Národohospodář Karl Kostka (1870 – 1957)

  
Třebaže svým životem patří do dějin České Lípy jen menším dílem, je přesto osobností, která utvářela podobu poznání zdejšího života dosti podstatnou měrou.

   Karl Kostka se narodil 5. května 1870 v Mimoni. Jeho otec Franz byl z českého rodu z obce Zahrádka u Ledče nad Sázavou, kterou pohltily vody přehrady na řece Želivce. Učitelské povolání a sňatek připoutaly Franze k Mimoni, k německé škole a tak se druhý zemský jazyk stal i řečí jeho syna Karla.

   Vystudoval českolipské gymnázium, kde maturoval v roce 1888. Po absolutoriu na právnické fakultě Německé univerzity v Praze se roku 1893 stal praktikantem u krajského soudu v České Lípě. V roce 1896 odešel do Liberce a nastoupil řadové úřednické místo u Obchodní a živnostenské komory. Během let se vypracoval až na prvního sekretáře komory.

   Kostka se zaměřil na pracovní právo a také ho vyučoval na liberecké státní živnostenské škole. Patřil k předním znalcům problematiky takzvané domácké práce, podomního obchodu a výrobního a odbytového družstevnictví. Ve svých článcích a interních sděleních v ročenkách a výročních zprávách komory podal mnohé analýzy a návrhy na řešení postavení pracovníků v naznačených činnostech. Šlo o to, jak má stát regulovat tyto kdysi velmi výrazné součásti ekonomiky, jejichž skutečným centrem byly severní oblasti Českolipska, Liberecka a Jablonecka.

   V roce 2011 jsme na půdě Klubu přátel muzea vzpomněli stoletého výročí vydání českolipské vlastivědy. Toto více než tisícistránkové dílo není impozantní jen svým rozměrem, ale zvláště obrovskou šíři zpracovaného záběru.

   Hlavní redaktor MUDr. Franz Hantschel (1844 – 1940) přizval ke spolupráci také Karla Kostku. V přehledu historickém a širokém načrtnutí současnosti shrnul všechna národohospodářská témata: průmysl, obchod, živnosti, dopravu a komunikace. Jeho práce obsáhla celkem 170 stran textu a v takovém rozsahu a přehlednosti nebyla již nikdy ekonomika Českolipska zpracována. Třeba jen podotknout, že tam chybí Dubsko a Doksko, které nebyly součástí tehdejšího politického okresu Česká Lípa.

   V Kostkově díle se na nás nesypou jen data v tabulkách, ale je tam řada příběhů o drobných lidech, vyrábějících třeba řešeta, kvedlačky nebo soustružících dýmky z jeleních parohů. Na druhé straně uvádí údaje o životní pouti podnikatelů, kteří se od ponků či tkalcovského stavu vypracovali na továrníky.

   Už několik generací historiků čerpalo z Kostkova obrovského díla a přitom celé dvacáté století nebylo dosud nikým tak podrobně rozebráno. Třeba ale říci, že je to několikanásobně složitější.

   Tehdy mu bylo čtyřicet let. V padesáti, na začátku éry první republiky, vstoupil do politického života. Těžko soudit zda zcela úspěšně, ale rozhodně zásadním způsobem. V čele Německé strany svobodomyslné byl poslancem, senátorem i primátorem města Liberce. Vystupoval aktivně pro republiku a patřil k politikům, jimž česká strana naslouchala a uznávala je.

   Nebylo divu, že jeho i rodinu nacisté pronásledovali. Připravili ho o většinu zasloužilého důchodu a snažili se existenčně znemožnit i jeho děti v Praze, k nimž se uchýlil.

   Poválečná doba byla pro něj nemálo krutá. V květnu 1945 zahynula nešťastnou náhodou jeho manželka. Jeho samotného, starce 75 let věku, zahnaly revoluční gardy zametat ulice. Nakonec se ho ujali čeští přátelé včele se spisovatelem Jaroslavem Kvapilem a díky přízni prezidenta Beneše mu bylo umožněno v Praze dožít. Zemřel ve věku 87 let 23. července 1957.

   Jeho popel byl rozptýlen na mimoňském hřbitově. Město Mimoň na svého rodáka nezapomnělo a instalovalo na jeho rodném domě pamětní desku. Také Česká Lípa má důvod ho zařadit ke svým předním osobnostem. Bez něj bychom možná dosud tápali v historii průmyslového města, bez nějž by přítomnost vypadala také možná jinak.

                                Ladislav Smejkal