Arbesova Česká Lípa

Setkání pražské a místní inteligence a kulturní veřejnosti v České Lípě pod hlavičkou Arbesova Česká Lípa se v roce 1961 programově ustálilo jako svého druhu umělecký, vědecký a publicistický festival.
Právě v roce 1961 měl už dokonce letní a podzimní část. 24.června se v přírodním amfiteátru u zříceniny Jiljov u Holan uskutečnilo literární a hudební pásmo věnované Karlu Hynku Máchovi s vystoupením Pěveckých sboru severočeských učitelů z České Lípy a severočeských učitelek z Nového Boru. Recitovali členové Klubu přátel umění. Tato amatérská recitační skupina si zaslouží někdy v blízké budoucnosti samostatný článek, protože nemálo přispěla ke kulturnímu životu v našem městě. Spojení Máchy
a Arbese bylo velmi organické. Arbes rozluštil Máchův deník a básníkovi věnoval několik článků.
Dále se uskutečnil koncert písní Arbesovy doby, v němž vystoupil kdysi velmi ceněný tenorista Pěveckého sboru severočeských učitelů Josef Vavřínek. Koncert uváděl znalec Arbesova díla univerzitní profesor Karel Krejčí.
Do České Lípy přijel astronom Hynek Slouka z Prahy, aby přednášel o vědecko-fantastických motivech v díle Jakuba Arbese, zvláště o motivu časostrojného zařízení k putování proti proudu času, jak o tom píše v romanetu Newtonův mozek. Slouka pocházel z Podještědí a patřil rodově k okruhu příbuzenstva spisovatelky Karoliny Světlé.
Podzimní konference 30.9 – 1.10.1961 byla věnována satirickým časopisům a satiře. Poprvé přijel do České Lípy spisovatel Václav Lacina. Jeho angažmá v kulturní politice let padesátých bylo poněkud pochybné, ale v letech šedesátých byl autorem humoru a satiry velmi ceněným. Ke konferenci byl připraven ještě arbesovský večer scének a četby ze stránek Dikobrazu,
v němž vystoupili pražští herci Jan Skopeček, Josef Větrovec a Eva Klepáčová. Časopis Dikobraz prožíval léta jistého znovuzrození a jeho společenský ohlas byl značný.
V roce 1962 se konference uskutečnila v říjnu a byla věnována vědecko-fantastické literatuře. V ní na počátku šedesátých let zářil spisovatel Josef Nesvadba, dnes trochu zapomenutý. Stal se hlavní postavou tohoto ročníku.
O rok později se konference zaměřila na společenský román. Očištěný od nánosů ideologického schématu se vracel
do společenského života a to zejména románovými cykly Vladimíra Neffa, který vystoupil na Arbesově České Lípě.
Každý rok přinášel nové náměty. Příkladně spisovatelka Jindřiška Smetanová zde velmi vtipně glosovala český kulturní život té doby. V roce 1968 se konference konala až v listopadu, tedy ve stínu sovětské okupace. Námětem bylo století českého života 1868-1968. U příležitosti konference byla v muzeu otevřena výstava V rytmu dějin, první, která se pokoušela
o souhrnný pohled na národní život v uplynulém století. Jejím autorem byl Břetislav Vojtíšek.
V nastupujících letech normalizace se Arbesova Česká Lípa dostala do zorného pole ochránců pravověrného vyznání socializmu a vyvolávala jejich zneklidnění. Více než obsah byly předmětem zájmu lidé, kteří sem přicházeli a mládež, pro níž případná diskuze mohla znamenat pochycení „třídně nevyhraněných názorů“, řečeno mírně. Konference dospěla ročníkem 1973 k zániku. Jejím odkazem se stal sborník Českolipsko literární, v němž vyšla i řada arbesovských studií. Vycházel až do roku 1992.

Ladislav Smejkal

Na fotografii Linoryt Františka Lipenského na pozvánce k výstavě ilustrací Arbesových děl v roce 1960.