Německá armáda dospěla na podzim ke Stalingradu a tam jí byl osudem určen los svést rozhodující bitvu, obracející vývoj války.

Česká Lípa ležela hluboko v zázemí, ale podobně jako v 1. světové válce, tak i nyní nesla tíží válečného nasazení. Množící se letecké útoky na velkoměsta vedly představitele říše
k přesunům válečné výroby do menších a vzdálenějších středisek. Do bývalé továrny
na potiskování textilu, firma Rosenthal, se dostala výroba gyroskopů, přístrojů do ponorek
a vrtaček pro polní opravny wehrmachtu. V roce 1944 byla ještě do města přenesena produkce akumulátorů z berlínské firmy Sonnenschein.

Pro rodiny odborných dělníků bylo třeba najít byty. O ně bylo ve starém městě vždy nouze. Lepší volné byty, např. po českém nebo židovském obyvatelstvu si rozebrali různí říšskoněmečtí úředníci ve správě a hospodářství. Město dostalo pokyn stavět. Podle jednotné dokumentace byly pořizovány tzv. Behelfsheimy (výpomocné byty). Patrové činžovní domy
s poměrně malými, leč celkem útulnými byty. Také Česká Lípa jich pořídila větší množství. První lokalitou byla dnešní Hálkova ulice na Slovance. Na snímku je prostor u dřívější továrny na obtisky v sousedství městského nádraží. V těsné blízkosti stávala do roku 1897 historická katovna. Ulice zde vytrasovaná dostala jméno  U Katovny. Na volné pláni byla naplánována celá čtvrť, protože bombardování západoněmeckých měst přinášelo potřebu přesunout další rodiny. Nešlo o nějaký uprchlický tábor, nýbrž o skutečně systematické převádění pracovních sil. Domy byly vystaveny v dnešních ulicích Lipová, U Katovny a Svárovská. Pod hřbitovem byly postaveny domy charakteristické pro dělnická předměstí velkoměst. Dlouhé bytové stavby jinak vzhledově prakticky shodné s ostatními stavbami Behelfseimů. Nejintenzivnějším rokem stavění byl 1943. Poslední vybraná čtvrť byla v dnešní Chelčického ulici. V roce 1945 zde zůstaly dva domy nedokončené. Ještě
v uvedeném roce byly dostavěny. Česká Lípa získala první ucelené čtvrti bytových domů. V průběhu posledních dvou desetiletí si je jejich obyvatelé značně zvelebili a třeba dodat, že žádný z nich není zdevastován.

Dovětek k roku 1942: Rozhovorem s pamětníky jsem si upřesnil jeden zajímavý detail o nedostavěných pomocných domech (Behelfsheim). Nejen v Chelčického ulici, nýbrž také v Hálkově zůstal jeden dům rozestavěn a další byl pouze založen. Obojí dokončeno po válce.

Mgr. Ladislav SMEJKAL