Rok 1913 měl své zajímavé události. Tak třeba 14. února vyhořela továrna Rosental
v Křížové ulici (pozdější nářadí). 18. října letěla nad Novým Borem vzducholoď Sachsen. Vzpomínlao se stého výročí vítězství nad Napoleonem. Válečný neklid byl na Balkáně a ve skrytu se strojila další válka, o jejímž rozsahu si nikdo nedokázal udělat představu.

Zůstali jsme ale, podle obrázku, u žánru. V souladu s mnoha vzpomínkami a četnými jinými snímky byl rok 1913 a ještě příští jaro posledním okamžikem, kdy se nad starým dobrým světem rozlila záře minulého slunka. Takový svátek Božího těla se již nikdy nevrátil.
22. května 1913 stály na hlavním náměstí čtyři břízky a fáborky oparáděné oltáře. V průvodu kráčely družičky ve sněhobílých šatečkách s košíčky plnými narůžovělého okvětí. Pod baldachýnem, neseným předními muži města, volně kráčel kněz
s Nejsvětější svátostí.

Kolem stála paráda své doby: hasiči, ostrostřelci, váleční veteráni a členové různých spolků. Obyvatelé ve svátečním oděvu zaplnili celé náměstí.

Matky s potěšením hleděly na své dcerky v andělských šatečkách. Nechat je ušít pro tento svátek bylo pro některé rodiny spojeno s nemalou finanční obětí, ale nemít děvče v průvodu, to by byla pro rodinu pohana. Na věčné časy zachytil místní fotograf ve svém ateliéru dívenku s košíčkem. Zlatistě se blýskaly nástroje velké dechovky. V těch časech nepsaný zvyk mít městskou kapelu. Mimo to byla ve městě řada dalších banderií.

Po světové válce se slavnosti Božího těla přestěhovaly na náměstí u kláštera. Strojily se sice dosti slavnostně, ale přirozený lesk starosvětskosti jednou provždy odešel.

Mgr. Ladislav SMEJKAL