Máchovo jezero v průvodcích
Doksy a Staré Splavy dosáhly lázeňské a rekreační proslulosti po první světové válce.
V průvodcích z dvacátých a třicátých let se o Doksech psalo jako o Severočeských jezerních lázních nebo Severočeské riviéře. Doksy a Staré Splavy byly označovány za perlu severních Čech a byly zmiňovány i v publikaci „Čechoslowakische Kurorte“, vydané v Karlových Varech v roce 1931, jako jedny z významných československých lázní. S rozvojem lázeňství
a rekreace souvisela i potřeba propagace. Zrodil se fenomén turistické reklamy v podobě propagačních brožur, letáčků
a turistických průvodců.
Městské lázně, založené v roce 1906 nabízely hostům různé druhy zdravotních koupelí, rašelinové zábaly pro léčbu nervových chorob, onemocnění žaludku a střev, chudokrevnosti, nemocí kloubů, srdce a ženských nemocí.
Vystaveny jsou např. publikace německy píšícího lékaře a vlastivědného pracovníka Franze Hantschela, rodáka z Chotovic
u Nového Boru a dokského učitele a pozdějšího starosty Doks Josefa Quaissera. Ve své době byla velmi populární kniha Dubské Švýcarsko, kterou vydal vlastním nákladem v roce 1936 český učitel Bohumil Kinský, rodák z Chotovic u Nového Boru. Máchovo jezero leželo v oblasti s převládajícím německým obyvatelstvem, proto bylo tehdy známé pouze jako Velký rybník či Grossteich, letovisko Doksy bylo nazýváno "Somerfrische Hirschberg" a Staré Splavy byly známější jako Thammühl. Většina průvodců a map je proto v německém jazyce.
Bc. Jana Fridrichová