V roce 1924 si místní kulturní veřejnost připomněla nedožité narozeniny hudebního skladatele Franze Mohaupta (1854 - 1916). Současně se vzpomínalo osmdesáté výročí vzniku Hudebního a pěveckého spolku. Založen v roce 1844 a v padesátých letech 19. století dočasně přerušil svoji činnost, aby ji obnovil v roce 1861 a udržel přibližně do roku 1944. Jednalo se o mužský pěvecký sbor, posléze ženský a smíšený
a orchestr rozvíjený umělecky dle možností nástrojového obsazení.

Oslavovaný Franz Mohaupt se narodil na předměstí Frýdlantu a studoval učitelský ústav  v Litoměřicích
a varhanickou školu v Praze. Obdiv sklízel svou hrou na varhany a zejména skvělou interpretací děl Johanna Sebastiana Bacha. Na varhanické škole se setkal s Antonínem Dvořákem, který mu radil, aby se věnoval písňové a sborové tvorbě, protože jeho pokusy o skladby symfonické nebyly zdařilé, ač formálně byly velmi dobře vypracovány. V písních
a sborech se udržovala obliba jeho díla dlouho po smrti a dosahovala až podoby určitého kultu, protože pěvci a publikum pociťovali hluboký zážitek a měli dojem, že autor vyzpíval duši svého lidu, jeho radosti a zármutky. V České Lípě se stal ředitelem dívčí měšťanky a napsal také několik spisů pedagogických.

Od sklonku 19. století usilovalo město Česká Lípa o osazení soch a pamětních desek v městském parku, které by připomínaly zasloužilé osobnosti. U příležitosti úprav pramene vody blízko litinového hudebního pavilónku byla vybudována polokruhová kamenná zídka, z níž vyvěrala voda do nádržky. Nad vývod vody byla vsazena bronzová deska s portrétem skladatele Mohaupta. Autorkou výtvarného návrhu byla umělkyně Johana Michelová-Meierová (1874 - asi 1944/45). Většinu života prožila ve Vídni a vytvářela především drobnou plastiku a díla keramická. Mnoho jejích prací bylo uloženo v rakouských státních sbírkách. Na konci života, kdy byl její vídeňský byt rozbombardován, se vrátila společně s manželem, sochařem Emilem Meierem do České Lípy, kde pravděpodobně zemřela. Zůstala zde po ní jen větší sbírka fotografií zachycujících její práce, která je uložena ve vlastivědném muzeu. Krásně vypracovaná deska byla horlivými nacisty v roce 1943 sejmuta
a dána do sběru válečných kovů.

Mgr. Ladislav SMEJKAL