Městské slavnosti

O zábavách a slavnostech českolipských jsme v roce 2008 psali v Městských novinách po celý rok
a posléze byla k tématu uspořádána i výstava v muzeu. Šlo o obraz společenských změn a nynější Městské slavnosti mají svůj historický rámec a nechávají se minulostí v řadě případů inspirovat.
Nejstarší českolipská slavnost: Střílení ku ptáku na svatodušní pondělí byla známa od roku 1483. Účastnilo se na ní celé město v roli diváků a jen malá část měšťanů byla protagonisty soutěže
ve střelbě z kuše.
Zůstaneme-li u zdejšího českého obyvatelstva, tak tradice národních poutí, která vznikla
na Slovance nejpozději v roce 1928, je základem všelidové slavnosti spojené s průvodem městem.
Po roce 1945 se objevuje snaha po založení městské slavnosti až okresního charakteru.
Od roku 1946 to byly dny radosti osvobozeného pohraničí. Od let šedesátých se formovaly takzvané mírové slavnosti, které byly spojeny s okresními dožínkami.
První městskou slavností rozvíjející odkaz na historii a význam města v moderní době byla oslava
600 let od udělení městských práv v roce 1982. Její příprava byla bděle sledována komunistickou stranou pokládající se za legitimního dědice vybraných pokrokových stránek historie České Lípy.
Po roce 1989 hledalo město cestu k obnově své tváře. Intuitivně každý pokládal za nutnost rekonstruovat historické prostředí a do něho vložit občanský život i se svými slavnostními okamžiky. Nejdříve se toto prostředí lidové slavnosti nacházelo
v městském parku. Ten má řadu omezení, hrozilo i nebezpečí škod na přírodě při velkém náporu lidí.
Ve druhé polovině devadesátých let se dostala do tempa rekonstrukce Vodního hradu Lipý a začalo se uvažovat o nové koncepci slavnosti. Na městském úřadě vznikla dočasná „svátková komise“ řízená pracovnicí sekretariátu starostky Zuzanou Šostkovou.
Předně bylo třeba Městské slavnosti zakotvit do jednotného časového období. Česká Lípa byla ve středověku pod patronátem svatých Petra a Pavla, jejichž společný svátek připadá na 29.června. Kostel k jejich poctě zanikl při požáru v roce 1787
a sláva obou světců ve městě poněkud pohasla. Historicita nádvoří Vodního hradu utváří jedinečný rámec slavnosti jako tradice a sepětí s minulostí a dávnými předky.
Při této příležitosti byl zaveden slavnostní akt Poděkování starostky, vyjádřené formou skleněných plastik odstíněných zabarvením ve vybraných kategoriích. Heslem zde vyjádřeným je: „Uměním a pílí ať vzkvétá to město“.
Ke slavnostem patří vše co umocňuje veselí a radost. Náleží sem také i pravidelný koncert k poctě patronů města a využívá se příležitostí k odhalení pamětních desek a oslavě důležitých jubileí. Městské slavnosti mají být chvílemi, kdy lidé oslavují své město a město se otevírá lidské radosti.

Ladislav Smejkal

Na fotografii slavnost k výročí udělení městských práv v roce 1982.