Roku 1945 byla ukončena válka, dějiny města od tohoto data se dělí na dvě nestejně dlouhé epochy. Německy hovořící většina sídlící v kraji od počátků České Lípy ve 13. století byla
na základě politických opatření odsunuta a město bylo znovu osídleno. Předešlá většinová národnost zde přežila celé období feudalismu a kapitalismu. Nová většinová společnost česká měla před sebou období socialismu a na konci 20. století proces vytváření nové demokracie.

Poslední masové shromáždění německého obyvatelstva se na příkaz orgánů nacistické strany konalo 2. května a bývá označováno jako tryzna za Hitlera. Za týden, 9. května, kolem 11:30 hodin přijely na náměstí první tanky Sovětské armády. První velké veřejně shromáždění českého obyvatelstva se konalo 25. října v předvečer státního svátku na počest vyhlášení prezidentského dekretu o znárodnění klíčového průmyslu, bank, hutí a dolů. Náš obrázek byl pořízen z balkonu radnice.

Prakticky veškerý majetek v dřívějším držení německého obyvatelstva od osobních věcí až po výrobní prostředky byl konfiskován a přidělován do osobního vlastnictví nově příchozích, nebo v případě nemovitostí a provozů byl dáván do národní správy. V celé české společnosti od prezidenta republiky až po nejobyčejnějšího člověka panovala shoda o tom, že znárodnění velkých hodnot, a to zvláště v pohraničí, zabezpečí chod ekonomiky, zaměstnanost a umožní další rozvoj demokracie. Drobný průmysl, obchod, služby a zemědělské podnikání byly oproti tomu v představách demokratických stran základem pro rozvoj svobodné iniciativy občanů. V pozadí znárodňovacích snah stála nepříjemná zkušenost z doby velké hospodářské krize, kdy se zhroutila ekonomika četných odvětví a vznikla nezvládnutelná nezaměstnanost, jejíž rozsah nebyl ani tak v počtu lidí bez práce, jako v tom, že stát nemohl zvládnout sociální zabezpečení, protože k tomu neměl zákony ani prostředky. To byl děsný zážitek pro celou Evropu a jedna z příčin vzniku nové války. Nejvlivnější politická strana poválečné doby, strana komunistická, vnímala znárodňování jako počátek nové moci státu, o jehož vedení usilovala.

Dne 25. října byla svolána demonstrace dělníků a občanů celého Českolipska. Transparenty naznačovaly, že existence jednotného odborového hnutí se silným vlivem komunistů usnadňovaly znárodňovací proces. Před válkou byly jediným státním podnikem Hlavní dílny ČSD. Znárodněna byla továrna na vagóny Bohemia, založená v roce 1918. Dále závod Siemens, německá firma usazená v dřívější továrně na potiskování textilu. Vyráběla elektrické ruční nářadí. Hlavní německá banka ve městě Kreditanstalt der Deutchen na náměstí vedle pošty byla převzata národním podnikem Legiobanka. Současně s první vlnou znárodnění byla zahájena selekce podniků, určených ke zrušení. V první fázi se uvažovalo i o vagónce
a akumulátorce. Četné drobné provozy byly zrušeny bezprostředně po válce, protože již delší dobu nic nevyráběly. Příkladem může být továrna na obtisky Keramo nebo továrna na prýmky, dříve Botschen. Obnoven byl českolipský pivovar, který vyrukoval s heslem "Kdo českolipské pivo pije, dobře spí a dlouho žije."

Mgr. Ladislav SMEJKAL