Jakub Arbes poosmé

„Sobotní konference o českém společenském románu v přeplněném sále závodního klubu Jakuba Arbesa byla dosud nejúspěšnější akcí tohoto druhu u nás. Vedle strhujících vystoupení řečníků ze řad badatelů, kteří nám přiblížili vůdčí zjevy jako Jakuba Arbesa, Karla M. Čapka-Choda, Havlíčka, Marii Pujmanovou, přinesla také umělecké vyznání jednoho z předních současných představitelů tohoto útvaru, Vladimíra Neffa.“

Takto informoval Nástup o 4. ročníku festivalu Arbesova Česká Lípa. Velký patriot Jakub Arbes, který většinu svého života prožil na Smíchově a jen nerad ho opouštěl, by musel mít radost, jak se severočeské město, které se jemu nelíbilo a neměl na něho hezké vzpomínky, živě a moderně stará o jeho odkaz. Naše město si velkého spisovatele vždy vážilo (a váží dodnes). Poprvé se na Českolipsku o Arbesovi zmínil Emanuel Sobíšek, který napsal v roce 1932 článek do časopisu Bezděz s názvem Jakub Arbes – vězeň českolipský. V poválečných letech měl několik přednášek na arbesovské téma Jaroslav Panáček. Ty se staly předchůdcem festivalů Arbesova Česká Lípa. První se uskutečnil 13. prosince 1959 a organizátoři zde domluvili strukturu následujících festivalů, které měly být pestré, jako byla pestrá tvorba Jakuba Arbesa. Osou se staly přednášky na určené téma, výstavy a další doprovodné programy (koncerty, výlety, matiné). Byli zváni vědečtí pracovníci, výtvarníci, spisovatelé, herci. Během 15 let se uskutečnilo 14 festivalů (nekonal se pouze v roce 1971). Témata byla různá, např: Konference o díle Jakuba Arbesa, Konference o vědecko-fantastické literatuře, Konference o českém společenském románu, Arbes a výtvarné umění, Jakub Arbes a hudba v životě člověka, Konference o životním prostředí, Žena v životě národa a lidstva, Jakub Arbes a současný novinář. K většině tématu byly uspořádány výstavy, např. Výstava ilustrací děl Jakuba Arbesa, Výstava satirických časopisů, Výstava hudebních nástrojů. Na setkání přijížděli vzácní hosté: vnuk spisovatele Karel Gruber, J. V. Scheybal, Karel Krejčí, Václav Lacina, Josef, Nesvadba, Vladimír Neff a další. Festivaly provázely hudební a divadelní večery, např. Večery písní Arbesovy doby, Arbesovský večer, ve kterých si zahráli známí čeští herci – E. Klepáčová, V. Větrovec, J. Skopeček, O. Korbelář. Festivaly provázely vlastivědné exkurze a matiné, na kterých pozvaní spisovatelé podepisovali své knihy. Při 2. ročníku v roce 1960 byly odhaleny dvě pamětní desky Jakuba Arbesa. Netypický byl 3. ročník, který byl rozdělen do dvou částí. Letní festival proběhl v amfiteátru hradní zříceniny Jiljova a byl
na téma Po stopách Karla Hynka Máchy. Podzimní část se zabývala satirou a tehdy velmi oblíbeným časopisem Dikobraz.

Období normalizace festivalu nepřálo, ideologickým pracovníkům se nelíbila náplň konferencí a aktivní účast velkého množství mladých lidí na festivalech. Snažili se do témat prosazovat ideologii režimu, a to se jim začalo dařit. Předposlední ročník už byl hodně nepovedený, v dalším roce (1973) proběhl poslední ročník. Ředitelka českolipského archivu Marie Vojtíškova, která byla aktivní pořadatelkou festivalů, si aspoň vymohla vydávání sborníku Českolipsko literární. Vycházely v letech 1975-2002 a vyšlo jich celkem 14 čísel. A právě poslední sborník je věnován Jakubu Arbesovi. Českolipští osvětoví pracovníci se jen tak nevzdávali, chtěli, aby se ve městě něco dělo a tak si z Arbesovy České Lípy vzali alespoň část
– večerní divadelní představení. V roce 1976 uspořádali Českolipský divadelní podzim, který se ujal, překonal krizi
v 90. letech a pořádá se dodnes.

Místní obyvatelé vnímali festivaly jako velkou událost a účastnili se jich v hojném počtu. Na dvoudenních víkendových akcích vyslechli odborné přednášky, shlédli zajímavé výstavy, divadelní představení, koncerty, setkali se s oblíbenými autory
a nechali si od nich podepsat knihy. Arbesova Česká Lípa neušla pozornosti novinářů, psaly o ní místní i celostátní periodika (Nástup, Průboj, Práce, Literární noviny, Svět v obrazech), věnoval se jí také rozhlas.

V letošním stém výročí úmrtí velkého spisovatele, si Vlastivědné muzeum spolu s Vlastivědným spolkem Českolipska – Klubu přátel muzea Arbesa připomněl přednáškami, výstavkami i procházkou po místech spojených se spisovatelem. Vzpomněli si i na Smíchově. 21. 10. 2014 dostal Jakub Arbes im memoriam Záslužnou medaili městské části Prahy 5. Slavnostního aktu se zúčastnila i praprapravnučka spisovatele Adéla Nikodýmová, která pokračuje v propagaci a zviditelnění slavného předka.

Osobnost Jakuba Arbesa a jeho netypická stopa v našem městě se stala v dobách normalizace důvodem k pořádání významných festivalů, které pozvedly kulturní dění v našem městě a které dokázali vést osvětoví pracovníci na vysoké úrovni.

Magdalena Pujmanová

 

Část předsednictva 3. Arbesovy České Lípy. Čtvrtý zleva Arbesův vnuk Karel Gruber.

Plakát k doprovodné výstavě z roku 1960

Slavnostní odhalení desky Jakuba Arbesa na budově hostince Arbes v roce 1960