Rok 1926 byl úspěšný. V hospodářské, životě panovala konjunktura. Nové stavební zákony umožňovaly udělování výhodných úvěrů a individuální stavební ruch byl čilý.

Českolipským Čechům přinesl rok 1926 také několik významných událostí. Dne 4. února přišel dopis napsaný rukou Mistra Aloise Jiráska. Slovy "Vážený krajane" oslovil ředitele české školy Josefa Kleprlíka. Oba totiž pocházeli z jedné končiny Čech, Jirásek z Hronova
a Kleprlík z Červeného Kostelce. Nešlo o pouhou zdvořilostní výměnu pozdravu. Jirásek dal souhlas k tomu, aby zdejší ochotnický spolek se jmenoval po něm.

Češi hráli divadlo ochotnicky asi do roku 1905 pod hlavičkou Českoslovanské sociální demokracie. Před I. světovou válkou vznikla nejdříve v hostinci "U města Karlovy Vary" (dnes dům v ulici 5. května) loutková scéna Jindřicha Seidla a potom se přestěhovala do Národního domu v Hrnčířské ulici (dnes zbořený). Loutková představení byla příležitostí poučovat děti
i dospělé v českém jazyce.

Dne 3. června sehrál Jirásek své první představení v Národním domě, Mistrovu Lucernu. Historický záběr nastoupených herců je na našem obrázku.

V květnu byl posvěcen prapor Sokolské jednoty. Dochoval se až do našich časů ve sbírkách vlastivědného muzea. Prvním praporečníkem byl ruský legionář Václav Vondráček.

V létě se nastěhoval do České Lípy bělský řídící učitel Josef Maštálko, aby se ujal funkce inspektora Českých státních menšinových škol. Jeho inspektorát sídlil v přízemí vilky postavené architektem Jiránkem v nově vzniklé čtvrti Slovanka
(čp. 1342). V patře byl Maštálkův byt. Jeho inspektorát se táhl od Bezdězu až po Fukov, kde byla nejsevernější česká škola. Více než šedesát škol pro české děti bylo vybudováno v tomto území, kde žilo asi 12 tisíc hraničářů. Každou z nich Maštálko navštívil alespoň třikrát do roka.

Mgr. Ladislav SMEJKAL