V desátém roce 20. století byl na všech stranách znát nástup moderních technických vymožeností. Na jedné straně byly uskutečňovány investice do infrastruktury: elektrifikace, regulace Ploučnice, zdokonalení vodovodní sítě, rozšiřování plynofikace. Druhou složkou rozvoje tvořilo budování moderní obchodní sítě s prodejem špiček soudobé techniky.

Dům na obrázku se v roce 1910 stal střediskem obchodování pokročilou technikou. Jeho historie je starobylá. Budova
s popisným číslem 737 v Hrnčířské ulici byla domem barvířské rodiny Wedrichů (viz článek
o roce 1906). Po úmrtí Heinricha Wedricha a rozdělení jeho jmění byl dům prodán Adolfu Schmidtovi. Od roku 1870 budoval mechanik Schmidt svůj obchod šicími stroji. V té době to bylo nejžádanější zboží pro měšťanské domácnosti. Údajně první šicí stroj vlastnil krejčí Richter, po němž ho vdova v roce 1902 věnovala do muzea. Šicí stroje v době kolem roku 1910 byly mohutnější a výkonnější.
Ve vlastivědném muzeu je jeden takový vystaven.

Schmidt obchodoval původně v domě čp. 834 rovněž v Hrnčířské ulici. Dům byl zbořen koncem 70. let. V patře byly plastické otisky jeho obchodní nabídky. Na secesní omítce bylo možné spatřit vedle šicího stroje i motorové kolo a automobil. Před zbouráním byly otisky sejmuty a jsou vystaveny rovněž v českolipském muzeu.

Nová rozlehlá budova umožňovala zřídit velký sklad výrobků a servisní dílny. Automobily sem byly dováženy ze zahraničí nebo třeba z Mladé Boleslavi. Motorová kola se pokusila vyrábět před I. světovou válkou hornopolická firma Achilles. Schmidt prodával pochopitelně i obyčejná jízdní kola. Prudce rost zájem o psací stroje. V letech 1903 - 1905 byly zdejší úřady všech stupňů vybaveny psacími stroji. Kupovali si je podnikatelé a opatřovaly si je i některé rodiny. Schmidt prováděl veškeré opravy a svůj sklad v domě čp. 737 prohlásil za největší v severních Čechách. Tak to napsal ve své reklamě, kterou mu nakreslil grafik Antonín Ulbricht. K tomuto účelu pořídil právě uvedenou fotografii.

Mgr. Ladislav SMEJKAL