Rok 1948 se zvýrazňuje v příručkách jako jeden z mezníků národních dějin. Únorový převrat byl ve vzpomínkách komunistů zapsán podivuhodným způsobem. Stále se připomínalo vítězství lidu, ale na dobových obrazech bylo vidět jen dav. Únor 1948 byl revolucí diktovanou a řízenou shora, v níž aktivní účast měli ti, kteří očekávali brzkou odměnu ve formě dobré funkce.

V životě města vystupovaly nové problémy. Historický střed značně chátral a bylo třeba
se rozhodnout, jaké kvality zde chránit a pečovat o ně. O českolipské památky se začal zajímat Státní památkový úřad v roce 1946. V přípisu ze 17. ledna byl rozebrán stav vodního hradu, kterému se tehdy ještě říkalo Berkův zámek. Konstatuje úplnou sešlost střech, rozmáčené stropy, nutnost opravit nároží a zhotovit nová okna
a dveře. Rada MNV k tomu zaujala stanovisko 8. února a konstatovala, že na města v pohraničí jsou kladeny velké nároky
a Česká Lípa nemá prostředky k obnově památky. Vytvořila komisi k posuzování stavu, aby bylo určeno, které závady jsou nejhorší a musí se okamžitě řešit. Skládala se z předsedy plánovací komise B. Horáka, památkového konzervátora Josefa Maštálka a správce muzea Bohumila Kinského za Regionální kulturní komisi. Současně požádala o další dobrozdání státní památkový úřad. Jeho stanovisko bylo ale už jasné. Všechny závady vypsané v citovaném dopise byly kriticky závažné
a českolipští měli možnost buď je přijmout a odstranit, nebo zámek ponechat vlastnímu osudu. Rozhodli se nakonec pro druhou variantu.

Dne 8. února 1948 přijel do České Lípy Ing. Viktor Korba ze Státního památkového úřadu a město na ten den svolalo zvláštní schůzi k problematice regulace památek. Šlo o přípravu rozhodnutí, co je v České Lípě památkové. Současně se řešila
i otázka památek a ochrana přírody v rámci tehdejšího okresu. Už 3. března byla vydána vyhláška označená jako "Upozornění obyvatelstvu", kde byly vypočítány přírodní hodnoty a historické památky tehdejšího Českolipska. Ochrana
má být věcí cti občanů. Maštálko, který text nepochybně stylizoval, vyjádřil přesvědčení, že ani nebude třeba zvláštního památkového zákona a lidé sami přijmou kulturní bohatství a řádně se o něj postarají.

Náš snímek zachycuje 1. máj 1948. To, co vidíme v popředí, je sice zajímavé, ale důležitý je levý roh obrázku. Na něm vidíme dům čp. 5. V březnové vyhlášce bylo uvedeno, že chráněnou památkou je tamní portál z roku 1555. Před 1. májem byl rozebrán a na snímku je dobře vidět oholený vchod do domu. Prý překážel dopravě. Kameny byly složeny ve vodním hradu. Maštálko protestoval dopisem MNV, ale vše bylo marné. V roce 2002 byl portál po 54 letech osazen u domu čp. 2.

Mgr. Ladislav SMEJKAL