Rok 1920 byl právem s odstupem hodnocen jako rozhodující čas v zápasu o charakter budoucího státu. Dne 29. února byla parlamentem přijata ústava, jejímž zásadním bodem byla rovnoprávnost všech občanů mnohonárodnostního státu. V prosinci byl odražen pokus o státní převrat plánovaný radikální částí sociálně demokratické levice.

Pro českolipské Čechy znamenala existence československého státu a jeho základního zákona příležitost dosáhnout opravdovou rovnost občanskou. Přední otázkou bylo vlastní školství. Do konce epochy Rakouska neměli zdejší Češi možnost vyučování v mateřském jazyce. V září 1919 byla otevřena ve školní budově v Křížové ulici (dnes Moskevská) česká obecná měšťanská škola. V roce 1920 přišel
z ministerstva školství a národní osvěty návrh na zřízení střední školy. Myšlenku přednesl ministerstvu ředitel litoměřického reálného gymnázia Václav Ruth, českolipský rodák a svého času člen zdejší České besedy.

Místní členové školského výboru a Národní jednoty severočeské byli postaveni před volbu, jakou chtějí střední školu. Jejich předválečným ideálem byla škola obchodní, aby byl vytvořen odborný základ podnikatelské vrstvy české národnosti. Praha navrhovala reálné reformní gymnázium. Věc byla diskutována mezi zdejším občanstvem. Perspektivně mělo přijít do města mnoho českých státních zaměstnanců a dělníků, jejichž děti budou chtít studovat   a současně by gymnázium bylo prospěšné pro vzdělání dětí rozptýlených českých menšin dále na sever. Námět, který byl podán, byl prozíravý a byl nakonec schválen.

Ve dnech 1. - 2. září 1920 se konal zápis do gymnázia zatímně umístěného ve školní budově v Křížové ulici. V roce 1923 byla od hraběnky Eleonory Andrassy-Kounicové zakoupena starobylá panská budova, renovovaná v roce 1780. Tvoří nároží ulic Berkova a Zámecká a je zdobena kounicovským znakem. Plný provoz školy zde začal až v roce 1924.

Dům znázornil technikou suché jehly profesor František Pavelka (1894 - 1948). Proslavil se zejména jako knižní ilustrátor.
Z jeho motivů českolipských je ještě obecněji známá perokresba, zachycující kašnu na náměstí. V roce 1930 ji otiskl časopis Bezděz a vyšla též jako samostatná pohlednice. František Pavelka působil v České Lípě v letech 1925 - 1929.