárními produkty, zvláště pověstným českolipským obchodem s obilím, který se rozvíjel celá staletí. Strana Svaz rolníků vznikla v lednu 1920 a její první kancelář sídlila v klášteře. Záhy se ústředí přestěhovalo do vedlejšího domu čp. 298 a tam byla i redakce novin Deutsche Landpost. Teprve v dalších letech zamířila do Prahy, protože vstoupila do celostátní politiky a spolupracovala s českým politickým táborem.

Školní statek pod Špičákem nebyl žádným miniaturním hospodářstvím. Měl 23 hektarů půdy, vzorné stáje a provozy. Na výstavě v Maštálkově síni Vlastivědného muzea „František Kněžík a ti druzí“ je panel věnovaný historické podobě školní budovy. Reprodukce kresby je také ilustrací tohoto článku. Nalézá se tam také jedna kuriozita. Zlomek hospodářského deníku správce školního statku z roku 1917. Kdesi ve starém sběru ho našel rolník František Kněžík z Luhova a schoval si ho. Sto let staré zápisky o úkonech na statku hovoří o denním životě v těžkém třetím roce války.

Ladislav Smejkal