Nový pohled na kulturní minulost České Lípy

Nedlouho poté, co se Praha zahleděla do sbírky Muchových plakátů shromážděných slavným tenistou Lendlem, tak Česká Lípa má příležitost se prostřednictvím velkoplošných plakátů zadívat alespoň malým průhledem do vlastní minulosti.
Srovnání s Prahou je trochu nadnesené, ani časově natož množstvím vybraných ukázek, se obě výstavy nemohou rovnat, nicméně i pouhých dvanáct velkých plakátů
z Künstnerovy tiskárny doby meziválečné v malé Maštalkově výstavní síni, vytváří hýřivý obraz kypícího společenského ruchu, uhýbajícího před nejistými politickými časy.
Tiskárna Johanna Künstnera začala působit v osmdesátých letech 19.století v budově na nároží dnešních ulic Jindřicha z Lipé a Prokopa Holého. Podnik se před první světovou válkou pozvedl na vynikající závod litografický a na první místo mezi českými nototiskárnami. Po první světové válce se zde tiskly nejen pohlednice a plakáty, nýbrž i barevné časopisy, takže některé redakce se do města tím pádem i nastěhovaly. U Künstnerů vycházel příkladně ve své době úspěšný časopis Motorwelt (Svět motorů). Do služeb podniku vstoupil grafik a litograf Antonín Ulbricht (1880-1969). Z jeho rukou pochází také největší část vystavených plakátů.
Pestrou barevností a záplavou motivů vynikají plakáty na vánoční hry. Jejich autoři si hrají s motivy z Andersena a jiných pohádkářů a vytváří revue, dnes bychom řekli muzikál se spoustou baletních čísel. Kouzelný závoj, pohádka s tancem perel, korálů, mořských lilií a vodních vážek. Další vánoční hrou bylo Jezulátko v lese, inscenované v roce 1928. Zde zase byl pestrý rej trpaslíků a zvířátek. Myší královna aneb Jak les do města přišel, bylo představení s baletem růží, žlutých, rudých a bílých. Ke hře Růže od Jezulátka aneb Putování do země královny Zimy se nám plakát nedochoval, zato máme programový list
a na něm jsou fotografie nejen s Paní Zimou, ale třeba také výjevy mikulášské se svatým biskupem a knechtem Ruprechtem, který v německém prostředí zastupoval našeho čerta. Baletní skupiny jsou na obrázcích poměrně malé. Jsou zde postavičky skřítků a drobných tanečníků tvořících ledové květy.
Přesto ve hře Květy od Jezulátka z roku 1933 bylo na plakátě vyhlašováno, že zde bude vystupovat 150 účastníků. To bylo
v roce 1933 a dodnes je to pro Lípu něco nevídaného. Další plakáty jsou jiného druhu. Dvakrát zavítáme na Maškarní ples Grafické unie v hostinci U vévody ze Zákup (Arbes). Jejich autorem byl bezpochyby Antonín Ulbricht, nejen grafik, ale také přední člen tiskařských odborů. Odraz stylu ars deco je na jejich podobě velmi dobře viditelný, podobně jako je tomu
u dalších plakátů zvoucích na automobilové a motocyklové závody do vrchu pořádané Severočeským svazem řidičů na Nové Huti vzhůru na Schöber. V našem případě šlo o ročníky 1926-1927.
Za zvláštní pozornost stojí také atletický plakát ze Severočeské župní a tělovýchovné slavnosti v České Lípě 1923. Jeho autorem je pravděpodobně Josef Kutzer (1885-1965), syn obchodníka se železem a po jistý čas starosty města, který se stal posléze významným německým ilustrátorem dětských knih. Bohužel ve svém rodném městě není zastoupen žádným originálním dílem. Výstavu doprovodí panely o historii tiskárny Künstner a obrázky z prostředí zdejšího kulturního života. Koná se od poloviny května do poloviny června.

Ladislav Smejkal

Na fotografii Tiskárna Künstner, dům na levé straně ulice.