Ukončení I. pětiletky v roce 1953 a splnění plánovaných úkolů bylo proklamováno jen obecně a neurčitě. Druhá pětiletka zatím nebyla vyhlášena a hospodářství se řídilo jen dílčími plány.

Deficitních oblastí byla celá řada. Příznačný byl nedostatek veškerého spotřebního zboží, jehož výroba se dle původních pětiletkových plánů měla zvyšovat pozvolna, ve skutečnosti došlo k útlumu. Klesala kvalita výrobků a zejména to bylo patrné v textilním průmyslu. V České Lípě se do popředí hospodářského života dostal provoz na železnici a v tamních dílnách. Přece jen stále určovaly tón života ve městě, protože zde bylo největší seskupení vysoce kvalifikovaných dělníků, techniků a úředníků. Dne 26. 5. 1954 vyšlo usnesení strany a vlády o zvýšení úrovně železniční dopravy. V dílenském provozu ukládalo zkrátit opravné doby vozidel a zvýšit kvalitu oprav. Na generální opravu jedné lokomotivy předepisovala norma 26 dnů, na opravu nákladního vagónu 5,5 dne.
V provozu železničních dílen nešlo zkracovat lhůty a zvyšovat tempo pouhým honěním lidí do práce. V roce 1948 byl brzy po převzetí moci komunisty vyhlášen tzv. protiplán a vedl zřejmě k tomu, že klesala díky nasazenému tempu kvalita práce. Údernictví bylo již odzvoněno. Prosazovat se mohlo totiž tam, kde šlo o jednoduché úkony, přičemž pracovník měl kolem sebe několik lidí připravujících jeho práci. Někdy to znamenalo, že se vybíral jakostní materiál pro úderníka, zatímco ostatní dělníci museli pracovat s tím, co zůstalo.

V železničních dílnách byl zaveden systém tématických úkolů zlepšovatelského hnutí, který se osvědčil, protože apeloval na přirozenou inteligenci dělníků vymýšlet racionalizační opatření. V jeho rámci byly vyhlášeny úkoly směřující ke zlepšení bezpečnostního ochranného zařízení u jednotlivých strojů, dále o snížení nákladů na přepravu materiálů a součástek uvnitř závodu a úsporu barevných kovů a legovaných ocelí. Provedla se mechanizace při přepravě, čištění, opravě a zkoušení kotlových trub. Na obrázku je jeden z nejzkušenějších zlepšovatelů Josef Novotný (1910). Svým důvtipem a dlouholetou zkušeností se podílel na přípravě takových drobných opatřeních, která usnadňovala těžkou ruční práci.

Řada opatření by byla účinnější, kdyby celková organizace práce byla lepší. Dosti příznačná byla nedostatečná péče
o ochranné pomůcky. O tři roky později byla prováděna rozsáhlá prověrka a ukázalo se, jak chybí pláštěnky, kožichy, kožešinové vesty a záložní gumové a kožené boty. Bez dobré obuvi byl pohyb v halách dílen životu nebezpečný.
V sedmdesátých letech jsem pracoval na knížce o dějinách dílen a podrobně jsem se seznámil s tamním provozem. Tehdy jsem byl poněkud překvapen tím, kolik zde je rizikových provozů. Např. při práci s nátěrovými látkami se snažili zaměstnanci udržet původní provoz, třebaže vedle okamžitých rizik zde hrozilo dlouhodobé ohrožení zdraví. Rizikový příplatek byl pro ně totiž hotovým jměním.

Mgr. Ladislav SMEJKAL