MINCOVNÍ POKLADY ARCHEOLOGŮ

 

V posledních desetiletích vydává země často svědectví z dávných dob o úkrytu mincovních pokladů. Ty jsou kromě archeologů také nalézány vyznavači rekreačního detektoringu. Bohužel tak v rozporu se zákony našeho státu mnohdy končí tyto vzácné nálezy v soukromých sbírkách nebo jsou rozprodány na numismatických burzách. O to větší poděkování patří všem, kteří nepodlehnou marnivé touze po obohacení a svůj náhodný nález oznámí muzeu. Tím se poklady stávají trvalou součástí kulturního dědictví, mohou být odborně vyhodnoceny a zpřístupněny všem zájemcům o archeologii a historii.

MINCE ŘÍMSKÉHO CÍSAŘE COMMODA

Stříbrnou minci nalezl Robert Kareš u Horních Křečan nedaleko Šluknova. Je to císařský denár ražený v Římě jako 65. emise za císaře Commoda (syn Marka Aurelia), který vládnul Římské říši v letech 177 – 192 n. l. Za jeden denár bylo v Pompejích možné pořídit např. 3 kg pšenice, 16 litrů vína, nebo dvě prostitutky. Jakou hodnotu měl mezi germánským obyvatelstvem našeho kraje, to ovšem nevíme…

Koncentrace nálezů dalších antických mincí v širším okolí nabízí představu dálkové komunikace, která by vedla z děčínské kotliny průchodem mezi Lužickými horami a Labskými pískovci na Šluknovsko a dále k severu do Lužice, ve 3. a 4. století n. l. hustě zasídlené germánskými kmeny.

POKLADY GROŠŮ Z DOBY VÁCLAVA IV.

Pražské groše sloužily v českém království jako platidlo od Václava II. po Ferdinanda I., tedy více jak 250 let. V době vlády krále Václava IV. (1378 – 1419) i za husitských válek byly mince z kutnohorské mincovny nejméně kvalitní – s nízkým obsahem i ryzostí stříbra (až 30 % obsahu mědi) i nedbale zpracované a nedoražené. Jakou měly hodnotu? V 15. století se dal za 15 grošů koupit kabát a za 30 grošů sud piva nebo průměrná kráva. Boty stály kolem 5 grošů, sekera 3 groše.

HOLANY

Malý poklad rozvlečený orbou nalezl Michal Tesař z České Lípy. Soubor je významný tím, že je úplný  a známe tak jeho celkovou dobovou hodnotu – tedy necelých 20 grošů. To byl například týdenní výdělek dobrého tesaře. Mince byly zřejmě delší dobu v oběhu – jsou poškozené a po kontrolách ryzosti na krajích olámané.

KRAVAŘE

Větší poklad mincí pravděpodobně z doby vlády Václava IV. byl objeven na poli na dohled hradu Ronova. Z celkového počtu více jak 40 mincí nálezce R. F. z České Lípy odevzdal do muzea pouhé 4 kusy celé a další v různém stupni poškození. Tento úkryt hotovosti můžeme spojovat s významnou komunikací, která spojovala Litoměřice s Českou Lípou.