Jednou z reakcí na Henleinovo vystoupení v České Lípě 21. 10. 1934 byl také článek
F. X. Šaldy v jeho Zápisníku. Český literární kritik a bystrý komentátor politické scény tehdy napsal, že Henlein hrál asi komedii jako ochránce zájmů německého lidu v pohraničí, nicméně bída části obyvatel je opravdová a vážná.

Česká Lípa měla svá chudinská území. Od 19. století sem náleželo také rozhraní mezi okrajem starého města a židovskou čtvrtí ve východní a jihovýchodní části. Nebylo by správné si myslet, že šlo jen o teritorium zoufalství a apatie, v němž bujely nemoci a zločin. Také to nebylo území poetických krás kolem ramene řeky Ploučnice, jak se to jeví ze starších obrázků. V Richterově dvoře žilo ve 20. letech asi šedesát rodin včetně těch, které si opatřily provizorní domky uvnitř vodního hradu. Bydlelo zde hodně živnostníků, krejčích, ševců, u brány bydlel a pracoval restaurátor historického nábytku Wodiczka. Většina drobných řemeslníků pracovala pro různé větší firmy. Naproti, za ramenem řeky, byla hustě osídlená Mlýnská ulice. Na obrázku
je nárožní dům na rozhraní Mlýnské a dnešní Erbenovy ulice. Bohužel už nestojí. Život v něm a kolem něj měl typické rysy své doby. Plno lidí, děti a ženy, špína a povyk. Neznamená to automaticky, že by tamní lidé byli nespokojeni. Musíme
si uvědomit, že se obecně žilo dosti skromně a lidé byli spokojeni, pokud měli na základní potřeby.

Rok 1935 byl rokem parlamentních voleb. Lidé si navykli poslouchat jednoduchá hesla, protože nikdo neměl čas na to, zabývat se programovými traktáty. Henlein zopakoval své českolipské vystoupení na větší a napohled účinnější formě
v Novém Boru. Jeho hesla se příliš nelišila od hesel komunistických: „Brot und Arbeit für drei Milionen“ - Chléb a práci
pro tři miliony. Tolik bylo Němců v Čechách. Komunisté nedokázali dát jasný příklad nastartování ekonomického rozvoje, zatímco Hitlerův program zbrojení oživil hospodářství sousední země. Lidé měli práci, dostávali dovolenou a měli sociální zabezpečení. O tom všem se hovořilo a bylo možné si prohlížet dovezené obrázkové časopisy. Na chudou část obyvatel hesla dobře účinkovala. Jak by se nám mohlo žít, když budeme pospolu. „Ein Volk, ein Reich, eine Wille“ – Jeden národ, jedna říše, jedna vůle. Rozhodnout se bylo celkem jednoduché, a pokud se vytvořila ještě vhodná nátlaková situace,
šlo to opravdu dobře. Henlein dostal do parlamentu většinu hlasů německých voličů.

Mgr. Ladislav SMEJKAL