Těsně před koncem roku 1921, přesně 26. listopadu, byl kolaudován poslední nový dům na hlavním náměstí (T. G. Masaryka). Nahradil starší, celkem nevýraznou stavbu, a to hmotově ve stejné proporci.
V roce 1922 se nastěhovala do novostavby funkcionalistického domu pobočka České eskontní banky. Budovu navrhl architekt Jarry.

Eskont je dle výkladu platného asi před osmdesáti lety totéž co diskont a obecně jde o srážku z nějaké nominální hodnoty vyjádřenou v procentech. V zásadě se takto obchodovalo s různými směnkami
a pohledávkami a zřídit pobočku takto zaměřené banky se vyplácelo především tam, kde v místní podnikatelské sféře byli vysokou měrou zastoupeni překupníci zboží. Ve zkratce řečeno byla Česká Lípa tradičním zprostředkovatelem obchodu s agrárními produkty do severních částí Čech.

Právě proto zde pobočka banky měla již před postavením nového domu půlstoletou historii. Prvním peněžním ústavem moderní doby byla v roce 1862 založená Českolipská spořitelna, sídlící nejdříve na radnici. V roce 1871 se ve městě usadila odbočka výše jmenované pražské banky, která byla součástí většího rakouského peněžního ústavu. Své místo si našla
v domě v Křížové ulici (dnes Moskevská) a to v budově už nestojící, která těsně přiléhala k současnému Reynkovu knihkupectví. Vedle ní známe z konce 19. století ještě dva bankovní obchodníky, provádějící směnárenské a pojišťovací operace: Hammerschlag v Křížové ulici a v domě čp. 5 sídlící bankéř Alfred Sommer. Jeho dům poskytoval bankovní služby ještě po I. světové válce, kdy právě naproti byla postavena zmíněná nová bankovní budova.

V minulé epoše sloužila prakticky celé čtvrtstoletí jako sídlo okresního výboru komunistické strany. Přestěhoval se až v roce 1983 a dům převzal národní výbor, který se posléze jako městský úřad stáhl se svými kancelářemi do jeho zadní části, aby se vpředu opět obnovila banka.

Mgr. Ladislav SMEJKAL