Česká Lípa nebyla zátiším uprostřed světadílu, kterému by se vyhýbaly události evropské historie. Právý opak byl pravdou. Ve 20. století se života města dotklo vše dobré, daleko více však vše zlé a také všechny naděje doby tu nějakým způsobem zazněly. Být na okamžik v čele dějin země se České Lípě podařilo dvakrát, v roce 1934 a 1969. K těm bodům časem dospějeme.

Nyní se ocitáme v roce 1905, kdy evropský politický vývoj poznamenal události ruské revoluce, jejíž kořeny tkvěly ve strašlivém sociálním úpadku po rusko-japonské válce. S pokorou
a ponížeností nesl mnich Gelb c čele velkého průvodu na náměstí před Zimní palác v Petrohradě žádosti ruského lidu carovi
o základní politická práva. Baťuška na ně poslal kozáky a ti je rozsekali šavlemi a rozstříleli vintovkami. Zůstala tam tisícovka mrtvých.

Události v Rusku byly příkladem, protože vrcholná nespravedlnost pobuřuje. Pohnuly se vpřed nedořešené a stále odkládané základní politické problémy v rakouské říši. Do pohybu se dal boj za všeobecké, přímé, rovné a tajné hlasovací právo.

Sociálně demokratický aktivista Karl Schmidt z České Lípy sbíral horlivě podpisy pod rezoluci k volební reformě. Za nedělních letních podvečerů se nadšeně diskutovalo ve stínu stromů zahrady hostince U vévody ze Zákup, kousek za pivovarem, nebo na Svárově před hospodou Edelweiss (Alpská protěž). Neochotná politická reprezentace ve Vídni nechtěla přiznat, že nejde jen o nespokojenost proletářů, nýbrž že špatný volební zákon chrání hrstku privilegovaných a dusí politický život všech ostatních vrstev společnosti.

28. listopadu 1905 se uskutečnila generální stávka na podporu změny volebních pořádků. Česká Lípa se poprvé ocitla
v úplném zastavení práce. Průvod nespokojenců se tísnil v Zádušní ulici (Paní Zdislavy) před budovou okresního úřadu (dnes vedle úřadu práce). Z protějšího okna je fotografoval pravděpodobně Antonín Ulbricht (1880 - 1969). Dům je dnes trochu jiný, počátkem 70. let zmizela velká vrata, ale přizděný štít pod okny patra, na němž býval dvouhlavý orel, tam zůstal dodnes.

Mgr. Ladislav SMEJKAL