Jan Kepka z Chlumu na Svojkově, průvodce Husův do Kostnice

600. výročí mučednické smrti mistra Jana Husa

Rodák z našeho regionu sehrál významnou roli v posledním období života Mistra Jana Husa. Byl členem doprovodu Mistra Jana Husa na cestě do Kostnice a zůstal s ním až do jeho konce. Nejvřelejší vztah spojoval Jana Husa právě s Janem Kepkou z Chlumu, který jako přítel nejvěrnější prokázal svoji nesmírnou odvahu hlavně v posledních měsících mistrova života. Byl také jedním z nejčastějších adresátů Husových listů, jenž mu psal výhradně latinsky, podobně jako Janu Chudobovi z Vartenberka na Ralsku a na rozdíl od např. Jindřicha Škopka z Dubé, pána na Úštěku, jemuž psal česky.
Jan z Chlumu byl majitelem hradu Svojkova na Českolipsku a později hradu Pihelu.
Osudy Jana z Chlumu, zvaného Kepka, jsou spojeny od počátku se Svojkovem, neboť se zde, stejně jako jeho bratři Petr
a Vilém, patrně narodil. Kde získal vzdělání, bohužel nevíme. Určitý stupeň vzdělání však nepochybně měl, protože dokázal na úrovni debatovat i s přítomnými učenci v Kostnici.
V pramenech se objevuje na konci 14. století (1397, 1399). Stejně jako mnozí jiní synové z početných zemanských rodů se Jan věnoval vojenské službě. Vstoupil do ní jako námezdní žoldnéř vojska uherského a římského krále Zikmunda, pozdějšího císaře, v Itálii. Na jaře roku 1414 dostali Jan z Chlumu a Václav z Dubé od císaře Zikmunda návrh, aby po návratu do Čech doprovázeli Mistra Jana Husa na koncil do Kostnice, kde měl Hus obhájit své učení.
Dne 11. října 1414 celá výprava vyrazila z hradu Krakovce. Husův doprovod tvořili zástupce univerzity, právník a diplomat mistr Jan z Rejnštejna zvaný Kardinál, později rektor univerzity, Václav z Dubé na Leštně (dnes Líšno, jižně od Benešova), voják Jan Kepka z Chlumu a jeho písař a sekretář, bakalář Petr z Mladoňovic. K nim se připojil ještě Jindřich z Chlumu řečený Lacembok, snad vzdálený příbuzný Jana z Chlumu erbu stupněm děleného štítu. Do Kostnice dorazili 3. listopadu
a setrvali zde až do Husova upálení 6. července 1415. Důležitým pramenem kostnických událostí se pak stal Mladoňovicův spisek, který o událostech v Kostnici sepsal. Ve své závěti psané 29. června 1415 uvádí Hus mezi českými přáteli, jimž je list adresován, na prvním místě „pana Jana, věrného a statečného rytíře a mého dobrého dobrodějce.“
Po návratu z koncilu zastavil Jan z Chlumu zbytek svého svojkovského podílu a vrátil se do služeb krále Václava IV. a jeho manželky Žofie. Právě ve službách královny se stal jejím purkrabím na věnném městě Mělníku, kde se v roce 1418 připomíná. Na čas pak získal na Českolipsku bývalý majetek Hazmburků – hrad Pihel. Jako „Jan z Chlumu seděním na Pihli“ se uvádí v roce 1421. Již v červnu 1422 obsadili Pihel husité a byli zde ještě v srpnu 1423, což bylo trnem v oku Žitavským. Je pravděpodobné, že Pihel byl v bojích husitů s Lužičany zničen, neboť více zpráv o něm nemáme. V každém případě pak připojil Hynek Hlaváč Berka z Dubé Pihel k lipskému panství. Muselo k tomu dojít brzy poté, neboť v listopadu 1423 Hynek Hlaváč zemřel. I Jan z Chlumu došel brzy svého konce, protože pravděpodobně zemřel před lednem roku 1425.

(Úlohu Jana z Chlumu dobře vystihla scénáristka Eva Kantůrková ve 2. a 3. dílu filmu režiséra Jiřího Svobody o Janu Husovi, který vysílala ČT ve dnech 29.–31. května 2015. Podrobnosti o Janu Kepkovi z Chlumu nalezne zájemce v článku v letošním čísle sborníku Bezděz 24, který právě vyšel).

Obraz Václava Brožíka Mistr Jan Hus před koncilem Kostnickým, olej, 1883. Na pravé straně stojí Václav z Dubé a Jan Kepka z Chlumu úplně vpravo.

Jan Kepka z Chlumu na kresbě Mikoláše Alše.

Pravděpodobný erb Jana z Chlumu na Svojkově. Pečeť jeho otce Henslina z Chlumu na Svojkově z roku 1389.