Rokem 1934 vstoupila Česká Lípa do dějin Československa. Postaral se o to Konrad Henlein svým projevem 21. října. Poprvé vystoupil před širší veřejnost a představil program svého hnutí, Sudetoněmecká vlastenecká fronta (SHF).

V prvním období svého politického nástupu volil opatrnou taktiku a vyhýbal se otevřenému střetu se státem. Žádal pro Němce  v pohraničí větší možnost zapojení do řízení země, více pracovních míst a účinná opatření k potlačení následků hospodářské krize. Každý programový projev je výsledkem vlastní přípravy a spolupráce poradců. V případě Henleinově je třeba uvést, že dbal jejich rad a velmi obratně se distancoval od Hitlera a nepřipustil zmínky o Židech, které by vyzněly antisemitsky. Výběr České Lípy pro programové setkání byl výsledkem vzájemných ústupků při jednání s vládními místy, která odmítala Karlovy Vary a Jablonec n. Nisou pro takové vystoupení, takže Henlein byl nucen se přesunout do méně významného města. Při projednávání obsahu svého projevu vystupoval směrem k českoslovenkým politickým orgánům vstřícně   a sympaticky. Jednání zprostředkovali a za Henleina se přimlouvali němečtí agrárníci, kteří byli členy vládní koalice.

Schválení projevu vyššími politickými místy bylo také důvodem, proč okresní hejtman v České Lípě nechtěl povolit protiakci demokratických politických stran, které pociťovaly nebezpečí upevnění totalitarizmu v německém politickém táboře.
Pro neshody a na základě ujištění, že vystoupení nebude útokem proti demokratické formě republiky, ustoupily a zůstaly stranou. Proti Henleinovi se postavili jen komunisté hlásající sovětské východisko z krize, spočívající ve vyvlastňování kapitalistických podniků.

Setkání příznivců SHF se uskutečnilo v neděli 21. října 1934 na Ptačí louce. Do České Lípy se převážně vlaky,
a to i zvláštními, sjelo přibližně 20 tisíc účastníků a o bezpečnost se staralo asi 500 policistů. Policie si počínala neobyčejně perfektně a z žádné strany nedošlo k incidentu. Text projevu určený pro potřeby tisku je uložen v okresním muzeu.
Pro sborník Bezděz v roce 2003 připravil příspěvek o této akci David Sutr, který vzorně zpracoval toto téma jako svou diplomovou práci. Zahrnuje rozbor přípravy setkání, přesně dokumentuje situaci ve městě a hlavně široce zaznamenává zpravodajství a komentáře československého tisku. Právě zájem tehdejších médií podtrhl politický význam setkání. Projev
byl úmyslně nejednoznačný a proto vyvolával pozornost a spekulace o skutečných záměrech Konrada Henleina a jak se jeho další postup může odrazit na československé politické scéně.

Mgr. Ladislav SMEJKAL