Českolipské náměstí mělo v 16. století svůj Panský dům. Slušelo se k tehdejšímu životnímu stylu šlechty mít příležitostné sídlo na čestném místě uvnitř města. V pozdějším vývoji se z takového domu stala přední hospoda náměstí. Tak tomu bylo třeba v Úštěku nebo v Žandově. V České Lípě nedošlo v tomto směru
k plynulému vývoji, takže nyní je sice na místě restaurace, nazývaná od sedmdesátých let Split, ale nemá vývojovou kontinuitu. Na historickém snímku zdejšího náměstí kolem roku 1870 lze ještě identifikovat dva dřívější domy na místě historické stavby, přičemž v dnešním čp. 198 je k rozeznání historická renesanční Brána Berků. Snímek byl přetištěn v knize Stará Česká Lípa, 1996, č. obrázku 25.

V roce 1872 byla při přestavbě domu přesunuta do Vězeňské uličky a vsazena do zdi. Roku 1904 byl proveden druhý transfer portálu se znakem dvou zkřížených větví a to na severní stěnu ambitu kláštera. Památka byla převedena městem
na muzejní spolek, takže objekt se stal prvním sbírkovým předmětem muzea umístěným venku. O provedení přesunu se zasloužil zejména městský radní a člen muzejního spolku Stefan Wenzel, obchodník s kůžemi. Vznikla i zajímavá právní situace, protože zeď náležela augustiniánům a brána patřila muzejnímu spolku. Tehdejší podoba vnější zdi kláštera nebyla nijak přitažlivá. Severní část ambitu, poničeného při požáru v roce 1820, sloužila ještě v polovině 19. století jako sklad dřeva. Ambit byl obnoven v letech 1867 - 68 a hlavní vstup byl stavebně zjednodušen a ztratil svou dřívější barokní honosnost. Náš obrázek je z počátku 30. let dvacátého století, kdy se před osazenou bránou vyjímal litinový hydrant. Tabule na zdi byla napsána šerednou černou olejovou barvou. Na opačném konci zdi byla dlouhá dřevěná tabule na plakáty. Zmizela asi v polovině třicátých let, kdy bylo upraveno nároží do Loretánské uličky a přemístěn sem pomník sv. Jana Nepomuckého od svárovského mostu. Svou dnešní podobu má Brána Berků od počátku padesátých let.

Mgr. Ladislav SMEJKAL