10. listopadu 1906 byly veřejnosti zpřístupněny "Heinricha Wedricha sbírky a knihovna" jak hlásal nápis ve štítě budovy. Máme před sebou kus zamotané a poněkud záhadné historie českolipského muzejnictví.

Heinrich Wedrich (1835 - 1904) byl posledním českolipským členem slavné podnikatelské rodiny. První zprávy o barvířích z domu dnešního čp. 737 v Hrnčířské ulici pochází z roku 1790. Skromné archiválie ukazují na typický vzestup lidí pracujících a využívajících příležitostí, které se naskytly. Od barvířství přes modrotisk až k továrnímu potisku látek. Na druhém břehu řeky, tam, kde je dnes křižovatka před obchodními domy, si postavil továrnu. Heinrich příliš v oboru nepodnikal. Sláva barevného potisku byla už na ústupu. Věnoval se spíše bankovním operacím a svůj kapitál utrácel za nákupy různých zajímavostí a cenností. Shromáždil rozsáhlou knihovnu cestopisů a literatury o záhadáh cizích kultur. Soustavně shromažďoval preparáty exotické zvěře nákupem prostřednictvím agentů. Hodně peněz vydal za zlaté antické a orientální mince. Sběratelská vášeň gentlemanů jeho času se zaměřovala na sbírání tabatěrek a kuriózních předmětů jako byly kaménky zvané gemy, bronzové kultovní nádoby nebo tzv. devocionálie, předměty náboženské úcty např. růžence z poutních míst. Doplnil galerii předků a zakoupil některé obrazy svých vrstevníků, např. prof. Eduarda Steffena (1839 - 1893). Nevíme přesně od kdy, ale možná od let osmdesátých ukazoval své poklady zájemcům ve svém domě vždy v neděli před polednem. Život starého pána byl jinak čím dále uzavřenější. Příliš se nestýkal ani s nadšenci pro vlastivědu ve spolku Excursionsclub. Jeho dřívější zálibou byla střelba kuší. Zemřel 7. listopadu 1904
a s napětím se čekalo na otevření závěti. Celá byla otištěna v místních novinách. Wedrich totiž několik měsíců před smrtí zakoupil oblíbené místo schůzek Excursionsclubu, hostinec v Údolí Josafat u parku a začal s adaptací budovy, kam umístil své sbírky. V závěti odkázal všechny své sbírky městu s penězi na údržbu zakoupené budovy a na hmotné zabezpečení správce, který se nastěhoval do sousedního domu. Založil několik nadací a rozdal hodně peněz různým lidem. Jen pro Excursionsclub zbyla částka celkem nepatrná a jejich časopis se možná proto o Wedrichovi a jeho sbírkách vůbec nezmínil. Možná očekával, že předá své poklady do městského muzea. Sbírka byla samostatným nadačním muzeem ve správě města až do roku 1945 a teprve potom se sloučila s muzeem městským. V závěti také určil, že před domem má být jeho busta. Vytvořila ji mladá umělkyně z České Lípy Johana Michelová - Meierová (1874 - 1944/45). Konec budovy byl smutný, nepodařilo se sem umístit galerii a město dalo zchátralou stavbu v roce 1982 strhnout.

Mgr. Ladislav SMEJKAL